Podle verze, která v Řecku téměř upadla v zapomnění, vznikl svět ze dvou mořských živlů – Ókeana a Téthye. Ókeanos byl mohutný, dravý veletok, který neměl v prostoru bez nebe a země žádné ohraničení. Byl to mužský živel. Téthys byla také zosobnění vodního živlu, které nic neodlišovalo od vlastního Ókeanu, byla však ženského rodu. Z jejich spojení vzešlo Nebe (Úranos), Země (Gáia) a mnoho dalších dětí.Později se Ókeanos stal řekou, která se rozlila kolem celého vesmíru. Žil s Téthyí ve vzdáleném paláci na konce světa. Jakmile bylo stvoření světa dokončeno, jejich láska ochladla.
V modernější verzi se však vypráví, že počátek a pramen všeho na světě byl Chaos.
Řekové si ho povětšině představovali jako nekonečný vesmírný prostor nebo jako změť prvků v beztvárné temnotě a zosobnili si ho v božskou bytost. Z Chaosu povstala nejdřív věčná Tma (Erebos) a temná Noc (Nyx); z Ereba a Nykty vzniklo pak věčné světlo Aithér a světlý den Hémerá. Poté se zrodila země Gaia, podsvětní propast Tartaros a všeoživující láska Eros.
Nyx později zalidnila svět bohů a lidí méně příjemnými bytostmi. S bohem podsvětní temnoty Tartarem měla syny Thanata a Hypna, z nichž první se stal bohem smrti a druhý bohem spánku. S Erebem měla pak ještě syna Chárona, převozníka mrtvých v podsvětí a dceru Nemesidu, bohyni odplaty. Navíc sama ze sebe porodila bohyni klamu Apaté a bohyně násilné smrti Kéry. Nyx byla k lidem vlídnější než mnozí z jejích potomků. Mírnila rozpoutané vášně, ukolébávala ke klidu a osvěžovala mysl. Jinak je o ní známo, že se zúčastnila boje proti vzbouřeným Gigantům na straně olympských bohů.
děti Nyx a Ereba:
CHARÓN
Převozník mrtvých do podsvětí.
Byl to hrubý a nevlídný stařec, což při jeho původu a celoživotním zaměstnání nijak nepřekvapuje. Převážel přes řeku Styx nebo Acherón, a to pouze do podsvětí, zpět na svět nikoli. Tuto službu poskytoval jedině duchům řádně pohřbených mrtvých. Duchové nepohřbených museli bloudit navěky na březích podsvětních řek. Za to, že převezl Hérakla, který se jako jeden z mála živých dostal do podsvětní říše, musel pak z rozkazu vládce podsvětí Háda sloužit po celý rok v okovech. Za převezení duchů zemřelých vyžadoval odměnu. Řekové dávali proto mrtvým pod jazyk peníz, aby mu měli čím zaplatit. K čemu mu byly peníze, nikdo nevěděl. Přesto se však tento obyčej udržoval v řeckořímském světě ještě dlouho po vítězství křesťanství a pronikl i do pohřebních zvyklostí jiných národů.
AITHÉR
Bůh jasného světla.Z lat. Aether.
V mýtech se obvykle objevuje ve společnosti své sestry, bohyně jasného dne Hémery. Jinak se s jeho osobou nespojují žádné pozoruhodné příběhy. V neosobním smyslu znamená jeho jméno jednak vzduch, jednal látky jemnější než vzduch, která naplňuje výšky, v nichž sídlí hvězdy a bohové. Někdy si jím označuje i nebe a vesmír. Z mýtů přešlo do starších fyzikálních teorií k označení hypotetické látky, která umožňuje šíření světla a tepla, pak do chemie, lékařství…
NEMESIS
Bohyně spravedlivé odplaty.
Obdarovávala lidi podle zásluhy štěstím nebo neštěstím. Tím se lišila od bohyň pomsty Erínyí, které člověka pouze pronásledovaly a trestaly. Přesto měla v praxi spíš trestající funkci, což zřejmě souvisí s povahou a činy lidí. Zvlášť důsledně pronásledovala ty, kteří překročili „pravou míru“ a zaslepeni nenadálým štěstím se dopouštěli zpupných činů, tj. toho, co nazývali Řekové „hybris“. Stíhala je tresty a neštěstím tak dlouho, dokud nebylo učiněno zadost „vyrovnávací spravedlnosti“.
děti Nyx a Tartara:
THANATOS
Bůh smrti a sama smrt.
Měl srdce ze železa, černá mrazivá křídla a neznal soucit ani slitování. Koho uchvátil, byl beznadějně ztracen. Vzbuzoval hrůzu nejen mezi lidmi, ale i mezi bohy, kteří byli nesmrtelní. Přesto měl tak říkajíc jen výkonnou moc, nikoli rozhodující. Den smrti byl určen osudem. Jeho povinností bylo, aby jej přesně evidoval, a když tento den nadešel, dostavil se i on. Vzal člověku duši, odnesl ji do podsvětí a odevzdal ji chmurnému Hádovi.
Jen dvakrát se podařilo smrtelným lidem na Thanata vyzrát. Jednou ho přemohl Héraklés a vyrval mu duši Alkéstidy, manželky krále Adméta. Podruhé ho přelstil největší chytrák z lidí, korinthský král Sísyfos.
HYPNOS
Bůh spánku a sám spánek.
Se svou matkou přicházel každou noc na svět, pohyboval se tiše po zemi i po moři a sesílal na všechno živé spánek, jenž zbavoval útrap a starostí. Lidem dával též sny. Jeho moci nikdo neodolal. Dvakrát uspal na prosbu bohyně Héry dokonce nejvyššího bohy Dia. Poprvé se tak stalo, když Héra chtěla zahubit na výpravě proti Tróji Hérakla, a podruhé, když chtěla umožnit bohu Poseidónovi, aby přes Diův zákaz pomohla v trojské válce Achajcům. Za splnění tohoto druhého přání mu dala za manželku nejmladší Charitku Pásitheu.
Měl tři syny: Morfea – Dovedl vzít na sebe podobu kteréhokoliv člověka a zjevoval se lidem ve spánku, když je ovládl jeho otec Hypnos. Svou vlastní podobu měl jen tehdy, když odpočíval. Řekové a Římané si ho představovali jako štíhlého mladíka, zpravidla s malými křídly na spáncích
Fobétora čili Ikela- zjevoval se ve zvířecí podobě.
Fantasa- Bral na sebe fantastickou podobu různých neživých věc a zjevoval se lidem jako přízrak. Jeho jméno se udrželo dodnes a přešlo z řečtiny téměř do všech jazyků.
děti Nyx narozené bez otce:
APATÉ
Bohyně klamu a sám klam.
Vycházela z temnoty mezi lidi na zem i mezi bohy na Olymp. Proti její moci byl každý bezbranný, dokonce sám nejvyšší bůh Zeus. Že jí lidé ani bohové neprokazovali úctu, je docela pochopitelné. Občas ji však vzývali podvodníci, ale ti také dávali přednost mnohem vznešenějšímu bohu obchodníků a zlodějů Hermovi. Podle řeckých mýtů byla starší než Kronos, Zeus a ostatní bohové i lidé.
KÉRY
Bohyně násilné smrti.
Původně byla jen jedna taková bohyně. Nyx ji zrodila ze zlosti na Titána Krona, když zmrzačil svého otce Úrana. Protože je však mnoho druhů násilné smrti, počet Kér se v mýtech postupně zvětšoval. Nakonec jich byly celé zástupy. Rozpoutávaly nenávist a spory, zatemňovaly lidskou mysl a podněcovaly krveprolévání. Nejraději ze všeho měly bitvy a válečné vraždění. Obcházely bojiště oděné v krvavém rouchu a černýma rukama se zmocňovaly těl padlých a raněných, aby z nich vysávaly krev.
Matkou všeho, co na zemi žilo a rostlo byla Gaia, bohyně země a sama Země, vzniklá po prvopočátečním Chaosu. Nejdřív zrodila sama ze sebe hvězdnaté nebe Úrana, pak vysoké hory, nakonec široké a hluboké moře Pontos. S Pontem se Gaia spojila v manželství s zrodila mu:
Eurybii – bohyni mořské síly
Kétu – byla ošklivá a už od narození stará. Zosobňovala všechny hrůzy na moři a v moři.
Néreus- mořský bůh. Uměl měnit svou podobu, byl nadán věšteckým duchem a proslul svou pravdomluvností.Věštil velice nerad, a teprve když ho k tomu někdo násilím donutil. To se podařilo jedině Héraklovi. K lidem byl jinak přívětivý. Těšil je krásnými obrazy moře a zejména měl rád odvážné námořníky.
Thaumás- Bůh přírodních úkazů na moři. Lidem se často předváděl v celé své kráse a byl jimi obdivován. Neznali ho jen obyvatelé dalekých severních zemí, ale ani mezi nimi nebylo nikoho, kdo ho netoužil aspoň jednou spatřit, jakmile se o něm dozvěděl.
Forkýs- Byl strážcem moře a všech mořských oblud.
Po té co Úranos ovládl svět, stala se Gaia jeho manželkou a dala mu dvanáct potomků:
• byli to Titáni: Ókeanos- Byl bohem nekonečných a nesmírně hlubokých vod kolem celé země, které ji podle antických představ obývaly jako řeka bez břehů. Do událostí ve světě mýtů zasáhl pouze jednou, ale velice účinně. Pomohl Diovi v boji proti svému bratru Kronovi a umožnil mu tak zvítězit a prohlásit se nejvyšším bohem. Pod Diovou vládou žil pak spokojeně a bez starosti daleko od světa.
Koios- Se svou manželkou Foibou měl dceru Létó
Kríos
Hyperíón- Uzavřel manželství s Titánkou Theiou a měl sní tři děti, jež sehrály v mýtech významnou úlohu- Boha slunce Hélia,který jako zářivý bůh se zlatými vlasy a s korunou jasných paprsků byl skutečně zosobněním slunce. Bydlel na východním břehu Ókeanu ve skvělém paláci, z něhož každé ráno vyjížděl na zlatém voze taženém čtyřmi okřídlenými koňmi na pouť oblohou. Zaléval zemi paprsky, které jí dávaly světlo, teplo a život, večer pak sestupoval na západě do vod Ókeanu. Tam ho čekal zlatý člun, na němž se potom vracel do svého paláce, aby příštího dne vykonal stejnou pouť. Všechno viděl a slyšel, byl jasným okem olympského Dia, milovali ho bohové, lidé, zvířata i rostliny. Jedině v podsvětní říši Hádově byl nežádoucím hostem. Sám se jí však z vlastní vůle vyhýbal.
- Bohyni měsíce Selénu, která když se na nebi objevila v plné své kráse, bledly před ní všechny hvězdy. Svou pouť po obloze konala na nebeském voze, který se na rozdíl do vozu boha slunce Hélia pohyboval pomalu, protože ho táhli jen dva koně. Její velikou láskou byl krásný mladík Endymión, kterého odsoudil nejvyšší bůh Zeus k věčnému spánku. Když se dostala na své noční pouti nad jeskyni v hoře Latmos, kde spal, vždy se k němu snesla a políbila ho svými paprsky. Avšak nikdy si jí nepodařilo Endymióna probudit, a proto byla smutná stejně tak jako její světlo.
- Bohyni ranních červánků Éós, která byla krásná jako jitřní úsvit a také milovala všechno krásné, zejména krásné muže. Když se jí nějaký zalíbil, prostě si ho unesla.
Íapetos
Kronos- Byl nejmladší ze všech Titánů a všechny je převyšoval lstivostí. Jako jediný vyhověl své matce Gaie, když ho požádala, aby se pomstil Úranovi za to, že uvrhl do hlubin země její storuké syny Hekatoncheiry. V nestřeženém okamžiku zbavil svého otce ocelovým srpem mužnosti, a tím také moci, a prohlásil se za vládce nad vším, co na světě existovalo a mělo existovat. Své sourozence pak přinutil, aby mu sloužili jako ochránci trůnu. Když se Kronos zmocnil vlády nad světem, oženil se se svou sestrou Rheiou a měl s ní šest dětí:
1.Hestia- Bohyně rodinného krbu. Stala se ochránkyní tiché a svorné domácnosti. Protože podle představ Řeků tvořilo i obyvatelstvo obce a státu jednu rodinu, stala se navíc ochránkyní obcí a států. Jejím symbolem byl oheň. Plápolal v každém domě a v každé radnici. Obětí Hestii začínaly a končily všechny slavnostní hostiny, při jejím jménu se přísahalo a vzdávala se jí povinná úcta v každém chrámu, ať byl zasvěcen kterémukoli z bohů.
2.Démétér- Bohyně plodnosti země a rolnictví. Aby tato plodnost nepřišla nazmar,naučila lidi obdělávat pole. Stala se tak nejen zakladatelkou rolnictví, ale i nového způsobu života lidí, tj. usedlého života, který vystřídal jejich dosavadní kočovné lovectví a pastevectví. Zároveň dala lidem i zákony, jimiž se v tomto novém životě měli řídit. Neodolala Diovi a měla s ním dceru Persefonu, která když se jednou bavila s nymfami, otevřela se před ní země, vynořil se bůh podsvětí Hádés, uchvátil ji a zmizel s ní v hlubinách. Démétér zaslechla její zoufalý výkřik a spěchala jí pomoci, nenašla však po ní ani stopy. Devět dní bloudila pak bez jídla a pití po celé světa a hledala svou dceru. Nakonec jí prozradil vševidoucí bůh slunce Hélios, co se stalo. Vypravila se proto na Olymp a důrazně požádala Dia, aby jako nejvyšší bůh odčinil Hádův násilný skutek a dceru jí vrátil. Zeus však nemohl nic dělat, neboť Hádés se mezitím s Persefonou oženil a kromě toho jí dal okusit jádra granátového jablka, a kdo jednou něco v podsvětí snědl, nemohl se už nikdy vrátit k životu na světě. Démétér potom opustila Olymp, zavřela se do svého chrámu a seslala na svět neúrodu. Mělo to katastrofální důsledky, a to nejen pro lidi, ale i pro bohy. Lidé totiž na bohy zanevřeli a přestali jim přinášet oběti. Situace se stala neudržitelnou, a tak ji vyřešil Zeus kompromisem. Přinutil Háda, aby se zavázal, že propustí Persefonu vždy na dvě třetiny roku na svět, kde bude žít s matkou, a Démétér zas musela dovolit, aby třetinu roku žila Persefona se svým manželem v podsvětí. Když tedy rolník ukládá na podzim semena do země, odchází Persefona do říše mrtvých a Démétér ze žalu přestává dávat přírodě plodnost. Když se však vrací na jaře zase na svět, vítá ji s celou přírodou květy a zelení.
3,Héra- V radě bohů připadla Héře funkce ochránkyně manželství. Pečovala zejména o posvátnost a neporušitelnost manželských svazků, sesílala manželům potomstvo a pomáhala matkám při porodu. Jako Diova manželka byla jeho spoluvládkyní. Ovšem jen natolik, nakolik to celkově podřízené postavení ženy v antickém světě dovolovalo.
4. Poseidón- Bůh moře. Byl jedním ze tří nejmocnějších řeckých bohů. Vládl nad obrovskou mořskou říší a byl n ní stejně svrchovaným vládcem jako jeho starší bratr Hádés v podsvětí nebo mladší bratr Zeus na nebi a na zemi. Všichni mořští bohové mu byli podřízeni, byl pánem všech mořských zvířat, rozhodoval nad vším, co se dělo na moři. Svým trojzubcem mohl rozbouřit moře do strašného vlnobití, ale i zkrotit nejdivočejší vlny. Udeřil-li jím do země, vyvolal zemětřesení. Povahu měl prudkou a nestálou jako živel, kterému vládl. Není proto divu, že byl nejobávanějším, a tedy i nejuctívanějším bohem námořníků a obyvatelů pobřežních zemí celého řeckého světa.
5.Hádés- Bůh podsvětí. Chmurná a neúprosná povaha docela vyhovovala k vládě v podsvětí. Jeho říše byla hrozná, skrývala se v hlubinách země a nikdy do ní nepronikl paprsek slunečního světla. Tvořila ji bezútěšná rovina porostlá bledými květy divokého asfodelu a protékalo jí pět řek, které tvořily zároveň její hranice : vše zmrazující Styx, řeka nářků Acherón, řeka zármutku Kókytos, ohnivá řeka Pyriflegethón a temná Léthé, jejíž vody dávaly zapomenout na všechno pozemské.
6. Zeus- Jako nejvyšší vládce nad bohy i lidmi byl Zeus původcem a ochráncem božských i lidských řádů. Dával moc králům, ochraňoval lidová shromáždění, upevňoval pořádek a právo, byl svědkem a ochráncem přísahy, trestal nepravosti a porušování spravedlnosti, byl záštitou všech, kteří hledali u něho pomoc. Všechno viděl, všechno slyšel a všechno také věděl. Znal také budoucnost a někdy ji lidem naznačoval různými znameními, hlavně přírodními úkazy, sny a věštbami. Dával lidem dobro a zlo, přičemž tyto dary nabíral podle vlastního rozhodnutí ze dvou velkých nádob, které měl ve svém paláci. Jeho nejmocnějšími zbraněmi byly hromy a blesky. Nezničitelný a nezdolný byl i jeho štít aigis čili egida, který si zhotovil z kůže kozy Amaltheie.
Protože se Kronos obával, aby si některé z jeho dětí nevzalo z něho příklad a rovněž ho nezbavilo moci, rozhodl se k radikálnímu preventivnímu opatření: každé z nich ihned po narození pozřel. Rheiu to pochopitelně trápilo, i když věděla, že jako božské bytosti žijí v jeho útrobách dále. Když se jí měl narodit nejmladší syn, rozhodla se ho zachránit. Na radu svých rodičů odešla na ostrov Krétu a tam tajně porodila v hluboké jeskyni v hoře Diklé. Kronovi pak přinesla dlouhý kámen zabalený do plen. Ani se na něj nepodíval, otevřel ústa a i s obalem ho zhltl.
Dia se na Krétě ujaly nymfy Adrásteia a Ídaia. Krmily ho mlékem božské kozy Amaltheie a včelím medem. K jeskyni se mu postavili na stráž horští démoni Kúréti, a když se rozplakal, tloukli meči do štítů a dělali takový rámus, že Kronos pláč neslyšel. Zeus tak pod jejich ochranou rostl a sílil, a když dospěl, učinil přesně to, čeho se Kronos obával. Povstal proti němu, přinutil ho vyvrhnout z útrob své sourozence, a rozpoutal proti němu nelítostný boj. Kronos ho sice zpočátku zahnal i s Hádem a Poseidónem na samý vrchol Olympu, ale Zeus osvobodil Hekatoncheiry, které Kronos držel v podzemním vězení, a s jejich pomocí se vrhl do protiútoku. Na svou stranu získal i jednooké obry Kyklópy, by i některé Titány v čele s Ókeanem. Po desetiletém urputném boji Kronos podlehl a Zeus ho i s ostatními poraženými Titány svrhl do podsvětních hlubin Tartaru.
• Titánky: Theia
Rheia
Mnémosyné
Foibé
Themis- Bohyně zákonného pořádku. Tuto funkci dostala od nejvyššího boha Dia, který ji miloval stejně jako svou manželku Héru.Měla s ním šest dětí: tři Moiry, které se staly bohyněmi osudu, a tři Hóry, bohyně ročních období a zákonitosti v přírodě i společnosti. Jednou z těchto Hór byla Diké, bobyně spravedlnosti. Stála proto s Themidou u Dia vždy, když usedl na svůj zlatý trůn k výkonu soudcovské moci. Jejich společná přítomnost byla výrazem skutečnosti, že zákonný pořádek a spravedlnost jsou často dvě věci, ale u správného rozsudku musí splývat v jedno.
Téthys
• Jednoocí obři Kyklópové: Brontus
Steropus
Argus
• obři Hekatoncheiři: Kottus
Briareós
Gýés
• Giganti –Zrozeni z krve Úranovy
DIOVI DĚTI S BOHYNĚMI
Zeus + Héra
Hébé- Bohyně věčné mladosti a číšnice bohů. Nalévala bohům nektar. Za manžela si vzal největšího hrdinu řeckých mýtů Hérakla.
Eileithya- Bohyně porodu. Pomáhala Héře, když jako ochránkyně manželství a žen sesílala ženám šťastný porod.
Arés- Byl bůh zuřivé války, válečného vraždění, krvavého boje na bitevním poli. Miloval válku pro válku, nezáleželo mu, proč vypukla, a povětšině ani jak dopadne. Těšil ho válečný ryk, lomoz zbraní a pach krve, ze záhuby bojovníků měl stejnou radost jako z jejich odvahy. Rubem této lásky k válce byla nenávist k řádu, který bránil jejímu rozpoutání. Podporoval každého kdo byl ochoten porušit mír. Doprovázeli ho zpravidla jeho synové Deimos a Fobos, kteří byli zosobněním děsu a hrůzy.
Zeus + Mnémosyné
devět múz:
Kleio- oslavující dějepisectví
Euterpe- rozveselující hudbu
Thaleia- kvetoucí komedie
Melpomene- zpívající tragédie
Terpsichore- milující tanec
Erato- líbezná, milostná poezie
Polymnia- posvátný zpěv
Urania- nebeská astronomie
Kalio-pe- krásnohlasá, epická poezie
Zeus + Démétér
Persefona- byla Hádovou spoluvládkyní nad duchy mrtvých a podsvětními bohy. Žárlivě střežila, aby žádný zemřelý z jejich království neunikl a aby se každý smrtelník včas do něj dostal, byla neúprosná a nelítostná jako sám Hádés. Neměla ráda lidi ani ostatní bohy, a protože sympatie či antipatie bývají zpravidla vzájemné, bohové a lidé je neměli rádi rovněž.
Zeus + Létó
Apollon-Bůh světla a slunce, ochránce života a pořádku, neomylný střelec a věštec
Artemis- Bohyně lovu a zvěře, vládkyně přírody, též měsíce. Do její působnosti spadaly i léčebné prameny. Mohla na lidi sesílat šílenství, ochrnutí a náhlou smrt.
Zeus + Themis
Hóry- Bohyně ročního období
Moiry- Bohyně zákonného pořádku a osudu. Byly tři a určovaly člověku životní osud, a to každému jednotlivě hned při narození. Klóthó rozpřádala nit lidského života
Lachesis nit předla a dále ji rozvíjela
Atropos nit přestřihovala
Při této své práce podle potdějších představ zpívaly a doprovázely tak nebeskou „haromnii sfér“.
Zeus + Maia
Hermés- Posel bohů a průvodce mrtvých do podsvětí, bůh obchodníků, řečníků, vynálezců, poutníků a cestovatelů, atletů, podvodníků a zlodějů. Byl nejobratnější, nejvynalézavější a nejlstivější ze všech olympských bohů a své schopnosti dokázal už v první den svého život. Ráno se narodil, dopoledne utekl z kolébky, v poledne vynalezl lyru a naučil se na ni hrát, odpoledne ukradl bohu Apollónovi padesát krav, večer se jakoby nic vrátil, zabalil se do plen a s nejnevinnějším úsměvem usnul. Když ho pak bůh Apollón přišel potrestat, tak dovedně se mu vymlouval a nehorázně lhal, že se Apollón rozhodl přivést ho rovnou před Dia. Nejvyššího boha sice výkony jeho nejmladšího syna nadchly, avšak pro pořádek mu přikázal ukradené stádo vrátit. Hermés se k tomu ovšem neměl a místo odpovědi začal hrát na lyru, a to tak krásně, že Apollón po ní zatoužil a výměnou za ni mu nabídl, aby si ukradené krávy ponechal. Hermés s návrhem souhlasil a Apollón měl z tohoto obchodu takovou radost, ze mu přidal ještě zlatou berlu a dobrou radu : aby šel na horu Parnas a naučil se tam od kněžek Thrií věštit.
Zůstal na zemi a hlídal stáda pastevců a krátil si čas různými vynálezy. Jako náhradu za lyru si vymyslel pastýřskou píšťalu, a aby se nemusel namáhat s rozděláváním ohně, vynalezl křesadlo. Později vynalezl také čísla, míry a písmo.
mimořádné zrození:
Athéna- Bohyně moudrosti a vítězně vedené války, ochránkyně práva, spravedlnosti a umění.
Když zeus snědl Métidu, bohyni rozumu, aby ji zabránil porodit dceru, která ho podle věštby měla převýšit moudrostí, a syna, který ho měl převýšit silou a svrhnout z trůnu, rozbolela ho hrozně hlava, až mu hrozila prasknutím. Zavolal proto boha Héfaista, aby mu ji sekerou rozpoltil. Jakmile se tak stalo, vyskočila z ní bohyně v plné zbroji- Pallas Athéna.
DIOVI DĚTI SE SMRTELNÝMI ŽENAMI
Zeus + Danae Perseus- přemožitel Medúzy a zachránce Andromedy
Zeus + Kallisto (nymfa z družiny bohyně Artemis, proměněná Hérou v medvědici. Porodila syna Arkada a poté se proměnila v souhvězdí Velké medvědice. Arkas se stal souhvězdím Malé medvědice.)
Zeus + Semele (Na žádost Semely se Zeus zjevil ve své božské podobě a sežehl ji svou září. Plod se zachránil, Zeus jej donosí ve svém stehně, z něhož pak v určenou dobu vystoupí Dionýsos)
Dionýsos – Bůh vína a vinařství. Zvěst o Dionýsově narození a jeho opojném nápoj přijali lidé se smíšenými pocity. Někteří se ihned s nadšením oddali jeho kultu, jiní se obávali, aby z toho zase něco nevzešlo, někteří se mu rozhodně postavili na odpor. Byl považován i za ochránce ovocných stromů a keřů, jimž dodával mízu, a tedy i za boha plodivé síly přírody.
Zeus + Alkména Herakles – největší hrdina řeckých bájí
Zeus + Io Epafos – zakladatel staroegyptského hlavního města Memfis
Zeus + Europa Minos- krétský král
Zeus + Léda Kastor, Polydeukes- synové
Helena, Klytaimnestra- dcery
DALŠÍ VÝZNAMNÍ BOHOVÉ
Afrodíta- Bohyně lásky a krásy, nejkrásnější z bohyň antických mýtů. Zrodila se z mořské pěny oplodněné bohem nebe Úranem a vystoupila z moře na ostrově Kypru. Díky své kráse a kouzlům jimiž vládla, stala se jednou z nejmocnějších bohyň. Protože láska hraje v životě bohů i lidí nesmírnou úlohu, těšila se Afrodíta veliké úctě a vážnosti. Kdo jí prokazoval úctu a přinášel oběti, mohl spoléhat na její přízeň. Byla však bohyní nestálou a štěstí jež poskytovala, bývalo často prchavé.
Asklepios – syn boha Apollóna, slavný lékař a později Bůh Lékařství
Charitky- Bohyně půvabu a krásy: Aglaia( „skvějící se“), Eufrosyné („utěšující srdce“) a Thaleia („kvetoucí“).
Erós- Bůh lásky a láska sama . Podle starších mýtů byl zosobněním všeoživující síly, která se zrodila z prvopočátečního Chaosu, podle pozdějších byl synem boha války Area a bohyně lásky Afrodíty. Vznáší se na zlatých křídlech ozbrojen lukem a šípy, vybírá si své oběti, a koho zasáhne střelou, ten podlehne lásce.
28. prosinec 2012
19 194×
3550 slov
