Přemyslovci

Bořivoj I. – 1. historicky doložený kníže, žena Ludmila, přijali křest na Svatoplukově dvoře, centrem Levý Hradec a Budeč, postaven kostelík Sv. Klimenta na Levém Hradci – poté přesunut do Pražského Hradiště

Spytihněv I. - od 10. století podřízenost Francké říši (Arnuld Korutanský)

Vratislav I. – manželka Drahomíra (nechává zabít Ludmilu)

Václav(922 – 927?) – vzdělaný, podrobil si kuřimského knížete Vraclava, dostal darem od Jindřicha Ptáčníka (Německo) ramenní kost Sv. Víta (postavena rotunda, později katedrála), zavražděn opozicí bratra Boleslava a matky Drahomíry na hradě Stará Boleslav

Boleslav I. „Ukrutný“ – útoky Maďarů, sblížení s Ottou I. (pomoc na Lechu), starý hradský systém správy, první stříbrné mince = denáry, expanze (Morava, Slezko, záp. Slovensko) =>šíření křesťanství, o této době píše Ibrahim Iben Jakub

Mlada – povolení od papeže k 1. ženskému klášteru => Sv. Jiří v Praze (benediktínky)

Boleslav II. „Pobožný“ – r. 973 zakládá v Praze biskupství, mužský klášter benediktínů (Sv. Vojtěch) – 1. biskupem Sas Dětmar, r.992 založen Břevnovský klášter ( benediktíni). R. 995 vyvraždění Slavníkovců (na Sv.

Václava, byli mocní, měli vlastní mince) – Libice nad Cidlinou, zachránili se jen 4 muži.

Boleslav III. – povstání Vršovců, zajat boleslavem Chrabrým a uvězněn => dosazen Vladivoj (1002-1003), poté návrat na trůn – vyvraždění Vršovců. Další zásah Boleslava Chrabrého… Boleslav III. Opět uvězněn, umírá

Boleslav Chrabrý – konflikt s Jindřichem II. => nenechal si Čechy udělit v léno, proto vyhnán z Čech

Oldřich – se selkou Boženou zachraňují rod, konflikt s Konrádem II.=> na trůn opět Jaromír, ale ten je oslepen a vykastrován => vzdává se vlády

Břetislav I. – český Achilles, manželka Jitka, tažení do Polska, dobytí Slezka, odvezeny ostatky Sv. Vojtěcha, konflikt s Jindřichem III. (nový římský a něm. král). Roku 1040 Břetislav vítězí u Brůdku (Domažlicko), ale r. 1041 prohrává v Praze -> musí platit tribut. Seniorát, zřízení údělů na Moravě (4)

Spytihněv II. – zrušil úděly, vyhnal mnoho lidí (včetně matky Jitky), rotunda Sv. Víta přestavěna na baziliku

Vratislav II. – obnova údělů, konflikty s biskupem Vladimírem, stěhuje se na Vyšehrad, r. 1062 založil Olomoucké biskupství, Vyšehradská kapitula (Kosmas), r. 1085 Kodex Vyšehradský (soubor evangelií), korunován na krále = 1. český král

Konrád I. Brněnský – vládne 8 měsíců

Břetislav II. – likvidace slovanské liturgie ze Sázavského kláštera (změněn na benediktínský – latina), mizí staré pohanské náboženství

Bořivoj II. (1101-1107) – porušen seniorát, uvězněn Svatoplukem Olomouckým( potomek Přemyslovců), spojenectví s Jindřichem V. (vyplenění přažských kostelů), r. 1108 vyvraždil Vršovce

Vladislav I. – posílil postavení státu, současník Kosmy, arcičíšník říšský, na chvíli nechal vládnout Bořivoje II., ale pak se na trůn opět vrací

Soběslav I. – konflikt s říšským císařem Lotharem III. (stížnost Oty Černého – právoplatný následník)R.1126 bitva u Chlumce ->tažení proti Soběslavovi I. -> Lothar poražen, korouhev Sv Václava a Vojtěcha (rotunda Sv. Jiří na Řípu), vztahy urovnány formálním lenním stavem. Pražské Hradiště přestavěno na kamenný románský hrad

Vladislav II. – účastník 2. křížové výpravy (1147) -> současník F. Barbarossy (pomoc při dobývání italských měst). R. 1158 králem, manželka Judita (most), vzdal se vlády pro syna

Bedřich – manželka Alžběta, neuznán Barbarossou

Soběslav II. „selský“ – uvězněn na Přimdě, ztráta autority, hledá podporu u říšských panovníků. R. 1182získává Konrád hodnost markraběte => Markrabství Moravské (spadalo pod správu Svaté říše římské). Roku 1186 schúzka Přemyslovců v Kníně. R. 1189 nastupuje Konrád II. Ota, který spojil Království České s Markrabstvím Moravským
R. 1197 se Vladislav Jindřich vzdává vlády –>ukončeny dynastické spory o nástupnictví

Přemysl Otakar I.(1192-1193 a 1197-1230) – příznivá zahraniční situace (válka mezi Štaufy a Welfy ve SŘŘ) ->diplomatická politika na obě strany. Roku 1198 obnova královské hodnosti pro Čechy (papežem Inoncencem III. Uznáno až roku 1204), vysoká prestiž českých panovníků jako knížat SŘŘ. Roku 1212 římský král Fridrich II. (vnuk Barbarossy) vydal Zlatou bulu Sicilskou, kde vymezuje vztah mezi SŘŘ a Českým královstvím =>císař jen potvrzuje zvoleného českého krále, český král poskytuje pomoc na cestě do Říma (pro titul císaře), poměr ČK k SŘŘ je čestný a už ne vazalský! Spor s biskupem Ondřejem (instrukce z Lateránského koncilu r. 1215 – církev má získat nadvládu nad světskou mocí). Roku 1221 privilegium pro pražské biskupství (uznání samostatného postavení církve – právo kanonické volby, právní a hospodářská imunita). Ražba nové mince = draktáty (jen z 1 strany)

Václav I. – ve 2 letech zasnouben s Kunhutou Švábskou (dcera Filipa Švábského – král SŘŘ), vpád Mongolů do Evropy (r. 1241 i na Moravě). V letech 1247-1249 odboj syna Přemysla, královna Kunhuta zemřela, zřízen Zemský soud v Praze (předsedal mu panovník – nejvyšší soudní institutce), nový státní znak – dvouocasý lev, nástup gotiky

Sv. Anežka – r. 1233 složila řeholní slib, založila v Praze 3 kláštery (klarisky, františkáni, křižovníci s Červenou hvězdou), r. 1989 kanonizována

Přemysl Otakar II.- roku 1250 rakouským vévodou (sňatek s dědičkou rak.území Markétou Vabenberkovou -> horní a dolní Rakousy + Štýrsko), konflikty s uherským králem Bellou IV. (v 1. etapě vlády), války s rakouskými zeměmi v letech 1252-1254 -> na zásah papeže Inoncence IV. Se musí Přemysl vzdát Štírska. Roku 1255 křížová výprava proti Prusům (založení města Královce), spory s alpskými zeměmi, koncem 50. let vpád uherského krále do Korutan. Roku 1260 bitva u Kresnbrunu – vítězství Přemysla (zpět Štýrsko). R. 1261 sňatek s Kunhutou, zakládání nových měst a hradů (opora krále proti šlechtě), r. 1266 připojení Chebska. 2.Etapa vlády: r. 1269 připojeny jako dědictví Korutany a Kreňsko, počátkem 70. let nová série válek s Uhry (Štěpán V.). R. 1273 zvolen Rudolf Habsburský římským králem, Přemysl neuznán -> r. 1276 konflikt ->církevní a říšská klatba, povstání Vítkovců a Riesenbrunů. Roku 1277 potlačen šlechtický odboj, ale r. 1278 obnovena válka s Rudolfem =>bitva na Moravském poli (Suché Krusty) – Přemysl zabit. Rudolf si ponechal Morava jako válečnou náhrada na 5 let. Čechy svěřeny Otu Braniborskému -> drancování. Kunhuta se provdala za nepřítele – Záviše z Falknštejna (Vršovec). V Čechách 2 roky neúroda, hladomor, právní a hospodářský převrat. Roku 1283 Václav (12 let) vrácen do Prahy (Tobiáš z Bechyně a Purkart z Janovic), Záviš regentem

Václav II. – manželka Guta Habsburská, nejbohatší panovník v Evropě ( stříbrné doly v Kutné Hoře), územní expanze, znovu připojeno Chebsko. Roku 1300 polským králem. Po smrti Guty se oženil s uherkou Eliškou Rejčkou. Po vymření Arpádovců nabídnuta uherská koruna – přijal pro syna, r. 1300 nechává razit stříbrné mince = pražský groš, Iúx regale montanórum = horní zákoník=> soubor zákonů o těžbě drahých kovů, r. 1292 založen cisterciácký klášter na Zbraslavy (rodinná hrobka), šíření gotiky. Nejvyšší poradní orgán = Královská rada (složena ze šlechty) a rádcové (z řad cizinců, příslušníci církve – Petr z Aspeltu) – snaha vyhnout se závislosti na šlechtě

Václav III. – v uhrách přijal jméno Ladislav V., ale neuznán Anjouovci (Albrecht Habsburský a papež Bonifác VIII.), proto r. 1304 prchá z Uher, roku 1306 zavražděn u olomouce při tažení proti polské šlechtě ( Vladislav Lokijetok)

Roku 1306-1307 vláda Rudolfa Habsburského(syn římského krále a císaře albrechta Habsburského) – manže Elišky Rejčky, zemřel při obléhání Horažďovic (úplavice) – opoziční tábor Viléma Zajíce z Valdeka
Jindřich Korutanský(1307-13010) – manžel Přemyslovny Anny(dcera Václava II.), šlechta nespokojena -> pomoc v městském patriarchátě a u míšeňského markraběte Fridricha Pokousaného. Spiknutí v čele se šlechticem Jindřichem z Lipé (+ Jindřich z Rožmberka, Jan z Vantenberka,…) -> jednání s Jindřichem VII. Korutanským (římský král a císař).
Roku 1310 sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským – křižoval Evropu -> král „cizinec“, svatba v Německu, museli si dobýt království (Prahu) – zpustošený a vyhořelý hrad….
Vymření Přemyslovců po meči.