Od starého paleolitu jsou lidská obydlí nacházena v okolí výhodných lokalit jako je například blízkost minerálních pramenů, vod a zdrojů potřebných surovin.Nejstarším je pokládán kruh z kamenů (popř. později z kostí) v Olduvajské rokli. Dno 200 000 let starého obydlí bylo mírně zahloubené,stěny vyrobené z kůže byly zatíženy na stranách kamením.Od středního paleolitu se užívaly také skalní převisy a různé jeskyně.V mladém paleolitu se obydlí postupně zdokonalovala i když základ byl stále stejný (kostěný a kamenný).Zlepšení spočívalo ve větším prohlubování přičemž s povrchem je spojovaly chodby.V příznivějších oblastech se používalo stanů( pevn konstrukce potažené kůží).
Vzhled mezolitických obydlí není příliš znám,ale víme že se od paleolitických moc nelišily,snad je tím, že se preferovalo písčité podlaží na březích vody( zdroje obživy).
Počátkem neolitu začalo období velkých změn v oblasti stavby obydlí.Lidé se seskupovali do větších a stálejších osad s pevnými hliněnými a často s 20-60m dlouhými, 5-9m širokými, obdélníkovými domy, které byly ohrazeny příkopem palisádou.Sídliště tvořili povětšinou nadzemní kůlové domy s hospodářskými objekty (např.: stavebí jámy, obilná sila, dílny…) a studně.Konstrukce byla postavena z 5 řad kůlů (někter větší počet kůlů= možné využití patra bydovy) nesoucích sedlovou střechu.stěny byly vyrobeny z proutěné armatury omazané hlínou tzv.: „mazanicí“.Vnitřní prostory byly jistě rozděleny snad na dílenské, obytné a skladovací.
V eneolitu byl patrný vliv patriarchátu i na stavbu obylí, protože se začaly vytvářet výšinná opevněná sídliště s malými domy a zaváděli se i jezerní stavby.
28. prosinec 2012
3 528×
247 slov
