Petr I. Veliký

Rusko 12.9.1689 Sedmnáctiletý vládne matičce Rusi

Sedm let po vyhlášení za ruského cara se Petru I. Velikému podařilo vyřešit mocenskou otázku ve svůj prospěch (- 29.6.1682). Sedmnáctiletý panovník poslal svou nevlastní sestru, která vládla od r. 1682, do Novoděvičího kláštera. Petrův slabomyslný nevlastní bratr Ivan I. zůstal nadále spoluvládcem, ale bez politického vlivu na vládní záležitosti.
Petr I. Veliký, narozený 9. června 1672 v Moskvě, strávil své mládí převážně mimo Kreml a vyrůstal ve vesnici Preobraženskoje. Velmi brzy projevoval zájem o technické a vojenské záležitosti. Již v dětství při vojenských hrách sestavil ze svých vrstevníků oddíl, který později vytvořil pod názvem Preobraženský pluk základ carské gardy. Krátce předtím, než zbavil svou nevlastní sestru moci, oženil se Petr s Jevdokijí Lopuchinovou, která pocházela z méně známé moskevské šlechtické rodiny. Už r. 1687 uzavřel v době svého pobytu v Braniborsku smlouvu o přátelství s kurfiřtem Fridrichem III., jíž se počalo prusko-ruské spojenectví.

Rusko 27.5.1703
Založení Peterburku carem Petrem I.

Několik dní po dobytí pevnosti Nyenschanz při ústí řeky Něvy obsazené Švédy založil car Petr I. Veliký město Peterburk. Podle plánů, které sám vypracoval, začal jednatřicetiletý car budovat na bažinatém území delty řeky Něvy Petropavlovskou pevnost, která se v následujících letech rozrostla v nové sídelní město carské říše. Pevnost sloužila v první řadě obraně území odebraných v severské válce Švédům. Dlouhé týdny obléhaná pevnost Nyenschanz byla po dobytí na carův rozkaz srovnána se zemí. Ještě téhož roku dal Petr I. Veliký na obranu města na ostrově Kotlin ve vzdálenosti 30 km postavit pevnost Kronšlot (od r. 1723 Kronštadt).

Rusko 24.1.1722
Závislost kariéry na zásluhách

Imperátor Petr I. Veliký zavedl v Rusku nový čtrnáctistupňový hierarchický systém úřednických hodností. Osm nejvyšších stupňů bylo vyhrazených pro rodovou šlechtu, v nižších kategoriích závisel postup na osobním úsilí.
Na základě tohoto principu společenské organizace hodlal Petr Veliký reformovat civilní i vojenskou správu. Čtrnáct hierarchických stupňů platilo jak pro válečné loďstvo a armádu, tak pro civilní správu. Dědičný šlechtický titul přinášel mimo jiné osvobození od daní. Touto reformou byla šlechta zařazena na nové místo v sociálním žebříčku. Nestála už v čele státu, ale byla součástí jeho systému a šlechtici si museli své postavení zasloužit. Tím, že se v Rusku nevytvořila stavovská společnost, byli šlechtici závislí na panovnické vůli více než v západní Evropě.

Rusko 6.4.1722
Příkaz cara k oholení vousů

V souvislosti s reformou správy, hospodářství a armády v Rusku vydal imperátor Petr I. nařízení, kterým zaútočil proti starým ruským tradicím: starověrci museli platit daň 50 rublů z každého plnovousu.
Petr I. Veliký, obdivovatel evropského státního a správního systému, nechtěl reformovat podle západního vzoru jen stát a armádu, ale také společenské poměry a hospodářství. Podle francouzského vzoru (kolem r. - 1666) podporoval manufaktury na výrobu gobelínů a látek, ale i stavbu lodí a přístavů. Zval do Moskvy zahraniční odborníky, kteří jako řemeslníci, obchodníci a důstojníci pomáhali při pokusu o "revoluci shora" . Všechna reformní opatření byla zaměřena na zvýšení finanční síly státu a posílení vojenské moci.

Rusko 8.2.1725
Tři carové během dvou let

Car Petr I. Veliký zemřel ve věku 53 let, v hlavním městě Ruska Peterburku, jež sám založil. Na carský trůn nastoupila jeho žena Kateřina I. Petru I. Velikému, jehož evropeizační politika v Rusku přinášela sporné výsledky, se však v průběhu třiačtyřicetileté vlády podařilo vytvořit z Ruska evropskou velmoc. Vítězství v severské válce otevřelo ruské říši přístup k Baltskému moři (- 10.9.1721). Kateřina I. , od r. 1712 manželka Petra I. korunovaná r. 1724 za carevnu, vládla v Rusku pouze dva roky. Po její smrti nastoupil 17.5. 727 na ruský trůn neplnoletý vnuk Petra I. Velikého Petr II. Dvanáctiletý Petr II. byl posledním mužským potomkem rodu Romanovců. Mladý car podléhal vlivu dvorních oblíbenců jako například Menšikova nebo Dolgorukého. Carský dvůr přitom pohltil na 50 % všech státních příjmů. Tyto peníze se naopak nedostávaly většině rolníků, jejichž hospodářská situace se zhoršovala.
Nástupci Petra I. nebyli výraznými osobnostmi.