(1918 – 1938)
- postupný rozpad Rakousko-Uherska (k udržení monarchie nepomohl ani císařský manifest Karla I.)
- 18. října 1918 -T.G.Masaryk- jménem čsl. vlády v zahraničí veřejně prohlásil ve Washingtonské deklaraci vznik československého státu (prohlášení nezávislosti čs. národa)
- převrat 28. října 1918- vyhlášení československého státu Národním výborem (Karel Kramář) v Praze
- zahraniční Československá národní rada v Paříži (Masaryk, Štefánik, Beneš) se 29.9.1918 prohlásila prozatimní vládou a byla uznána dohodovými mocnostmi
- Andrássyho nóta- R-U publikovalo nótu ministra zahraničí Andrássyho o ochotě jednat o podmínkách příměří, adresovanou americkému prezidentovi Wilsonovi. Nejen v Praze si ji obyvatelé vyložili jako kapitulaci a začali se srocovat. (spontánní lidové manifestace) ►v čele převratu:
- mužové 28. října:
►A.Rašín- státoprávní demokrat, A.Švehla- agrárník, F.Soukup- sociální demokrat, J. Stříbrný- národní socialista, V.Šrobár-slovenský politik
►tvořili Národní výbor- reprezentoval moc výkonnou i zákonnou
►podpis zákonu o zřízení samostatného československého státu ►hladký přesun politické moci + veřejný pořádek, prozatimní platnost všech dosavadních zákonů
- spojení zahraničního a domácího odboje- 28.10. – 3.11. 1918 v Ženevě- projednávala delegace pražského Národního výboru (Kramář) s představiteli prozatimní vlády v emigraci (Masaryk) konkrétní postup ustavení státu: dohodnuto- forma republiky
- 13. listopadu 1918 – Národní výbor přijal prozatimní ústavu ►prohlásil se za národní shromáždění
- 14. listopadu 1918 – vyhlášena Československá republika - nově sestavená vláda: T.G.Masaryk- prezident, K.Kramář- ministerský předseda, Beneš- ministr zahraničních věcí, Štefánik- ministr války, ostatní ministři- mužové 28.října
- 30. října 1918 – Martinská deklarace – Slovenská národní rada se v Turčianském sv. Martině přihlásila k myšlence spol. státu s Čechy
- tato myšlenka se objevila už v Pittsburské dohodě - 30. 5. 1918 - programová dohoda soužití Čechů a Slováků v budoucím společném státě, podepsána T.G.Masarykem a představiteli amerických Slováků v Pittsburgu, dohoda předpokládala slovenskou administrativu a sněm
- 10. září 1919- připojeno území Podkarpatské Rusi, definitivně potvrzeno mírovou smlouvou s Maďarskem (ve správě již od 15.2. 1919)
Německá menšina
- 3 mil. v pohraničí ►nesouhlas se vznikem Československa ►vnitřní rozvrat
►němečtí poslanci - usilují o připojení k Rakouské republice ►ozbrojené střety, protičeské demonstrace
- vyhlásili samostatný zemský stát (4 provincie)
1. Liberec – zemská vláda pro oblast Deutschböhmen (Karlovarsko - Ústecko – Broumovsko)
2. S. Morava – Sudetenland
3. J. Morava – Deutschsüdmähren
4. J.-Z. Čechy – Böhmerwaldgau
►československá armáda (dobrovolníci, české pluky, legie) ► morální převaha!!!
X separatisté (němečtí vojáci, dobrovolníci) ► 1918- Most- vážnější střet … většina měst se postupně vzdala
Maďarská menšina
- východ Československa ►správní, hospodářská, politická moc- v maďarských rukou
- 1919 – Béla Kun – vláda bolševiků v Maďarsku ►Rudá armáda na Slovensko ►v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad ►na příkaz vítězných mocností maďarská vojska území vyklidila
sporná území:
- Těšínsko – (polské a německé obyvatelstvo) –v lednu 1919 obsazeno českým vojskem,
► spor vyřešen národní komisí v roce 1920► rozdělení mezi oba státy
- Vitorazsko, Valticko – spor s Rakouskem ►rozdělení mezi oba státy
Hospodářství:
- nerovnoměrnost: - Čechy a Morava - vyspělý průmysl (70% průmyslu bývalé monarchie- hutě,
sklárny, strojírny, textil…) – Baťa, Škodovka
- Slovensko – zemědělství –nerostné bohatství, zaostalost a nepočetná inteligence,
důsledek maďarizace
- Podkarpatská Rus – nejzaostalejší (pastevectví, negramotnost) – země bez civilizace
- po roce 1918 – zavádění strojů (úbytek ruční práce) ►modernizace ►nutnost investicí ►zahraniční kapitál
►kartely – monopolní sdružení samost. podniků, dohoda o cenách, prodejních podmínkách a rozdělení trhu
►koncerny – sdružení různých podniků (dopravní, obchodní…) v jeden mohutný celek
- krach drobných podnikatelů
- 1929- vrchol konjunktury (prům. výroba překročila o 40% předválečnou, vyšší životní úroveň)
- 1929- 1934 – celosvětová krize- nedostatek zboží ►lístkový systém ►černý trh, příjmy nižší než ceny, nezaměstnanost ►přelidněné vesnice, dluhy, exekuce►emigrace do Ameriky, projevy nespokojenosti - protidrahotní bouře ► (frývaldovská, mostecká stávka)- potlačení ►vláda- řada sociálních reforem
- další hledání východiska: demagogická agitace- levice nebo pravice? ►nacionalisticky populistická (líbivá povrchní kritika- působení na lidové vrstvy), komunisté – třída proti třídě ►příprava na revoluci
- 1937 – opět hospodářský růst…nestačil přejít v konjunkturu
Reformy:
- 1918 – osmihodinová pracovní doba, elektrifikace
- 1919 – měnová ref. (odklon od R-U měny), nostrifikace akciových spol. (přenos sídel obch. spol. do ČSR)
- státní podpora, ochrana nájemníků, tovární inspekce
- pozemková reforma (duben 1919)►půda nad 250 ha vykoupena -rozdělena mezi rolníky
►nový model sociálního systému - založený na soukromém vlastnictví, liberální hospodářství, volný trh
- 1924 – dosaženo předválečné úrovně
-
Rysy Československé demokracie:
- 1918 – zrušení šlechtických titulů
- 1919 červen – 1. obecní volby (zastupitelstva, obecní zpráva)
- 1920 duben – 1. volby do parlamentu
- 1921 – rozkol soc. demokratické strany (odchod komunistů) ►agrární strana- vedoucí pozice
- 1919 – 1938 – koaliční vlády
Politické strany za První republiky:
- Levice:
- Čsl. sociálně demokratická str. dělnická - (Habrman, Soukup, Tusar, Meissner) - dělnictvo 1918-1938
└ odtržení: Česká sociálně demokratická str. dělnická – centristé (Burian, Kovanda, Gingr) 1911
Československá socialistická strana pracujícího lidu (Modráček, Hudec) 1919-1923
Komunistická strana Československa – (Šmeral, Zápotocký, Gottwald, Šverma, Nejedlý) 1920
- Čsl. str. socialistická - (Klofáč, Stříbrný, Špatný, Beneš) - živnostníci, inteligence, řemeslníci 1918
└ rozdělení: Česká strana pokroková – levé křídlo (Veselý, Bouček) 1920
Národní strana práce – (Stránský) 1930
- Střed :
- Čsl. str. lidová – (kněz Šrámek, Hruban, Stašek, Dolanský) - nábožensky smýšlející občanstvo, venkov
└ odtržení: Československá strana domkářská a malozemědělská (Kaderka) 1924
Československá strana křesťansko-sociální (Čuřík) 1929
Národní strana křesťanská (lidová) (Zelenka) 1936
- Slovenská ludová strana 1918 ►Hlinkova slovenská ludová strana 1925 (A. Hlinka, J. Tiso, F. Jehlička, A.
Mach, K Sidor- propolské křídlo, V. Tuka- promaďarská klika) - od 20. let se
původně záporný postoj vůči ČSR změnil v aktivní spolupráci
- Pravice :
- Československá národní demokracie (K.Kramář, A.Rašín, L. Rašín, A. Jirásek, Mareš, Dyk) *
– podnikatelé, vyšší úředníci, inteligence
└odtržení: Národní strana práce (A. Stránský, J. stránský, J. Herben) 1925
Národní fronta (F. Mareš) 1932 *
- Strana radikální – slovanských socialistů (J. Stříbrný) 1929
- Národní obec fašistická (Radola Gajda) 1925-1926 – ideově nejblíže fašismu, vystupovala protiněmecky
- Liga proti vázaným kandidátním listinám (Stříbrný, Gajda) 1929 ►Národní liga (Stříbrný) 1930 *
└ * sjednocení těchto stran: Národní sjednocení 1935-1938 (Kramář, Rašín) –nacionalisticky orientovaná
strana, její vznik byl motivován snahou vybudovat silnou pravicovou stranu ♣
- Čsl. str. agrární 1905►Republikánská str. čsl. venkova 1919 ► Republikánská str. zemědělského a malorolnického lidu 1922 (Švehla, Staněk, Beran, Malypetr, Šrobár, Hodža) - zemědělci, rolníci ♣
- Čsl. živnostensko – obchodnická str. středostavovská (Mlčoch, Najman) 1919 ♣
└ ♣ sjednocení těchto stran: Strana národní jednoty 1938-1939
- Německé strany :
- Německá demokratická strana svobodomyslná 1919-1938 (rozpad)
- Německá křesťansko-sociální strana lidová 1919-1938 (rozpad) – aktivistická strana
- Německá sociálně demokratická strana dělnická (Seliger, Czech) 1919-1938 (do SdP) – aktivistická str.
- Německá živnostenská strana 1919-1938 (do SdP)
- Německé volební společenství (Spina, Křepek) 1920-1935 (rozpad – většinou do SdP)
- Svaz zemědělců 1920-1938 (do SdP) – aktivistická str.
- Německá národní strana (Rudolf Lodgman von Auen) 1919-1933 (zakázána – členové do SHF)
- Německá národně socialistická strana dělnická (Rudolf Jung) 1919-1933 (zakázána – členové do SHF)
- Sudetoněmecká vlastenecká fronta- SHF-Sudetendeutsche Heimatfront (K. Henlein) 1933 ►Sudetoněmecká strana- SdP- Sudetendeutshe Partei (K.H.Frank) 1935-1938 (zakázána)
- Karpatoněmecká strana (Franz Karmasin)–odnož SdP na Slovensku ►Německá str. (Deutshe Partei – DP)
►politické str. ovládly Národní shromáždění – nejvyšší zákonodárný orgán ČSR
- Poslanecká sněmovna (300 čl.) – volená na 6 let
- Senát (150 čl.) – na 8 let
Pětka
- podzim 1920, mimoparlamentní orgán
- představitelé 5 nejsilnějších čsl. pol. stran
- 1.Agrární, 2.Soc. demokratická, 3.Lidová, 4.Nár. socialistická, 5.Nár. demokratická
- bránila vzniku vnitropolitického chaosu, koordinovala postup státotvorných stran
► zajišťovala jejich dohody, podle kterých hlasovali politické kluby
- nevýznamnější představitel – A.Švehla
- pol.20.let ►šestka ►osmička … ztrácela význam ►konec 20. let – porady ministrů ►nová forma dohadování
Skupina Hradu
- vedoucí politická skupina meziválečného Československa v čele s T.G. Masarykem a E. Benešem
- vnitřní a vnější politika,mírnila nejostřejší spory
- podpora - levice (národní socialisté, sociální demokraté)
- organizace (Sokol, Čs.obec legionářská)
- noviny (Lidové, Přítomnost, Naše doba)
Proces vnitřní konzolidace - boj o charakter republiky (demokr. nebo totalitní?)
- 1918 - 1919 – všenárodní koalice
- 1919 – 1920 – rudozelená koalice (soc. demokraté + socialisté + agrárníci) – V. Tusar
- 1921 – úřednická vláda Jana Černého
- 1922 – 1926 – opět všenárodní
- 1926 – 1929 – panská koalice (české obč.str. + HSL‘S + agrární str. + německé dem.str. (svaz zemědělců, křesťansko-sociální str. ►vytlačení dem.levice – konflikt –Klofáč, Beneš X Stříbrný ►fašistické tendence, založil Národní ligu ) – Švehla
- 1929 – 1938 – opět široká koalice (i Německé demokratické strany)
► 29. února 1920 – přijata ústava ČSR (demokratická republika, volený prezident, parlamentní systém, obč.
práva a svobody), 6 hlav
- opatření proti soustředění hosp. pol. moci ►oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní
►svobodný tisk (Lidové noviny, deník Národní osvobození, Pragen Tagblatt, Přítomnost)
►Masaryk – politická a morální autorita, humanitní demokracie
X KSČ- nepřátelská pozice proti demokratickému režimu a státu (1929 – K. Gotwald)
X nacionalistické a fašistické síly ►1923- vydán zákon na ochranu republiky (reakce na dění v Itáliil a Německu + atentát na Rašína)
Duchovní život
- Československá církev – nově vzniklá (kodex Mistra Jana Husa) – 0,5 mil stoupenců
- Evangelická
- Římskokatolická – 10 a půl mil.
- Protestanská – 1 a půl mil.
- Židovská – 2,5% obyv. ČSR
- Řeckokatolická (Podkarpatská Rus)
Národnostní otázka
- Češi + Slováci ►vládnoucí národy X Maďaři a Němci- ztráta nadřazeného postavení
- národnostní menšiny- zástupci v parlamentu (Maďaři, Rusíni, Poláci, 1926-Němci…)
- Romové – zákon o potulných cikánech ►diskriminace, kočovnické listy
- Čechoslovakismus- 2 větve jednoho slovanského kmene ►spojení nutné pro vytvoření většiny oproti něm. menšině ►vznik republiky (Češi 46% obyv.)
- Slováci- kulturně zaostalí, chybí inteligence (důsledek maďarizace + emigrace) ►na Slovensko- úředníci, učitelé, právníci, lékaři z Čech ►budovány střední školy, v Bratislavě- univerzita, Češi zaujali místa Maďarů ve státní správě (nedostatek slovenských odborníků) ►nespokojenost Slováků (pocit podřazeného postavení)
► po 10 letech – Slováci svébytný národ ►A.Hlinka- odmítá Čechoslovakismus ►požaduje slovenskou autonomii ►později hosp. krize ►nezaměstnanost ►národní cítění ►snadné prosazení národní autonomie (Češi uvolní pracovní místa Slovákům)
Zahraniční politika ČSR
- Československá zahraniční politika se orientovala především na Francii.
- Edvard Beneš - Beneš byl předním politikem Evropy a usiloval o světový systém bezpečnosti
- Jeho cílem bylo zapojení ČSR do evropské a světové politiky:
► účast na Versaillských smlouvách
► k tvůrcům Ženevského protokolu (Společnost národů)
► upravit a charakterizovat vztahy s velmocemi
- 1919 = smlouva s Rakouskem (Lánská smlouva)
1920 = smlouva s Německem (složitý vztah)
1922 = smlouva s Ruskem (zrušení ruských legií * hladomor -materiální pomoc)
1923 = smlouva s Itálií (Mussolini), setkání TGM s král.rodinou VB
1924 = smlouva s Francií (silné kulturní tradice a podobnost)
1925 = smlouva s Polskem (Pilsucký)
- Malá dohoda (1920) : Československo, Rumunsko, Jugoslávie
1) ochrana střed.a východní Evropy před bolševizací
2) ochrana před maďarskými nároky
- Locarnská konference (1925) : Velká Británie, Francie, Itálie, Německo
= cílem vyrovnat vztahy mezi vítězi a poraženými
- 1935 – Československo- sovětská smlouva – doplňovala starší spojení československo-francouzské (smlouva byla účinná potud, pokud bude oběti útoku poskytnuta pomoc Francie) ►Čsr se bránila, aby pouze sovětská vojska nevstoupila na její území + pojistka, aby se nezapletla v oblasti sovětských konfliktů na Dálném Vých. (Fr.-později nepovažovala ultimativní pož.odstoupení Sudet, za důvod naplnění smlouvy)
Obrana demokracie
- ČSR- vnější ohrožení – Německo
- vnitřní ohrožení - vznik Sudetoněmecké strany (1933-1935) – Konrád Henlein
► sudetoněmecké politické hnutí původně chtělo jen autonomii pro Němce, postupně se ale ztotožnilo s nacistickým taktickým záměrem:navenek (hlavně před záp. demokr. mocnostmi) stát jakoby na půdě čsl. státu, ale ve skutečnosti přispět k jeho likvidaci a vnitř. rozkladu ►Požadavky vůči vládě byly stupňovány tak, aby nemohly být splněny a vina na ztroskotání jednání mohla být svalena na čsl. vládu. - Slovensko – Karpatoněmecká strana – Franz Karmasin
- 1933- HSL´S – protičeské demonstrace, požadavek autonomie
- vznik Národní obce fašistické v ČSR- Radola Gajda (jako hnutí vznik 1925, od r. 1927 pol. strana)
- Rudolf Beran – v čele pravicových a extrémních nacionalistů
- 1935 – parlamentní volby - Sdp – 63% hlasů německého obyvatelstva v ČSR
- celkově zvítězily demokratické strany
- předseda vlády- Jan Malypetr
- 18. prosince 1935 – prezidentské volby- Masaryk doporučil Beneše – (podpora českých, slovenských, německých demokratických stran i KSČ a HSL) …Sdp-bílé hlasovací lístky- neplatné
- Německo - snaha rozložit ČSR zevnitř (podpora Henleinovy Sdp, boj za osvobození Němců v Čechách)
►neúspěch
- vojenské útoky-„Fall Grün“ opět neúspěšné
- podzim 1937 – ČSR- v mezinárodní izolaci (sousedé spojeni s Německem)
- Karlovarský program- požadavky sudetských Němců, zastupovaných Sudetoněmeckou stranou (SdP), projednané na karlovarském sjezdu strany 23. a 24. 1938, Henlein obvinil Čechy z toho, že za 20 let si nezískali sudetské N.pro stát, do něhož byli včleněni proti své vůli, podmínky pro vytvoření nového pr.řádu:
1. Rovnoprávnost a rovnost něm. nár. skupiny s čs. lidem
2. Uznání sudetoněmecké nár. skupiny za právní osobnost
3. Stanovení a uznání německého osidlovacího území
4. Vybudování německé samosprávy
5. Vytvoření zákonných opatření na ochranu st. přísl., kteří žijí mimo uzavřené území svého národa
6. Odstranění bezpráví, které se stalo sudet. Němcům + náhrada škod vzniklých tímto bezprávím
7. Zásada – v něm. území- němečtí veřejní zaměstnanci
8. Svoboda přiznávat se k nacizmu
►tisk vládních stran odmítl karlovarské pož. jako nepřijatelné, ale čs. vláda je do velké míry akceptovala
►ale jejich úplná realizace by znamenala konec státní suverenity
- 21. května 1938 – částečná mobilizace – ČSR se cítila ohrožena německou ozbrojenou silou, její průběh ukázal vysoký stupeň připravenosti k obraně republiky
- záp. mocnosti - neochota k voj. konfr. s Hitlerem(česko-německý problém posuzován jako záminka k válce)
►na přání VB působil v ČSR jako “nezávislý pozorovatel“ lord Walter Runciman- hláil jen to, co vyhovovalo zájmům VB (Češi utlačují Němce a chtějí vehnat svět do války)
- 13. – 14. září – představitelé Sdp připravili v pohraničí ozbrojený puč- potlačen čs. vládou
- pak už se o tom rozhodovalo za nás…► 15. září 1938- Chamberlain uznal Hitlerovy nároky na odstoupení pohraničí►19. září- br.a fr.vláda-předložila čs. vl. doporučení,aby odevzdala okresy s více než50% něm.ob.
- 21. září – vyslanci Fr. a Vb. – čs. vládě – noční ultimátum ►21. září – generální stávka – Hodžova vláda padla – do čela nové vlády – Generál Jan Syrový
- 22. září 1938 – vláda obrany republiky v čele s generálem Syrovým
- 23. září – všeobecná mobilizace ČSR – vojáci obsadili pohraničí – odhodlání republiku bránit a ubránit
- 30. září 1938 – ČSR nuceni přijmout mnichovský diktát ►konec První republiky ►protektorát
19. září 2007
21 992×
2206 slov
