Renesance, reformace

Humanismus – nový světový názor vznikl v S Itálii /nejvyspělejší, bohatá/ ve 14. st., staví do popředí člověka a ne Boha, hlavně měšťané – snaha přiblížit se šlechtě, jejich úspěch není dílem Boha, ale snahou člověka, lidské = humanus
Průkopníci - Dante, F. Petrarca, G. Boccacio
Literatura – latina, řečtina, antické jazyky v dřívější době, bez středověkých chyb, podpora literatury v národním jazyce
Renesance – kultura humanismu, renascio = znovuzrození antiky, obdivovali: svobodné lidi, demokracii v politickém životě
Dělení italské renesance:
Trecento – 14. st., malíř Giotto di Bondone – živé modely, dokonalost lidského těla podle antiky, trochu i pocity ve tváři, obrazy svatých
Quattrocento – 15. st., centrem Florencie, bohatý rod Mediceů /bankéři, podporují umění/, Lorenzo de Medici
Architekt Filippo Brunelleschi – překlenul gotickou katedrálu ve Florencii kopulí podle vzoru římského Pantheonu, kopule – vesmír, nebeská klenba
Sandro Botticelli – zrození Venuše, malíř
Donatello – sochař, Bronzový David
Cinquecento – rozvoj ve Florencii, dokonalost lidského těla
Rafael Santi – podílel se na výzdobě vatik. místností /Sixtínkská madona/
Leonardo da Vinci – všestranně nadaný , i architekt
Obrazy: Madona s karafiátem, Kristův křest
Anatomické sešity: Svatý Jeroným, Dáma s hranostajem, Mona Lisa, Svatý Jan Křtitel
Michelangelo Bounarroti – architekt, malíř, literát, sochař
Socha: Mojžíš /rohatý/, David, Noc a den, dokončil stavbu chrámu sv. Petra, výzdoba Six. kaple – Poslední soud
Tiziano – obraz: Karel V. Habsburský
Další centrum renesance – Benátky, šíří se i do Nizozemska, Anglie, Německa: Albrecht Dűrer, Hans Hobein ml., Cranach
Architektura:
Staví se méně církevní stavby, spíše zámky, paláce
Tvary: kopule, přímka, čtverec, obdélník, osová souměrnost, nádvoří, arkády, arkýř, napodobování ant. sloupů, prosazuje se hierarchie slohů, sdružená okna, štít, zahrady /fontány, jezírka/, spojovací místnost mezi zámkem a vchodem do zahrady = salla terrena, výzdoba fresky, sgrafitová výzdoba – tvary v omítce
Rozvoj astronomie, literatury – odborné
Knihtisk – Johannes Guttenberg /Němec/, 1450, prvotisky = inkunábule
1. česká tištěná kniha = Kronika trojánská 1476 Plzeň
nejvýznamnější čeští knihtiskaři /pražstí/ - Jiří Melantrich, Daniel Adam z Veleslavína
Jan Blahoslav – biskup jednoty bratrské /1579 – 1594/ - překlad Bible kralické, vyšla v Kralicích na Moravě
Stavby u nás:
Letohrádek královny Anny = Belveder, Hvězda, Schwarzenberský palác v Praze na Hradčanech, Telč, Moravský Krumlov, Opočno, Litomyšl, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Jihlava /renesanční přestavba/

Reformace

Hnutí, které usiluje o nápravu církve, pouze v Čechách oficiálně povoleno dvojvěří, jinde jednotná církev, výsledkem reformace vznik dalších
Cíl: zbavení církve světské moci /majetku/
: kněz se musí řídit křesťanskými zásadami
1. husitství /John Wikleff/
2. německá reformace
příčiny: v Německu sílí nátlak ze strany církve, odpustky, morální úpadek kněžstva, církevní bohatství, rozdrobenost Německa, 1/3 půdy patří církvi, humanistický názor
zakladatel: kněz Martin Luther, 16. St., mnich řádu augustiniánů, profesor university ve Wittenbergu
1517 – na dveře chrámu ve Wittenbergu přitloukl listinu s 95 tezemi
proti: odpustkům, majetku, celibátu, svatokupectví
požaduje: zavedení národního jazyka do bohoslužeb, přihlásil se k Husovi
vzepřel se papeži, spálil papežskou bulu, odešel na hrad Wartburg pod ochranu sasského kurfiřta, přeložil Bibli do němčiny, učení M. L. vyhovuje všem /šlechtě, chudým/
Nejchudší očekávají napravení celé společnosti, M. L. x německé selské válce
Německá selská válka 1524 – 1526
1. JZ Německo: Švábsko, Franky, propuklo nejdříve, nebyli jednotní, selksé zbraně, poražena, program – artikulový list /proti vykořisťování/
2. Střední : Durynsko, nejradikálnější, včele Tomáš Minser /přívrženec Luthera, ale podporuje poddané x pánům/, neúspěch, popraven
3. J – Solnohradsko, Tyrolsko, poraženo v r. 1526
Učení M. L. se přeměnilo v novou církev – luteránství šíří do S Evropy /Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko – státní náboženstvím/
Císařem ve sv. říší římské Karel V. Habsburský, snaha zakročit proti reformaci v Německu
Ve Špýru – náboženský sněm, zastánci i odpůrci reformace, vznik označení zastánců reformace – protestanti
Protestantská města a šlechta uzavírají obranné společenství -> jednota šmalkaldská
1547 – bitva u Műhlberka, vítěz - německá strana katolíků = šmalkaldská válka
Francie /kat./ pomáhá š. j., protože nenávidí Habsburky, císař prohrál
Výsledek: 1555 – sněm v Augsburgu, mír mezi katolíky a protestanty, rovnoprávnost, koho území, toho náboženství, poddaní se řídí pánem, v německých zemích
Fridentský koncil: 1545 – 1563: konec reformace, katolíci stanoví kompetence hodnostářů, zásady věrouky, náprava katolické církve
Protireformace: snaha kat. církve získat zpět majetek
Jezuitský řád: protireformační úkol, kolem r. 1540, zakladatel Španěl Ignác z Loyoly, „Tovaryšstvo Ježíšovo, kázeň, mezi mládeží, nečestné praktiky,
Jan Kalvín – Francouz, učení o predestinaci, předurčení ke spasení nebo zatracení, má se chovat podle desatera, morálka, práce, ve Švýcarsku
Kalvinismus – vyspělé země, Anglie, Francie, Nizozemí, důraz na podnikání
Hugenoti – ve Francii, puritáni – v Anglii
Reformace v Anglii:
1485 – Jindřich VII. Tudor, schopný, dobré fungování státu, obklopuje se nižší šlechtou
syn Jindřich VIII. Tudor 16. st., 6 manželek, 1. manželka Kateřina Aragonská, 2. manželka Anna Boleynová, papež nechtěl povolit rozvod s Kateřinou
1534 – odtržení od Říma, vznik nové církve, anglikánská, včele panovník
Marie – katolická, krvavá, 1553 – 1558, snaha o obnovení katolictví, dcera Jindřicha VII., násilnou cestou, manželka šp. Krále Filipa II., syn Karla V., Filip se snaží získat angl. korunu, parlament nesouhlasí -> nepřátelství mezi Anglií a Španělskem
Alžbaža I. – dcera Anny Boleynové, 1558 – 1603, schopná, vzdělaná, obratná potitička, papulární panovnice pro protestanty, návrat k protestantismu, v souladu s parlamentem, zahájila koloniální výboje, souhlas s pirátstvím – F. Drake, podporuje nizozemský odboj x Španělsku, šlechta podniká, ohrazování – vlnařství, zabírá půdu poddaným, neprovdaná, bezdětná, vymírá rod Tudorovců
Marie Stuartovna – skotská královna, snaha o samostatnou politiku ve Skotsku, podpora Francie -> vojsko ve Skotsku /Skoti proti tomu/-> M. S. svržena, útěk do Londýna, katolička, zapletena do spiknutí x Alžbětě -> popraven Alžbětou r. 1578
Nepřátelství mezi Anglií a Španělskem
1588 – Filip II. vypravil Armadu = neporazitelná /loďstvo/ proti Anglii, ang. lodi – menší, pohyblivější, lepší velitelové, Španělé poraženi v menších potyčkách + bouře = prohra
rozkvět kultury za královny Alžběty, po její smrti nastupuje rod Stuartovců Jakub I. – sny Marie Stuartovny /1603/