Sfragistika

Pod pojmem sfragistika rozumíme jednu z pomocných historických věd,jejímž cílem je všestranný výzkum pečeti.Sfragistika plní dvě funkce-pomocnou a samostatnou.Ve své pomocné funkci slouží jiným vědám,ve své samostatné funkci rozvíjí bádání o pečeti z hlediska zhotovování pečetí,z hlediska klasifikace a systemizace pečetí podle různých kritérií a na základě těchto prvotních poznatků může sfragistika dospět k obecným závěrům o významu pečeti ve společenském životě na různých stupních lidské civilizace.

PEČEŤ
Termínem pečeť označujeme jako samotný otisk ,tak i pečetní typář neboli razidlo,jímž je vlastní otisk zhotovován.

Funkce pečeti:

1. identifikační – pečeť v symbolické formě jako průkazné znamení vyjadřovala vůli a rozkaz majitele pečeti nebo pověřením určitým posláním ze strany majitele pečeti
2. uzavírací – pečeť zabezpečovala nenarušitelnost jí opatřeného předmětu nebo písemnosti
3. pověřovací – pečeť sloužila jako prostředek věrohodnosti a byla důkazem právní platnosti pečeti

PEČETNÍ PRÁVO

Pečeť je velmi starým lidským vynálezem a její počátky sahají do doby před vynálezem písma.
Vedle pečetí soukromých osob se ve starověku uplatnily i pečeti úřední,které symbolizovaly státní autoritu a moc.Instituci pečeti přejaly od Římanů také raně středověké nástupnické státy.

Poměrně častým zjevem je užití autentické pečeti v případě,že vydavatel listiny nevlastnil osobní pečeť.
K přerývání a změnám na typáři mohlo vést nejen zdědění pečeti ale také změna v postavení majitele.

TYPY PEČETÍ
Většina osob,které měly uplatnění pro vlastní pečeť,zpravidla vystačila po celou dobu s jediným pečetním typářem,ale existují uživatelé pečetí,kteří současně vlastnili několik různých pečetidel k různým účelům.
SDRUŽENÉ PEČETI–pečeti dvou i více osob se vyskytují poměrně zřídka, častěji se ale stávalo,že jedna osoba užívala více typářů.
VELKÁ PEČET – používala se velmi často a byla považována za pečeť hlavní v kanceláři svého majitele.To se projevovalo v její velikosti,v okázalosti pečetního obrazu i v dokonalosti rytí pečetidla.Velké pečeti byly většinou jednostranné.
MENŠÍ PEČET – byla považována za vedlejší pečeť a nedosahovala právní závažnosti pečeti hlavní.
SEKRETNÍ PEČET – měla malé rozměry,jednoduchou výzdobu pečetního pole a stručnou legendu.
RUBNÍ PEČET – vytvářela reverzní stranu dvoustranné pečeti a byla zpravidla značně menší než pečeť otištěná na aversu.
SIGNET – má drobné rozměry,nejčastější podoba pečetního prstenu.

PROCES PEČETĚNÍ
Pečetění představovalo zakončení celého aktu zlistění,bylo posledním úkonem před odevzdáním čistopisu písemnosti příjemci.
1.zpečetění před napsáním textu – pečeť byla otištěna na nepopsaný blanket,kam byl teprve dodatečně napsán text
2.zpečetění před datováním textu – listina byla napsána,poté zpečetěna a chybějící části formuláře byly doplněny až po otištění pečeti
3.zpečetění zároveň s vyhotovením textu – otištění pečeti následovalo bezprostředně po vyhotovení čistopisu listiny
4.zpečetění po vyhotovení textu – pečeť byla z různých důvodů otištěna delší dobu po vyhotovení čistopisu

PEČETNÍ LÁTKA

Hliněné pečeti – typický produkt starověky,objevují se již ve 4. tis.př. n. l.
Voskové pečeti – vznik také ve starověku,ale hlavní rozšíření bylo až ve středověku,byly značně křehké
Kovové pečeti – označují se jako buly,z kovů přicházelo v úvahu pro zhotovení pečetí: olovo,zlato a stříbro,jiné kovy se ve středověku nepoužívaly.
Pečetní lak – větší tvrdost než pečetní vosk a rozšířil se v 16. stol.
Oplatkové pečeti – z tenké vrstvy pšeničné ho nezkvašeného těsta ,které se navlhčilo,přiložilo na psací látku a přes papírový kryt se do něj otiskoval pečetní typář.

TVAR PEČETI
Volba tvaru pečeti nebyla vázána žádným ustanovením.
Kulaté a okrouhlé pečeti patří k nejstarším a tato forma byla používána již v antice.Špičaté oválné pečeti se začaly objevovat od konce 12. stol.Je to typická pečeť pro duchovní osoby a hodnostáře.Štítovité pečeti pocházejí ze 13. stol.,je to nejoblíbenější tvar ve společenské vrstvě světských feudálů.Víceboké pečetě jsou např. tvaru trojúhelníku,čtverce apod.

VELIKOST PEČETI
Starověké a raně středověké pečeti nejsou moc velké. Velikost voskových pečetí je mezi pěti až stopadesáti milimetry. Kovové pečeti jsou v rozmetí dvacet až padesát milimetrů. Od třináctého století se stále zvětšují pečeti. A největší pečeti jsou především v prostředí panovnických dvorů.

PEČETNÍ OBRAZ

Nápisové pečeti zásadně obsahují v pečetním poli pouze písmo. Obrazové pečeti jsou využívány u budov a větších stavebních celků, další náměty jsou zvířecí, rostlinné i předmětové. Obrazové pečeti patří ve starší době k nejrozšířenějším pečetím.
Portrétní pečeti jsou nejstarší skupinou středověkých pečetí a zachycují podobu vládců a císařů. Antický typ zachycuje portréty starověkých vládců.
Erbovní pečeti zachycují heraldické motivy.

ZPŮSOB PŘIPEVNĚNÍ PEČETI

Záleželo na tom, o jaký druh a typ pečeti se jednalo, a velkou roli hrála i volba psací látky. Obecně lze říci, že kovové pečeti se přivěšovaly mimo vlastní plochu listiny, voskové pečeti se přitiskovaly, přivěšovaly nebo zavěšovaly a pečeti oplatkové i lakové se k písemnostem přitiskovaly.

PRAMENY SFRAGISTIKY

Dělí se na dvě základní skupiny:

1. Prameny přímé -- • prameny písemné
• prameny hmotné
2. Prameny nepřímé – zachycují veškerý ostatní materiál nezachycený dříve.