Počátky českého státu spadají do konce 9. stol. a poč. 10. stol. Souvisí se zánikem Velkomoravské říše, kdy se iniciativa politická i dějinná stěhuje z Moravy na západ do Čech. Žily zde kmeny Čechů - uprostřed Čech, Pšovanů – na Mělnicku, Charvátů – v severovýchodních Čechách, Zličanů – na Cidlině, Dudlebů – v jižních Čechách, Litoměřiců – na Litoměřicku, Domažliců – na Domažlicku, Chebanů – na Chebsku a další.
Do čela země se postavil první historický český kníže Bořivoj 882 - 894, údajně syn Hostivítův. Jeho manželkou byla Ludmila. Jeho vláda je zakladatelská a během ní došlo k panovníkově vnitřní reorientaci. Ačkoliv byl v r. 874 pokřtěn na dvoře Metodějově, nyní se hlásí k liturgii západní (není přesně známo, co ho k tomu přimělo). Možná to souviselo s tím, že v r. 845 se 14 českých lechů = zemanů nechalo pokřtít v Řezně. Své sídlo přenesl z Levého Hradce do Prahy.
Na českém trůně je vystřídán svými dvěma syny – nejprve Spytihněvem 894 – 912 (915), a poté Vratislavem 912 (915) – 921. Pro vládu obou je typické, že to byla vláda slabá, málo výrazná a oba podléhali sousední říši Arnulfově. Také uvnitř dynastických rodů v Čechách existovaly spory a konflikty – příkladem je zabití kněžny Ludmily její snachou Drahomírou. Stalo se tak na Tetíně 15.9.921.
V tomto roce do čela českého státu nastupuje kníže Václav 921 – září 929 nebo 935. Na český trůn přichází ještě nedospělý. Proslul jako hlavní christianizátor země, jako člověk vzdělaný – uměl německy, latinsky, řecky. Jeho vláda se vyznačovala především prosazováním křesťanských principů a zásad. Přispíval k překonávání pohanství, které zde ještě bujelo. Stal se velkým pečovatelem o rozvoj země – zakládal vinice, cesty, první kostelík v Praze. Zemi pozvedl a učinil z ní místo křesťanské. V souvislosti s jeho vládou se projevil integrační proces – zemi začleňuje do nadnárodního útvaru, do Svaté říše římské. Jsme nuceni ročně odvádět 120 volů a 500 hřiven stříbra. Vznikne proti němu odpor a v r. 929 nebo 935, když přichází do kostela ve Staré Boleslavi, je svým bratrem Boleslavem zabit. Byl to varovný signál pro příští vývoj českého státu. Jeho ohlas trvá dodnes – byl prohlášen za světce, potom za patrona české země (Češi věří, že je ochrání od neklidu života a věrně zpívají Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím).
Boleslav vládl do r. 972. V zemi byla založena soustava hradišť. Ta se stala výkonem politické, státní, vojenské i kulturní správy země. Zemi rozšířil na východ. V rámci výbojů se dostal k městům Bagu a Dněstr. Zemi rozšířil o Slezsko a Krakovsko. Českou zemí vedla obchodní cesta z kordobského kalifátu přes Krakov až na východní trhy Chazarů. Země měla podobu, povahu tranzitní. Boleslav chtěl českou zemi vymanit ze závislosti na Svaté říši římské, ale nepodařilo se mu to. Za jeho vlády se nepodařilo prosadit ani zřízení pražského biskupství.
28. prosinec 2012
3 670×
455 slov
