Památná místa naší vlasti

PAMÁTNÁ MÍSTA NAŠÍ ZEMĚ vydávají svědectví o slavné i hořké historii národa.Obracíme se k nim ve chvílích slavnostních,k uctění vzpomínky,nejupřímněji však většinou tehdy,když potřebujeme posílit v těžkých dobách a získat novou naději.
Některé ctíme už po staletí,jiná-třebaže opředená tradičními pověstmi-své kouzlo dnes pro většinu lidí ztratila.Nahradila je místa nová,lidem dnešní doby bližší.Památná místa vlasti a národa bychom měli dobře poznat a věnovat jim svou úctu-jen tak nám historie bude moci sloužit jako poučení pro budoucnost

PAMATNE VRCHY

Naše nejstarší dějiny začínají podle pověsti na hoře
Říp,kde unaven putováním stanul praotec Čech se svým lidem a rozhodl se tu zůstat.Jinou památnou horou je Blaník.V jeho útrobách prý spí blaničtí rytíři v čele se sv.Václavem,aby v okamžiku,kdy bude zemi nejhůře, vyrazili a nepřítele zahnali.Na Moravě je takovou památnou horou Radhošť mezi Rožnovem a Frenštátem. Na jeho vrcholku bývalo prý ještě za pohanských dob obětiště a shromaždiště slovanského lidu,který zde uctíval boha Radegasta.Jeho socha dnes zdobí vrcholek hory.

PRAZSKY HRAD
Pražský hrad je kamenným symbolem české státnosti. Odtud vládla přemyslovská knížata,čeští králové a v nové době tu sídlili a sídlí prezidenti Československa a České republiky.Kolem roku 885zde kníže Bořivoj nechal postavit druhý křesťanský chrám v Čechách zasvěcený Panně Marii.
Tady byl v rotundě sv. Víta,kterou sám založil,pohřben kníže sv. Václav,patron české země.Pražský hrad,centrum světské moci,se tak stal i duchovním střediskem země.Hrad jako by byl obrazem celého českého státu:když se skvěl v plné kráse,země vzkvétala, když pustl,trpěla i česká země.

BILA HORA
S Bílou horou nedaleko Prahy je spojena tragická bitva roku 1620,po které na tři staletí ztratila česká země svou samostatnost.A to jen proto,že tak jako i mnohdy potom jsme nedokázali vzít své věci pevně a odhodlaně do vlastních rukou,neztratit hlavu a přinést oběti věci svobody.
VYSEHRAD
Staroslavný Vyšehrad představuje nejstarší české legendy a mýty.Sem podle pověstí nechala přivést moudrá kněžna Libuše svého budoucího manžela Přemysla,odtud pak věštila zrození Prahy –„města, jehož sláva hvězd se bude dotýkati“.Dnes navíc hostí hradby Vyšehradu národní pohřebiště-vyšehradský hřbitov,kde na Slavíně i v okolních hrobech odpočívají největší synové a dcery našeho národa-umělci,vědci, bojovníci za svobodu.