Slované okolo 5. století n. l.

Slované patří k nejstarším obyvatelům Evropy. Jejich kolébkou jsou rozsáhlé prostory severně od Karpat, mezi řekami Odrou a Dněprem.

Jako svébytný etnický celek se začíná vyhraňovat praslovanské obyvatelstvo již v mladší době kamenné, tj. někdy v průběhu čtvrtého a třetího tisíciletí př. n. l., v tzv. době neolitické.

Avšak k plnému ovládnutí historických území dnešní naší vlasti Slovany dochází podstatně později, a to až v průběhu 5. až 6. století n. l.

První etnickou složkou v pravěkém osídlení našich zemí, kterou můžeme označit jménem, byli Keltové. V Čechách sídlil jeden z jejich kmenů, kmen Bojů, po nichž zůstalo zemi latinské pojmenování Bojohemum, Bohemia.

V 5. století našeho letopočtu se rozpadá římská říše a začíná velké stěhování národů. Na naše území, které do té doby leželo jaksi mimo hlavní kulturní a hospodářská centra, jakými byly například říše římská či byzantská, začínají přicházet v několika vlnách od východu noví kolonisté – Slované.

První vlna byla někdy kolem roku 500, poslední asi o padesát let později.

Slované vytlačují nebo pohlcují původní obyvatelstvo. Jejich kultura je sice zpočátku jednoduchá, orientovaná na zemědělství a pastevectví, ale brzy po usazení se začíná rychle rozvíjet.

Nemáme sice historické prameny, které by přímo popisovaly tuto migraci, ale příchod Slovanů do českých zemí vypadal pravděpodobně jako při jejich obsazování Balkánu.
Mnohdy jsou staří Slované představováni jako lidé "holubičí povahy". Historická pravda však bude nejspíš ale taková, že národy "holubičí povahy" by nejen nebyly schopné osídlit nová teritoria, ale nejspíš ani přežít. A staří Slované to nejen dokázali, ale dá se říci, že patřili k těm nejúspěšnějším. Vždyť nejen že přežili, ale osídlili téměř půlku Evropy.

Slovanská armáda suverénně drtila mnohem početnější, dobře vyzbrojené císařské jednotky. Vojáci loupili dobytá města, pobíjeli zajatce včetně žen a dětí. Zaživa je upalovali jako oběť svým bohům a nebo topili v řekách jako oběť vodním vílám, které v náboženství Slovanů hrály významnou roli.

Slované, kteří se usazují na území vymezeném řekami Labem, Dunajem a Vislou, se nazývají západní Slované.

Žijí v oddělených rodech v počtu 50 až 60 lidí, každému rodu vládne rada starších - sněm, který volí vladyku. Rody se spojují do větších celků – kmenů. Vladykové se scházejí na velkých sněmech a rozhodují o osudech celého slovanstva.

Nejvyšším bohem Slovanů je Perun.
Nejstarším bohem Slovanů je Svarog.