Ostravská operace

"Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" Tato slova pronesl vůdce Třetí říše Adolf Hitler v březnu 1945. Jeho slova se dva měsíce poté ukázala být prorocká. Tzv. Ostravská operace vojsk 4. Ukrajinského frontu mu totiž odřízla poslední významné dodavatele pro zbrojařský průmysl.

Kdy: 10.března – 5.května 1945

Kdo: generál Petrov (později povýšen na maršála), generál Jeremenko, v rámci vojsk 4. Ukrajinského frontu (UF) se Ostravské operace zúčastnily i československé jednotky - 1. československá samostatná tanková brigáda, 1. československá smíšená letecká divize a 1. československý armádní sbor.

Cíl: zničit německé uskupení na území Polska a Moravy

osvobodit Moravu a průmyslové centrum Ostravy

Počet padlých vojáků: 1142 rudoarmějců, 3 Čechoslováci a 388 civilistů. Němců padlo údajně asi 3000

Použité zbraně: 6 000 děl a minometů,

přes 300 tanků a samohybných děl

435 bojových letadel

Rozdělení: I.etapa:1.3. – 23.3.1945

Útok byl veden na vzdálených přístupech k Ostravě, která měla být osvobozena ve směru Strumien- Nový Jičín, Frýdek Místek – Olomouc. Vzhledem k německé obraně byl změněn směr útoku.

II.etapa: 24.3. – 14.4.1945

V této etapě začal stokilometrový obchvatný obkličovací manévr ve směru na Opavu a Ostravu. Vojska pronikla až do prostoru severně od Ostravy a vytvořila na západním břehu Odry předmostí.

III.etapa: od 15.4.1945

Boje v této fázi operace byly velmi urputné, rozhodující úder byl veden na opavském směru, o Opavu byly svedeny zvlášť kruté boje, protože byla Němci vyhlášena za pevnost. Nejprudší boje sváděla 38. amáda ve směru Sudice, Bolatice, Kravaře, Hrabyně, Velká Polom, Ostrava. Nejdéle se bojovalo o Hrabyni, která byla nejvyšším bodem v krajině a tedy strategickým místem na přístupu k Ostravě. Boje zde trvaly sedm dní, po nich zde zůstaly jen trosky a spáleniště.

Kdyby platilo pověstné "kdyby", mohla být Ostravská operace ukázkovou akcí, při níž by se na počátku jara roku 1945, někde v rovinách u Olomouce, sevřely kleště tvořené na severu 4. Ukrajinským frontem a na jihu 2. frontem, rovněž ukrajinským, které by pak vyrazily společně do české kotliny osvobodit Prahu. Tehdejší velitel 4. ukrajinského frontu generál Petrov mohl ukončit vojenskou kariéru jako maršál, stejně jako řada ostatních velitelů frontů, či jeho nástupce Jeremenko. K tomu mu však chyběla asi nejen ta pověstná "kapička štěstí", ale i něco víc.

Ostrava byla jedním z nejdůležitějších měst v Protektorátu Čechy a Morava. Ocelářský, chemický a těžební průmysl byly pro německé okupanty na počátku roku 1945 životně důležité. Zvláště po ztrátě Katowic a ostatních průmyslových oblastí, které měli. Obsazení Ostravy bylo také klíčem k Moravské bráně a tím pádem by došlo k uvolnění cesty dále na západ. Němci doufali v uzavření separátního míru s Angloamerickými vojsky. To by jim umožnilo provést následnou masivní protiofenzívu proti Rusům i s jednotkami vázanými na západní frontě. Proto Hitler prohlásil: "Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!"

Ostravská operace byla rozdělena do tří etap.

První etapa :

První etapa začala od 1.3. do 23.3.1945, a byla to velice nereálná fáze, protože se předpokládalo, že během ní se dosáhne hranic Československa a během několika dní bude osvobozena Ostrava. Vojska vycházela od polských Žor, a měla přímým útokem osvobodit Ostravu a předpokládalo se, že během několika dní bude dosaženo Prahy. To bylo samozřejmě nereálné, protože už v lednu roku 1945 začaly v okolí Ostravy masivní obranné práce, vzniklo postupně 5 pásem železobetonových a polních opevnění, zákopů, minových polí, drátěných a protitankových zátarasů v délce 40 - 50Km. Zajímavé bylo, že na práce kolem Ostravy byli povoláváni muži z Čech a jižní Moravy, nebyli to lidé odtud, aby nemohli páchat sabotáže. I když k nim přece jen docházelo. Němci ale měli velice tvrdý systém opatření, jak lidi donutit, aby na tomto pěti pásmovém systému ochrany pracovali. Zničené pevnosti z první republiky byly narychlo vyspravovány nekvalitním betonem a začleněny do tohoto pásma obrany. Celý prostor bránilo přes 20 divizí skupiny vojsk Střed pod velením generála polního maršála Schörnera.

Během týdne, kdy se podařilo díky urputné obraně nepřítele postoupit o nějakých deset kilometrů, opravdu jen o kilometr až dva denně, byly útoky zastaveny a týden se přeskupovaly vojska a měnil se strategický směr. Byl také vyměněn velitel 4. Ukrajinského frontu. Místo generála Petrova byl nasazen generál Jeremenko. Ten předpokládal, že složitější pro vojska a celkově jednodušší bude, když Ostrava bude osvobozena stokilometrovým obchvatem kolem Opavy, a potom se teprve vojska dostanou Opavskem k Ostravě s tím, že těžiště bojů bude přeneseno na polské území a u nás na Hlučínsko a Opavsko. To proto, že Ostrava na konci války, v březnu roku 1945 představovala 35 % průmyslové výroby Německa. Musíme si uvědomit, že v Německu západní spojenci obsadili všechny průmyslové oblasti a Ostrava byla opravdu posledním městem, v němž fungovaly doly, hutě, ten těžký průmysl, který vyráběl pro zbrojní oblast. A to je vlastně důvod, proč Němci tak urputně bránili tuto průmyslovou oblast, protože už byla opravdu jejich poslední."

Druhá etapa:

Během druhé etapy Ostravské operace, která trvala zhruba od 24.3. do 14.4.1945, byla za opravdu těžkých bojů tankové armády a smíšené divize dosaženo hranic Československa. Němci zničili všechny mosty přes Odru a tak byl postup ruských a našich vojsk zpomalen. Díky vojákům, kteří znali zdejší terén, bylo vytypováno místo pro přebrodění se přes Odru. Bylo to v Zábřehu v místě zvaném "U Korýtka". Nepřítel zde neměl vybudovanou protitankovou obranu, protože z tohoto směru tankový útok nečekal. Mezitím byly osvobozeny tyto obce: 27. březen Pustkovec a Martinov, 29. březen Třebovice. Vedly se zde neobyčejně tuhé boje, prakticky o každý dům, většina domů byla silně poškozena nebo zničena a došlo zde také k největším ztrátám na životech a to i u civilního obyvatelstva.

Třetí etapa:

V noci z 29. na 30. dubna ženisté upravili břehy tak, aby se tanky mohly přebrodit přes řeku. Ráno 30. dubna začal útok. Tanky obsadily Zábřeh a odtud dále pokračovaly do Vítkovic a do centra.Bylo dosaženo Ostravy a ta byla z 29. na 30 dubna osvobozena s tím, že to stálo tisíc životů sovětských vojáků. Důležitě pro boj o Ostravu je, že pozdější maršál Jeremenko nařídil, aby město bylo osvobozeno za co nejmenších ztrát na průmyslu. Naše jednotky, tedy smíšená letecká divize a tanková brigáda, musely maximálně zkoordinovat svou činnost, aby nebyl ničen majetek, aby se cíle leteckých útoků soustředily opravdu jen na německou techniku, aby docházelo k co nejmenším ztrátám na životech a na majetku."

Závěr:

Při Ostravské operaci se skutečně podařilo zachránit průmysl i za cenu vyšších ztrát na životech i majetku. Obsazení Ostravy uspíšilo také konec války, protože se ruským vojskům otevřela cesta Moravskou bránou na západ. Při bojích o Ostravu padlo 1142 rudoarmějců 3 Čechoslováci a 388 civilistů. Němců padlo údajně asi 3000 ( tyto údaje jsou pouze za Ostravu ).

Památník:

Památník na paměť ostravské operaci byl otevřen v roce 1980 v místech nejtvrdších bojů, svedených společně vojsky 4. Ukrajinského frontu a čs. pozemními a leteckými jednotkami na území dnešní ČR v době II. světové války.

Památník je kulturní památkou i pietním místem. V roce 1992 se stal součástí a svou činností navazuje na odkaz účastníků domácího a zahraničního odboje.

Nálezy munice :

V loňském roce severomoravští pyrotechnici vyjížděli k nálezům munice 225 krát.

Zajistili:

 2 667 ks iniciátorů, pyrotechnických výrobků a střeliva pro velkorážové kulomety

 243 ks ručních a dělostřeleckých granátů a min

 4 ks ženijní munice

 5 ks letecké munice

 13 ks speciální munice, rakety, pancéřovky

 540 kg pěchotního střeliva

 7 kg vojenské trhaviny

 105 kg průmyslové trhavin

Použitá literatura: