Revoluce 1848-1849

Revoluční hnutí v Evropě v 1.pol. 19.století

Kořeny národních hnutí
Vychází z francouzské revoluce, kladen důraz na národ, jeho lidovou kulturu a jazyk.
1.pol.19.stol.v Evropě se rozšiřuje nové hnutí.Vzdělanci a střední městská vrstva vidí jednotu státu v jazykové odlišnosti.Boj za rovnoprávnost vlastního národa.
Agitace-přesvědčování příslušníků své etnické skupiny, vyvolávání hrdosti, že je spojuje pospolitost národů.
Nejednalo se jen o politický zájem, ale především o pokroky v hospodářství.

1821 – 1828 Řecko vybojovalo nezávislost na Osmanské říši
1830 Belgie se vzbouřila proti nadvládě Nizozemí, 1839 dosáhla mezinárodního uznání své samostatnosti.

Revoluce 1848-1849
revoluční rok 1848 – tato revoluce označována jako „ jaro národů “.
Události těchto let znamenají závažný zlom v dějinách velké části Evropy.Nikdy předtím a zatím nikdy potom neproběhla v Evropě taková série revolucí, které se vzájemně inspirovaly a ovlivňovaly.

Itálie
Nejdříve boje na Sicílii a na Apeninském poloostrově.Na Sicílii povstání proti nadvládě Bourbonů.Požadování samostatnosti Itálie.Úspěch povzbudil Neapol, liberálové dosáhli od krále ústavní režim, propuštění politických vězňů.1830- ústava po vzoru francouzské.
1848 - četná povstání, centra v Miláně a v Benátkách.Nepokoje v Itálii, přesto sardinský král v březnu vyhlásil válku Rakousku za jednotu Itálie – poražen.
V Toskáně demokraty vyhlášena republika, převrat v papežském státě, papež vyhnán.
1849 – demokraté úspěch - Římská republika.
Sardinský král neúspěchy ve válce proti Rakousku.Rakousko úspěch proti italské revoluci
(maršál Radecký) - rozvrácení republik v Toskáně a Benátkách.
I přes porážku nesmírný význam této revoluce v dějinách Itálie.Poprvé pokus revoluce o sjednocení Itálie.

Francie
Opozice proti Ludvíku Filipovi – složky liberální, demokratické a socialistické.
Bankety – veřejné shromáždění pod záminkou soukromých oslav.Jeden banket zakázán, to vyvolalo veřejný konflikt.
22.února 1848 – povstání v Paříží, vyslány proti nim národní gardy, v ulicích vyrostly barikády.Během jediného dne pád starého režimu, Ludvík Filip se zřekl vlády.
Prozatimní vláda zřídila národní dílny(práce pro nezaměstnané), všeobecné hlasovací právo.
Nové volby, úspěch republikánští liberálové, zklamání demokratů – jejich prohru zavinili rolníci, byli nespokojeni s nárůstem daní po revoluci.Nová vláda nenavazovala na předešlé změny.V květnu povstání socialistů(vůdce A.Blangiuhi) – potlačeno.
červen 1848 – živelné povstání řemeslníků, tovaryšů a dělníků – nesouhlas se zrušením národních dílen.toto povstání krvavě potlačeno.
Vytvořena tzv.strana pořádku(monarchisté, bonapartisté).Člen této strany vyhrál v prezidentských volbách – Ludvík Bonaparte (synovec velkého císaře).Vítězství této strany i ve volbách 1849 – zrušeni všeobecného hlasovacího práva, omezení svobod tisku a shromáždění.Ludvík Napoleon využil nepokojů ve Francii, státní převrat 1851.
1852 se dal prohlásit císařem Napoleonem III.

Německo (Německý spolek jako aliance států v čele s Rakouskem a Pruskem)
Revoluce v Bádensku, Bavorsku a Sasku.
Prusko – povstání v Berlině.Proti vojsku postaveny barigády, udrženy dva dny, král ustoupil,
Odvolal vojsko, slíbil změny ústavy.V čele umírnění liberálové.
březen – svolání do Frankfurtu zástupců německých zemí, jednání o budoucnosti Německa.
18.května Frankfurt nad Mohanem, zvolen parlament, který působil více než rok.
Frankfurtský parlament – pokus o ústavní sjednocení Německa.
Dva směry :1.velkoněmecké řešení – hranice někdejší SŘŘ s rakouskými a českými zeměmi.
2.maloněmecké řešení – odmítala účast habsburské monarchie v procesu
- otevírala cestu Prusku k vedoucí úloze v tomto procesu
Nejsilnější skupinou liberálové.
Březen revoluce také v habsburské monarchii., rychlý spád revolučních hnutí.
r.1849 potvrdili Habsburkové svoji vládu v Rakousku,Itálii a Uhrách.

Frankfurtský parlament připravoval novou něm.ústavu.skončil kompromismem liberálů a demokratů.
Březen 1849 – občanská svoboda, rušení feudální závislosti, všeobecné hlas.právo pro muže, stanovení vlády parlamentu.
Stále zachována monarchie, v čele císař, ten měl řídit zahr.politiku a armádu.
Nabídnuto pruskému králi, podle jeho vzoru odmítlo většina něm.panovníků.Nezdar frank.parlamentu.
1849 – jaro – pokus o znovuoživení revolučního nadšení, zpočátku úspěchy, ale nakonec potlačeno pruským králem.Rozehnání frank.parlamentu, neúspěšný pokus o pokračování zasedání ve Stuttgartu.
Revoluce poraženy, přesto poměry předrevoluční doby nebyly stejné.

Rakousko
Zrod austroslavismu- politické buržoazní hnutí v Rakousku Uhersku.
Povstání ve Vídni, Metternich nucen odstoupit.Císař slíbil ústavu,ministři zvoleni z řad umírněných liberálů.Metternich byl nucen rezignovat a utekl do Anglie.
Léto 1848 – probuzení Rakouska, Pruska a dalších něm.zemích.
Něm.radikálové a republikáni nové nátlakové akce, povstání potlačena a dosáhla opaku.
Poslední pokus:říjen 1848 Vídeň- nová demokratická revoluce-povstalci ovládli město, uprchla vláda i poslanci.
Po třech týdnech bojů revoluční Vídeň kapitulovala.
Revoluce ve Vídni vyvolala neklid v rakouských provinciích:
Praha- Svatováclavský výbor – požadoval základní občanské svobody, národní požadavky.4eští vlastenci – František Palacký odmítl za Čechy podílet se na volbách do frank.parlamentu.
České země - dva proudy - představitelé, kteří se hlásili k myšlence velkoněmecké koncepce.
- vlastenci – hlásili se k austroslavismu
červen Praha – sjezd zástupců slovanských národů.Nedokončeno, povstání čes.demokratů. potlačeno.

Polsko
Poláci v pruském záboru.Hlavně v Pozňansku se podíleli na revolučních událostech a něm.demokraté jim slibovali rovnoprávnost.Ale ve frank.parlamentu byli polští zástupci téměř izolováni.
Povstání pod vedením generála Ludvíka Mieroslwského – neúspěch.
Poláci emigrovali do Francie.Při sněmu v Praze nebyli pro austroslavismus, stálé usilování o jednotnost Polska.Pokus v Krakově – výsledek – Krakov připojen k Rakousku.

Uhry
Uherské stavy proti habsburskému centralismu, podpora maďarského národního hnutí, prosazování maďarštiny jako úředního jazyku místo latiny, budování vlastní kultury.
1848 hnutí pod vedením Lájosa Kossutha zrušení feudálních výsad, osvobození rolníků, občanská svoboda.
Centralizace v uhrách – politika národního útisku vůči nemaďarským národům(Slováci, Ukrajinci, Chorvati, Rumuni, Srbové).
Rozpory a výpady proti Maďarsku, 1848 toho využilo rakousko, protirevoluční jednotky pod vedením Chorvatem Jelačicem.Obsadil většinu uher.
Duben 1849 – sesazení Habsburků, ustanoven samostatný uherský stát, osvobozeno i hl.měst Pešť.
Rakousko se obrátilo na rus.cara, zasáhl v srpnu 1849, přinutil maďarské povstalce ke kapitulaci.

Důsledky
Revoluce zasáhly celou Evropu kromě Británie a Ruska.
Revolucionáři nikde nedosáhli svých cílů, zanechalo to ale i tak závažné a trvalé výsledky.V celé Evropě kromě Ruska odstraněny feudální výsady, osvobozeni rolníci.Hospodářský význam pro obchod.Někde zachovány zbytky občanských práv a svobod(zejména Francie i za císařství).
Revoluční rok 1848 – zdroj zkušeností, k revoluci se vraceli politikové v dalších obdobích, snažili se navázat na myšlenky revoluce.
1848 – národní hnutí – poprvé mohli formulovat požadavky nejen jazykové ale i politické.

Literatura:
Encyklopedie Historie světa, Myšlenky, které utvářely svět, Učebnice Novověk pro střední školy