Sparta
V 6. stol. př. n. l. vynikala Sparta vojenskou silou, kterou upevnila založením peloponéského spolku. Účastnila se řecko-perských válek, iniciativu však přenechala Athénám. Rivalita mezi demokratickými Athénami a konzervativní Spartou, podporující oligarchické režimy, vedla k peloponéské válce 431 - 404 př. n. l., z níž vyšla (mj. díky perské podpoře) Sparta vítězně a získala kontrolu nad většinou řeckých států. V roce 371 př. n. l. byla poražena Thébami v bitvě u Leukter; poté se osamostatnila Messénie a rozpadl se peloponéský spolek. V dalším období význam Sparty poklesl. Málo početní plnoprávní občané Sparty( ) se věnovali pouze vojenství, zatímco mnohem početnější nesvobodní heilóti provozovali hospodářskou činnost. Omezená práva měli perioikové. Členové peloponéského spolku byli povinni odvádět vojenské kontingenty v době války. Peloponéský spolek sdružoval řecké polis na Peloponésu (kromě Argu a Achaje). Trval od 2. pol. 6. stol. př. n. l. do roku 371 př. n. l., kdy byla Sparta poražena u Leukter.
Jediným úkolem spartských mužů byla služba ve vojsku-vzhledem k tomu,že podmanění zotročení obyvatelé-heilóti,měli několikanásobnou převahu,byla to i životní nutnost.Sparťané byli považování za nejlepší vojáky v řeckých dějinách.
Slabé a jinak nevhodné(pro vojenské účely) děti byli ihned bez milosti zabíjeny.Od 7.roku se výchovy chlapců ujímal stát. Sparťan začal chodil do školy a bydlet s ostatními a své rodiče viděl jen 4x do roka. Vlastní bojový výcvik začal v 16 letech a končil dvacátým rokem,kdy se z chlapce stal bojovník.Po dovršení 20.roku procházeli muži územím heilótů a pobíjeli ty,kteří by mohli být potenciálně nebezpeční.Mezi dvacátým a třicátým rokem,tedy v nejproduktivnějším období,probíhala aktivní služba.Muž,ač ženat,bydlel s ostatními,do manželského lože uléhal nanejvýš jednou za měsíc.Teprve po třicítce se mohli muži více věnovat rodinnému životu,ale stravovali se stále společně.Žili ve skromných podmínkách, spali na rákosových rohožích,střídmě se stravovali.Cvičili se v krutosti(noční hony na otroky),střelbě ,běhu,boji,zápasu,hodu diskem,oštěpem,plavání,ale vzdělávání bylo potlačováno-múzy spaly…
Ve Spartě mohly bojovat a sportovat dokonce i dívky,což ostatní státy nesly dosti nelibě-nelíbilo se jim,že dívky odhalují stehna a ňadra.V bitvě u Thermopyl(480 př.Kr.)našli smrt všichni Sparťané,hrdinsky umírajíc pro Řecko. Několikanásobné přesile dlouho vzdorovali,aby zdrželi perské oddíly a dali tak možnost ostatním řeckým státům připravit se na Peršany..Všichni padli,kromě posla,kterého určil statečný král Leonidas I,aby zvěstoval tu smutnou novinu.Bezprostředně po doručení zprávy spáchal i tento posel sebevraždu.
Z vojenské služby byli vyvázáni až po dovršení 60 let.Pak se jim pochopitelně dostalo úcty a uznání,zasedali v různých radách a měli velký vliv na politiku Sparty.Žádný div,vždyť dožít se tak vysokého věku ve službách vojska byl bezpochyby kumšt.
Athény
Vysocí úředníci: Na vysoké úředníky připadala značná moc. Práce vysokého úředníka spočívala v tom, že dohlížel na výkon různých státních úřadů, a že se staral o to, aby byla rozhodnutí sněmem a radou skutečně plněna. Volení vysocí úředníci - stratégové - měli mimořádně vekou moc, protože stáli v čele armády, válečného loďstva a zasahovali do záležitostí války a míru.
Vojenská povinnost v Athénách
Sloužit ve vojsku bylo pro Athéňany prvořadou občanskou povinností. Athénští chlapci se zapisovali k odvodům v osmnácti letech. Vojenská služba pro ně byla ctí. Každý mladý muž se musel podrobit zkoušce, kde byl povinen prokázat, že je právoplatným občanem, že se narodil jako zákonitý syn z řádného manželství, že dosáhl předepsaného věku a že jeho zdravotní stav skutečně odpovídá předepsaným podmínkám. Po odvodu byli efébové rozděleni do jednotlivých částí, kde se cvičili ve zbrani, atletice, hudbě a literatuře. Ve druhém roce skládali mladíci přísahu a pak dva roky sloužili ve strážních oddílech na hranicích.
Vypracoval:
Informační zdroje: http://www.maturita.cz
28. prosinec 2012
5 684×
619 slov
