- obd. starověku se počítá zhruba od r. 3000 př.n.l.
Egypt - území podél řeky Nil;
panovník - faraón > vyžadoval pro sebe božské pocty.
Náboženství: Egypťané věřili, že duše žije po smrti a snažili se různými způsoby zabezpečit její
věčný život v záhrobí > kult mrtvých, dvojník KA
Mezopotámie - území mezi Eufratem a Tigridem; úrodný kraj s více národy (mezi nimi války). Náboženství: představovalo kult přírodních božstev ochraňující život, zajišťující bohatou úrodu, plodnost atd. Přesvědčení, že smrtí se člověk stává stínem, který se smutně pohybuje ve tmě bez spojení s lidmi > bez kultu mrtvých
Zde král jen zástupcem či prostředníkem boha na zemi.
architektura:
Egypt - ideální podmínky pro monument. arch. Svahy údolí Nilu poskytovaly dostatek kamene (žuly, čediče i pískovce).
Princip - skládání jednotlivých archit. článků až k výslednému celku (horizontální architráv a vertikální pilíř. N. sloupy) > monolytické n. členěné na patku dřík a hlavici. Hl. funkci měla archit. náboženská.
Vyvíjí se od mastab (kamenná hrobka, nejstarší patřila faraónovi Menimu),přes chrámy, k pyramidám (hrobky faraónů) -
- vznik ve Staré říši. > 3 druhy
- Stupňová (1. pyramida Džosérova)
- Skosená (u Dášuru Snofredova)
- Pravidelná (největší pyramida Chufevova) >
> největší si nechali postavit Chufev, Rachef a Menkauré - u Gízy
Ve Střední říší je nahradily skalní hrobky
- Vyvinuly se ve složité stavby, vedla k nim alej sfing > k dvěma mohutným pylonům s kolosy, před
nimiž stály obelisky.
- Také skalní chrámy - Skalní chrám v Luxoru a Karnaku - u Vésetu
Mezopotámie - nedostatek kamene, zato množství kvalitní hlíny > cihly (glazurovány). Cihlová arch. usilovala o dojem jednolitosti, sloupy jen podřadné. Architektura určena v prvé řadě nábož. kultu a reprezentaci panovníka.
Stavěli hl. paláce (chrámy se jim podobaly), východiskem u obou byl dům s místnostmi kolem pravoúhlého dvora (z obrovských paláců dochovány jen trosky v kopcích).
Zikkurat (př. v Uru) - stupňovitá věž se 7°; každý stupeň zasvěcen jiné hvězdě. Vrchní místnost
udržována pro příchod boha.
Babylón - největší město novobabylónské říše, s trojitými hradbami. Město mělo pravoúhlé ulice,
několikaposchoďové domy.
Merdukova cesta - vedla od velké brány k Ištařině bráně a kolem královského paláce k Merdukovu
chrámu.
Domy - s hygienickým zařízením (kanalizace, vodovod...)
sochařství:
společné principy E + M:
- koncepční realismus (nevycházeli z optického vjemu, ale z představy, kterou si o něm vytvořili)
- frontální zobrazení (postava nebyla podána realisticky, ale ze dvou nazíracích hledisek)
z profilu - hlava, ruce, nohy
zepředu - trup, ramena, oko
- hieratická perspektiva (podle významu, který zaujímali > farao největší, otroci nejmenší)
Památky:
Egypt
- socha Džosérova a Chefrénova
- socha Pjopeje I. (bronz, živ. vel.)
- realismus nejvíc rozvinut v sochách služebnictva - Sedící písař, služky ...
- podobizna královny Nefertijti (Thutmos) - realistická, jemný půvab, patří k nejkrásnějším hlavám světs. Sochařství, (manželka Achnatona)
- reliéfy > palety > Narmerova paleta, Nemiho paleta, Byčí paleta, paleta s Šakaly
- kamenné hlavy - Zelená hlava, Červená hlava
- zlatá maska Tutanchamonova (tepaná ze zlata)
Mezopotámie
- socha Gudey
- reliéfy > stély - kamenná deska zachycující významné činy (zejm. panovníků)
- > Náramsinova stéla, Chamurapiho stéla
- reliéfy - umírající lev, raněná lvice, skulptury okřídlených býků s lidskou hlavou (zpodobňují ochranná božstva)
malířství:
Egypt
- hlavním výtvarným prostředkem byla obrysová kresba, barva pouze kolorovala tvar
- figurální scény byly komponovány do horizontálních pásů
- nástěnné malby se prováděly na omítku z nilského bahna, úlomků rákosu, opatřena bílým vápenným podkladem;
- reliéf byl vlastně plasticky modelovanou malbou, souviselo se vznikem písma
- malovali temperou, používali jasných, málo lomených barev - přikládali jim magický význam
- muže od žen oddělovali barvou > muži - tmavooranžová / hnědá
- světležlutá
- v hrobkách se zobrazoval pozemský život zemřelého i jeho záhrobní putování, v chrámech se líčily
výjevy ze života bohů a faraónů.
Náměty: faraónovy činy, postupy řemesel, zemědělské práce, vycházelo z dobové reality
- cena historického dokumentu
Výjevy byly spojeny se symbolickým a magickým významem (př. vítězná bitva měla ochrannou funkci).
Za Achnatona tyto symbolické náměty bojů a lovu nahrazeny realistickými scénami z rodinného života faraona.
Mezopotámie
- zdobí stěny paláců - dochovaly se jen zlomky
- Nedostatek kamene vedl k vynálezu hliněných plastických a polévaných cihel >
- > V Babylóně zdobily hradby i Mardukovu cestu jasně zbarvené cihly s reliéfy zvířat (lvi, draci) na tmavě modrém pozadí.
- nástěnná malba z paláce v Mari > jen nepatrné zbytky ( král s bohyní Ištar)
- Mozaiky z barevných kaménků - na stěnách paláců a sloupech chrámů
- Géniové, zvířata, květiny, geometrické ornamenty
28. prosinec 2012
7 017×
687 slov
