Pearl Harbor

Co předcházelo útoku na Pearl Harbor.

Japonci měli v plánu dobývat Asii a pochopili, že Spojené státy jsou jedinou mocností, která je v Asii natolik silná, že by jim mohla jejich plány překazit. Zatímco diplomaté jednali o udržení míru, plánovalo japonské velení útok na tichomořskou flotilu USA, která byla přesunuta do Pearl Harboru.
Napadení.

7. prosince 1941 byla napadena vojenská základna v Pearl Harboru, která je součástí Havajských ostrovů. Japonsko v té době ještě nebylo ve válečném stavu s USA. Japonci se snažili do útoku nasadit co nejvíce prostředků. Měli šest letadlových lodí a 27 ponorek. Celý útok započal signálem „Tora!, Tora!, Tora!” (v překladu to znamená Tygr). Američané z nejdříve ani nemohli uvěřit, co se to stalo. Japonské bombardéry dostaly přezdívku “Káťa” a samotné bomby potom “ryby”. Většina torpéd zasáhla kotvící lodi v přístavu California, West Virginia, Oklahoma, Nevada a Arizona. Největší ztráty byly na lodi Arizona. Ta po zásahu začala mohutně hořet. Plameny dosahovaly výšky až 150 metrů. Z celého počtu 1400 námořníků zahynulo více než 1000. Zbytky Arizony se potopily na dno moře. Mnozí námořníci se snažili zachránit výskokem, ale tlak vody je stáhl na dno moře, nebo byli upálení už při zásahu lodi. Bylo to kruté. Jedna z lodí Nevada se snažila odplout v přístavu, ale ještě naopak přilákala větší pozornost. I přes několik zásahů se námořníci snažili hrdinsky odporovat útoku mnohdy však bez úspěchu.

Tragické následky

Za necelé dvě hodiny Japonci potopili nebo vážně poškodili 18 lodí, zničili 188 letadel a poškodili 159 dalších. Zahynulo 2400 Američanů včetně 68 civilistů. Více než 1100 lidí bylo zraněno. Japonci přísli jen o 29 letadel. Naštěstí několik lodí bylo zrovna na moři a pumy nezasáhly žádné palivové nádrže. Necelých 24 hodin po svržení první pumy na Pearl Harbor vystoupil prezident Roosevelt v projevem ke Kongresu. Označil den 7: prosince 1941 za „ Den Hanby “. Kongres tedy schválil vyhlášení války.

Paradox, náhoda, nebo čí to byla vina?

Předmětem bádání po útoku byla otázka „Čí to byla vlastně vina. Někteří historikové dokonce vyslovili, že Američani úmyslně ignorovali zprávy o připravovaném útoku. Bylo obviněno několik lidí hlavně ze zanedbání povinností, neboť nezajistili přiměřenou ochranu. Například bitevní lodi nebyly chráněni torpédovými sítěmi, letadla stála těsně blízko sebe, takže jejich ničení bylo ještě jednoduší. Velitelé dostali 27. Listopadu varování. Že hrozí válka, ale ani jeden nepodnikl žádná opatření. Útok letadel z mateřských lodí jim připadal nesmyslný. Chybila spousta lidi. Američanům se podařilo dešifrovat tajné depeše, a tak se vědělo, že Japonci chystají útok. Již 5. Prosince vláda věděla, že Japonci plují na jih konvoje, ale nikdo nevěřil, že Japonci skutečně chystají útok. Byl zpozorován nárůst depeši, ale vinou byrokracie se ztratily. Čtyři hodiny před startem se snažil Washington poslat přece jen varování, ale přišlo až po té, co Japonci udeřili. Ani první letadla nikdo nezachytil. K překvapení tedy nepomohla jen strategie útoku, ale i náhoda.