Pythagoras

(asi 580 - asi 500 př.n.l)

Pythagoras je snad nejznámějším řeckým matematikem. Jeho jméno je spojováno s všeobecně rozšířenou poučkou o vlastnostech pravoúhlého trojúhelníka : součet čtverců nad oběma odvěsnami je roven čtverci nad přeponou. Praktická znalost této věty sahá ovšem do dávné minulosti: využívali ji staří Číňané, Indové i Babyloňané. Egypťané při vytyčování pravých úhlů svých staveb sestrojovali trojúhelník o stranách 3,4 a 5, stejně jako dnešní zedníci.Pythagoras a jeho žáci však tuto poučku dokázali a našli způsob, jak určit všechny pravé trojúhelníky s celočíselnými délkami stran.

Podle Pythagorových představ Země, slunce a všechny planety obíhají kolem centrální ohnivé koule. Pythagoras tak vlastně poprvé připustil pohyb Země.
Narodil se v rytce kamene na řeckém ostrově Samos, kde tenkrát rozkvétal obchod, vědy a umění.V dospělém věku hodně cestoval, zejména po východních zemích, a dostal se snad až do Indie.

Pak se usadil na Sicílii v řeckém městě Krotónu, kde založil svou filozofickou školu.

Byla to však spíše sekta, uzavřená společnost s přísnými pravidly, která provozovala nejrůznější rituály.

Pythagoras, údajně urostlý muž majestátního vzezření, zde pocházel v dlouhém bílém šatě a byl uctíván jako polobůh.

Nakonec za politických nepokojů ve městě byla většina příslušníků sekty pobita a Pythagoras uprchl do blízkého Metapontu, kde brzy zemřel.
Sám nezanechal žádné spisy, ale jeho učení podrobně zaznamenali a dále rozvinuli jeho žáci.

I když učení Pythagora a jeho školy bylo v mnohém fantastické, je v něm okouzlení nad matematickou krásou světa a silně ovlivnilo pozdější filozofy a badatele - Platona, Aristotela, Koperníka i Keplera.