Slované

První zmínky u antických autorů- nazýváni Venety a vých. Slované Anty
Od 5.století postup z území mezi Dněprem a Vislou na západ na území uvolněné germánskými kmeny.
Vydělili se 3 větve: 1. Západní (Poláci, Češi, Slováci, Lužičtí Srbové)
2. Východní (Rosové, Ukrajinci, Bělorusové)
3. Jižní (Slovinci, Chorvati, Srbové, Bulhaři, Makedonci)

Hospodářství: Zemědělství (obilí, chov dom. zvířat, lov, rybolov, sběr medu)
Řemeslná výroba (tkalcovství, kovářství, hrnčířství)
Hosp. soběstačnost, život v nevelkých osadách.
Rozklad rodového zřízení, vznik vojenských kmenových svazů- v čele vládce, kníže
Nebezpečí útoků, zvláště Avarů, tatarská říše na území dnešního Maďarska. Vyvrácena v 8. stol Karlem Velikým.
Uctívání boha Peruna- bůh hromu
Veles- bůh stád a hospodářství
Dažbog- bůh tepla, Slunce a úrody
První Slované v Čechách a na Moravě po r. 500

SÁMOVA ŘÍŠE (623-658)
Byl to západoslovanský vojenský kmenový svaz. Jádro na jižní Moravě, v čele franský kupec Sámo.
Opevněná hradiště, vojenská demokracie- jediný velitel. Ohroženi nájezdy kočovných Avarů.
623- je porazili, za velitele zvolen Sámo.
Na západě střet s Franskou říší, protože Sámo odmítl zaplatit odškodnění za oloupení kupců, bitva u Wogastisburgu ( někde poblíž záp. české hranice)
631 frankové v čele s Dagobertem poraženi. Na 150 let je říše beze zpráv. Zápisy ve Fredegarově kronice.

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE (833-906)
Nejstarší ranně středověký západoslovanský stát na dolním toku Moravy. Základ 2 knížectví: moravské (Mojmírovci) a nitranské (kníže Pribina)
Hospodářství: základ zemědělství (obilí, vinná réva), výroba železných předmětů, šperků, obchodní styky s Franskou Říší a Byzancí.
Střediska- rozsáhlá hradiště.

Mojmírovci
Mojmír I. (830-846) , schopný panovník, 831 přijal křest v Pasově, pronikání křesťanství ze západu, mírové vztahy s Franskou Říší, 833 konflikt s nitranským knížetem Pribinou. Pribina v boji s Moravany zabit, území Nitry připojeno. Pribinův nástupce Kocel.
Rastislav (846-870), Mojmírův synovec. Dosazen za podpory Ludvíka Němce. Obranný systém hradišť proti Frankům. V r. 855 Frankové odraženi. Žádost k byzantskému císaři Michalovi III.
863- příchod Konstantina a Metoděje (hlaholice, přeložena část Bible). Založení Moravsko-panonské arcidiecéze. Arcibiskup Metoděj. Po jeho smrti jeho žáci (Gorazd) vyhnáni ze země nitranským biskupem Wichingem.
Svatopluk (870-894) za pomoci Franků svržen Rastislav, uvězněn, Frankům odváděl tribut. Podporoval přemyslovského knížete Bořivoje. Příklon k latinské liturgii.
Mojmír II. (894-906) postupné ztráty území na severovýchodě a Panonie. Vnější útoky franského krále Arnulfa a Maďarů. V r. 906 říše rozvrácena.

POLSKO
Kmeny Poláků, Pobaltských a Polabských Slovanů.
V 9. století sjednocování: Vislané (kolem Krakova) v područí Velké Moravy, osamostatňování, za Boleslava II. podmaněni, Polané (Hnězdno).
Měšek I. (963-992) piastovec. Manželka Dobrava. Ovládl Pomořansko k Baltskému moři, pak Slezsko poražen Boleslavem II.
Boleslav I. Chrabrý (992-1025) expanze, největší stát ve střední Evropě. Centrem Krakow(centrum kultury), ovládl Lužice, Moravu, Pomořansko, Halič a záp. Slovensko. V letech 1003-1004 se stal i panovníkem i v Čechách.
1000- založil arcibiskupství v Hnězdně ( pohřben sv. Vojtěch). Arcibiskup Radim Slavníkovec. Kolem r. 1025 korunován králem. Vnitřní stabilitu zajišťovala hradská soustava. Za jeho nástupců úpadek, 1039 dobyto Hnězdno Břetislavem I., Slezsko připojeno k českému knížectví.
V 1. polovině 12. století rozpad na drobná knížectví. Jediné Krakovsko celistvé. Dolní Slezsko poněmčeno- německá kolonizace. 1226 povolán řád německých rytířů k ochraně hranic před Prusy, ale řád si dobytá území přivlastnil a ohrožoval jak Polsko, tak Litvu.

KOČOVNÉ KMENY A VZNIK UHERSKÉHO STÁTU
Území uherské nížiny.
Původně Ilyrové, v 1. století dobyto Římany, ve 4.-5. stol. dobyta Germány. Poté útoky kočovných kmenů- Nomádů. Do roku 568 ovládnuto Langobardy. Od roku 568-803 ovládáno Avary. Dočasně V.M. koncem 9. stol. vpád ugrofinských maďarských kmenů v čele s Arpádem.
Útoky na Velkou Moravu. Maďaři zastaveni 955 na Lechu německými vojsky s pomocí Boleslava I.
Maďaři skvělí jezdci a bojovníci, zpočátku pastevci, postupně přechod k zemědělství.
965- uherské knížectví (Gejza), potomek Arpáda, přijetí křesťanství. Centrum Ostřihom.
Štěpán (997-1038) dokončeno formování uherské říše. Roku 1000 korunován na krále. Šíření křesťanství, založeno arcibiskupství v Ostřihomi, území rozděleno na komitáty. Nejrozvinutější oblastí Slovensko. Na západě zřízeno knížectví se sídlem v Nitře, ochrana před výboji českých a polských knížat.
Za vlády Ladislava I. zvýšení moci velmožů (magnátů), tlak na krále-1222 vydal král Ondřej II. (1205-1235) Zlatou bulu, zbavovala velmože placení daní.
1241- vpád Mongolů.

BULHARSKO
1. Bulharská Říše (680-1018)
Koncem 7. století příchod kočovných tatarských kmenů z oblasti mezi Dněprem a Kavkazem v čele chán Asparuch. Pevná vojenská organizace. Slovanské kmeny se poddali- splynutí. Boj s Byzancí, dohoda a mír.
Kníže Boris I. Michal (852- 889). Rozvoj říše, stálé boje s Byzancí, centrum Pliska a Preslav, bazilika v Plisce největší na Balkáně. Přijato křesťanství z Byzance. Přijati i Metodějovi žáci.
Vznik cyrilice- základ azbuky.
Car Simeon I. (893-927) vítězství nad Byzancí, před tažením do Konstantinopole zemřel.
Rozkvět říše, rozvoj zemědělství a řemesel, obchod s Dálným východem, Araby a Byzancí. Poté úpadek říše, říše dobyta Byzancí (císař Basileos II. Bulharobijec 1018)

2. Bulharská říše (1185- 1396)
Vytvořeno po úspěšném protibulharském povstání vedeném Asenovci. Dynastie založena bratry Janem a Petrem, největší rozmach za Kalojana (1197- 1207) rozšíření na západ, a za Ivana II. Asena (1218- 1241) nejmocnější balkánský stát, pak vnitřní rozbroje a nájezdy Tatarů. Několik lidových povstání (Ivaljo) carem od 1227, v v 2. polovině 14. století 3 knížectví (Tarnov, Vidina Dobrudži). 1393- 1396 postupně dobyta Turky.

KYJEVSKÁ RUS
Stát východních Slovanů. Od Karpat po Volhu. (od 9. století Kriviči, Drevljané, Uliči, Radimiči).
Převaha zemědělství, přes území vedly obchodní cesty ze Skandinávie do Byzance.
Od 7. století v popředí kmen Rusů. V čele kníže, bojaři, rolníci. Rolnická společnost se společným vlastnictvím půdy. Vznik opevněných hradišť. Dvě nejstarší knížectví (Novgorodské- zem Severů, Kyjevské-zem Rusů). Kvůli neshodám povoláni Varjagové, aby jim vládli. Kyjev ovládnut Akoldem a Direm. Novgorod Rurikem (náčelník Varjagů).
882- dobyt Kyjev Rurikovým nástupcem Olegem. Násilné sjednocení, základy nejstaršího ruského státu Kyjevské Rusi.
907-911 tažení na Cařihrad- mírové smlouvy.
Igor (912-945) další tažení proti Byzanci v letech 941-3 zabit v bojích s Drevljany, území Drevljanů a Krivičů připojila k Rusi jeho manželka Olga.
Vladimír I. (980-1015) rozkvět říše, četná vojenská tažení, dokončil podmanění vých. Slovanů, přijato křesťanství z Byzance, od r. 988 státní náboženství. Sňatek s Annou, dcerou Byzantského císaře Basilea I. Opevněn Kyjev, centrum vzdělanosti.
Jaroslav Moudrý (1019-1054) vrcholný rozkvět, dokončena výstavba Kyjeva (chrám sv. Sofie), 1051- ustanovena metropolita ruské církve bez souhlasu byz. patriarchy.
Vladimir II. Monomach (1113-1125). Jeden z nejvzdělanějších panovníků Evropy. Vydal tzv. Ustav- ulehčil postavení rolnictva a měšťanstva.
Dochází k procesu rozpadu kyjevského státu. Vytvořily se 3 slovanské skupiny:
Velkorusové- Moskva
Malorusové- jih
Bělorusové- západ
Útoky tatarských kmenů ze střední Asie, Čingischán.
1223- bitva na řece Kalce, Rusové poraženi, postup ke Kyjevu. Tataři v čele s chánem Bátuem (vnuk Čingischána), 1240 oblehli a dobyli Kyjev, vznik státu Zlatá Horda. Podrobena všechna knížectví kromě novgorodského. Po Mongolech nadvláda polských a litevských knížat.
Novgorod- obrana před švédskými nájezdy, kníže Alexandr Něvský- vítězství nad Švédy na řece Něvě 1240. Také boj s řádem Německých rytířů- bitva na Čudském jezeře 1242. Pod křižáckými rytíři se probořil led. Kníže Alexandr prohlášen za svatého.
Novgorodské knížectví se stalo branou záp. Evropy do Ruska. Nové sjednocení knížectví až později z iniciativy Moskvy.

Kultura:
· Biliny- svědectví o nejstarší minulosti (o bojarech vyjadřujících lásku k vlasti)
· Pověst dávných let (mnich Nestor)- nejstarší kronika vých. Slovanů
· Ruská pravda- zákoník asi z r. 1060.

Vladimir Monomach- autor několika spisů, zvl. Naučení dětem.
Stavby inspirované Byzancí- ikony.