Sparta a Athény

Athény

Nejvýchodnější ze všech řeckých zemí Atika byla přes svoji malou rozlohu stejně politicky roztříštěna jako ostatní řecko.Nakonec se jejího sjednocení ujala athénská Akropole.Tím,že byla zrušena samostatnost atických měst se všichni jejich svobodní občané stali občany města Athén.Šlechta ,která přišla do Athén z Atiky postupně omezovala moc krále,až se král stal pouhým členem sboru devíti radních z řad šlechty.Šlechta měla tedy v Řecku úplnou nadvládu.To se ale nelíbilo sedlákům a bohatým lidem,kteří neměli přes svůj majetek žádné slovo ve státě.Spory v Athénách se vyostřovaly,až byl stanoven smírčí soudce.Tím se stal Solón,který byl zplnomocněn k vytvoření nové ústavy. Solón zrušil všechny dluhy,které byly zaručeny půdou a propříště půjčky ručené půdou nebo hlavou Zakázal. Dále rozdělil občany do 4 tříd podle toho ,kolik jim vynášel majetek.Lidé z prvních dvou tříd mohli být voleni do úřadů,lidé z třetí třídy si mohli jít zaválčit jako těžkooděnci,a konečně příslušníci čtvrté třídy se mohli zúčastňovat lidového shromáždění, jít do boje jako lehko oděnci. Solónovy reformy odstranili nejkřiklavější rozpory v athénské společnosti.Protože však Solón odmítl zasáhnout razantněji do majetkových vztahů ,projevila se nespokojenost somrujících chudých lidí znovu.Po krátkém období zmatku se vlády ujal tyran Peisistratos,který se o atiku staral s takovým úspěchem,že přivedl Athény k prvnímu vrcholu rozkvětu.Vybudoval loďstvo a rozsáhlé diplomatické styky.Po jeho smrti se do čela státu dostal Kleisthenes.Přeměnil rozdělení státu tak,že se jeho základem staly Médy -obce se svou vlastní správou ,namísto příslušnosti k příbuzenským celkům.Kleisthenovými reformami byl v Athénách ukončen přechod od aristokratického státu k plně vyvinuté demokracii založené na územní organizaci a odstupňování práv občanů podle majetku.Opakem státní správy Athén byla státní správa Sparty

Sparta

Snaha udržet si otěže státu pevně ve svých rukou,a také snaha hrát stále větší úlohu v řeckých dějinách nutila spartskou menšinu k neustálému zvětšování tlaku na své obyvatelstvo-což vedlo k častým povstáním ,převážně Heliotů .Způsob života plnoprávných Sparťanů tím zhruba dostal kolem r.600př.n.l. takovou podobu,jakou známe ze zpráv antických autorů a jak ji údajně zavedl legendární spartský zákonodárce ,slavný Lykúrgos.Celý život Sparťanů byl zaměřen na válku .Slabé děti byly pohazovány do lesů,kde poskytly potravu divoké zvěři(nerozhodovaly o tom rodiče ,ale rada starších,zvaná gerúsiá ).
,chlapci přicházeli po 7 letech do škol,v nichž od té doby žili společně, a učili se tam vedle základů čtení a psaní
hlavně různým válečným disciplínám.Ve škole se hodnotila zvláště stručnost vyjadřování,takže dodnes žije v evropských jazycích slovo lakonický ve významu stručný a pádný.Typická byla pro spartské školství výchova k samostatnosti.Dokonce i jídlo mohly spartští chlapci získat jen odvahou a drzostí,byli-li ovšem přistiženi při krádeži,čekal je drsný trest.Častým cvičením v přírodě se dosahovalo otužilosti a nenáročnosti v jídle i oblékání.Zpravidla se spalo pod šírým nebem.Teprve ve 30ti letech se spartský borec stával občanem po složení nejrůznějších zkoušek a po výcviku ve fyzickém strádání , nejeden spartský mladík vykrvácel před Artemidiným chrámem po bičování důtkami.Muži i později jedli u velkých stolů,“aby neztloustli v soukromí jako žravá zvířata“,a mladíci tu naslouchali zkazkám zkušených válečníků o slavných činech starších generací.Až do své smrti žili Sparťané na hony vzdáleni přepychu:domy si mohly stavět jen s pomocí sekyry a pily a funkci peněz plnily kousky obyčejného železa.Rovněž spartské dívky byly zocelovány sportem a vychovávány k poměrně nezávislému společenskému postavení ženy a matky,na kterou byly při časté nepřítomnosti spartských mužů kladeny velké nároky jako na paní domu .Přitom byly důsledně nabádány,aby příliš nepodléhaly milostným vášním.Nicméně za války proti Heliótům byli spartští muži tak dlouho nepřítomni ve svých domovech,že řada spartských dívek porodila nepříliš legitimní potomstvo,jež zůstalo bez plných občanských práv .Když tyto děti zvané partheniai(z panen zrozené) dospěly ,chtěli být rovnoprávnýmy,a tak je stát jako nepohodlné poslal „kolonizovat“ jih Itálie.
Sparťané měli velmi zaostalou ústavu.Z neznámých důvodů vládla ve Spartě dvojce králů,nastupujících dědičně ze dvou různých dynastií.Jejich politická moc byla podstatně omezena sborem pěti eforů,neboli dohlížitelů,kteří byli voleni spartským lidovým shromážděním na jeden rok.Vedle dohližitelů byla poradním sborem rada starších gerusiá ,tvořena 28 občany staršími 60ti let.Spartská ústava byla zaostalá hlavně kvůli velmi primitivnímu jednání lidového shromáždění,kde se rozhodovalo jen o předložených návrzích a to bez diskuse proto byla Spartská ústava velmi neohrabaná. U Sparťanů přetrvával názor,že zájem státu je nejpřednější,a jednotlivec neznamená nic.

Sparta proti Athénám

Vzájemná nevraživost mezi Spartou a Athénami se po společném vítězství nad Peršany dále stupňovala a vyústila ve válku peloponézskou ,během níž se nejen vlastní Řecko,ale i celá řada řeckých osad v zámoří postavila v krutém bratrovražedném boji buď na jednu nebo na druhou stranu.Po různých válečných obdobích,při nichž se bojovalo od Sicílie až po thrácké pobřeží,zasadila Sparta,finančně podporována podlými Peršany ,Athénám zdrcující úder v roce405 v bitvě u Kozích říček při Helléspontu a donutila Athény ke kapitulaci.Pro Spartu to znamenalo pouze přechodný triumf.Vojensky zdatní Sparťané ,neznalí přepychu a zvyklí na stálé omíláni starých zkazek o statečných činech předků,zklamali na celé čáře,když měli vstoupit na mezinárodní kolbiště jako reprezentanti z Řecka .Vystaveni tlaku vyšší životní úrovně celé řady krajin,které politicky ovládaly,a postaveni tváří v tvář obratné diplomacii bohaté perské říše,ztráceli čím dál tím více své politické pozice,až byla Sparta zabrána Římany,za jejichž vlády jen živořila.A byla v roce 395n.l zničena Visigóty

zdroj:Světem starých řeků