Starověká Čína

ČÍNA-přír.pod.-v. č. dnešní Čín. rep., v obl. při stř. a dolním toku řek Cuang-che(Žlutá ř.)na s., a Čchang-ťiangu(Dlouhá ř,=Jang-ć-ťiang)na j. Velké nížiny při dolních tocích uvedených řek na v jsou obklopeny pohořími(často obtížně schůdnými). Podnebí j Č: bylo vlhčí a teplejší než na s. Na s Č:mirné klima, časté srážky. Nejstarší stopy pěstování plodin a domestikace zvířat: na j. Č z 9.tis.pnl. u dlouhé ř. žili nejstarší zemědělci v 5.tis.pnl. Pěstovali rýži. Ze s., zpovodí Žlut. ř., pocházejí neolit. nálezy z 6.tis. Pěstovali proso, sóju, zelenina.. Keramika, od 3.tis zhotovovaná na hrnč. kruhu. Nejstarší čín. památky- růst sídlišť(přelom3. a 2. tis),počátky výroby z bronzu. Vynálezy:pluh, stavba lodí, obydlí,.. POLOHISTORICKÁ dyn. SIA(2100-1600), dynastie ŠANG (1600-1025) a její pozdější fáze JIN (od14.st), veliké bohatství vládců dynastie Jin (chrámy, paláce, bohaté hroby objevené v okolí An-jangu). Na konci 11. st. Jiny svrhli Čouové. Dyn. Čou (1025-221pnl)- celý čin. sever. Centrální moc oslabovaly útoky kočovníků ze západu (Žungové). Od pol. 8.st.-3.st. v období Jar a podzimů(722-481), zvaného tak podle kroniky státu Lu a v období Válčících států (480-221)-byli sice Čouové formálně uznáváni za svrchované vládce a nezastupitelné prostředníky s Nebesy, ale jejich říše se rozpadla na řadu samostatných států, které spolu vedly časté války. Sjednocení Číny-dyn. Čchin- (221-207) – do bojů zasahovaly státy vytvoř.naJ v pov.Dlouhé ř.a na Z stát Čchin. –vytvoření 7 moc.říší, ty si ve 3.st podmanil JING ČENG, vládce státu Čchin, který od r.221 vládl jako Čchin Š´-chuang-ti (1.svrchovany cisař Čchinů). Ten pokračoval v expanzi: na S porazil koč.km. a k zabezpeč.říše dal postavit Velkou čínskou zeď(vys-7m a dl5tis km; vznik.215-213) –Vznik pevné centrálně org. správy- sjednoceno zákonodárství, měna, písmo, míry,váhy. Dynastie Chan- (206pnl-220nl) –vrcholný rozkvět: CHAN-WO-TIHO(140-87). –ve2.st vedl vzrůst moci aristokrat.rodin v jednotliv obl k postup oslabování a nakonec k zániku centrální císař.moci. Území Č pak bylo od3.-k6.st rozděleno na více států s výjimkou let265-317, kdy celé Č vládla dynastie Západní Ťin. Správa Č států- v čele byl panovník(císař či král), měl veškerou pol i voj moc. Ve starší době spravovali zem i rodinní příslušníci a aristokraté. Později se více uplatňovali lide z nižších vrstev jako vysocí statní úředníci. –Státní zkoušky pro výběr úředníků-od r165. –vybírání vys.st.uř. z řad lidí při císař dvoře. –Všichni úředníci byli finančně závislí na státu a císař je mohl kdykoliv odvolat. Obyvatelstvo venkova-nejpočetnější skupinou byli rolníci, patřila jim zem půda. Ve starším období odváděli z 1/9 půdy daně. –někteří obyvatelé pro dluhy upadli do otroctví. Otroky se stávali také zločinci a rodiny popravených. Města-centra řemesel a obchodu-města byla plánovitě zakládána obklopována hradbami. Byla správními středisky jednotli.obl. i řemesel a obchodu. –Odlévání bronzu, vyroba keramiky, tkaní hedváb.látek, hutnictví, vyroba papíru. –Rozvoj obchodu, lodní doprava po řekách i mořích. –Budování kanálů spojujících různe č. Č. –Vývoz hedvábí (po Velké hedvábné cestě až do římské ř.) . –Mince-měděné,zlaté a stříbrné. –Vyspělé zeměděl.->železné nastroje, umělé zavlažování. Na S: proso, pšenice, ječmen, luštěniny, zelenina a ovoce. Na J:rýže, cukrová třtina, čajovník. –Význam byl chov housenek bource morušového. Náboženství- -oběti a obřady. –Představa vzniku světa:potopa. –Svrchovaný vládce nebes i země byl Šang-ti. –Císař byl pokládán za syna nebes a ztělesňoval ve své osobě božský řad na zemi. –Číňané měli úctu k duším zemřelých->vyvinul se Kult předků-příbuzní vkládali do hrobů obětiny. –na věštebných destičkách z doby Jin se dochovaly nejstarší doklady čín.písma. Filozofické školy- Období Sta škol- v období Jar a podzimů a Válčících států se vytvořila řada filozofických směrů. –Úcta k starobylým tradicím tvořila důležitou hodnotu života č. spol. –Škola jin a jang (jin-země, ženský prvek, tma, smrt, sever; jang-nebe, muž.pr., světlo, život, jih). Vzájemným působením a prolínáním jin a jang se vše děje a tooto dění se nazývá tao(cesta). Taoismus- zakladatel byl Lao-ć (Napsal asi „Kniha o tao a ctnosti“). –hlásal návrat k životu v souladu s přírodním děním, k nenarušování řádu světa takovým činěním, které je s ním v rozporu.
-Tao je důležitým pojmem i v konfucianismu. Konfucius-zakladatel-Kchung-fu-ć(551-479pnl). –Dodržování morál.zásad. –Vdobě dynastie Chan se konfucianismus stal oficiální státní ideologií. Legisté-(z lat.sl. lex- zákon). –Legismus kladl nejvýše zájmy státu a stal se základem posílení neomezené panov.moci. Buddhismus- začal se šířit od 4.st.nl. –Jediný cizí nabožensko-filozofický proud, který tam zapustil kořeny. Poezie a hudba, histografie: -„Pět klasických knih“: 1,kniha písní (11.-7.st.pnl), 2,K. proměn, 3,K. obřadů, 4,K. dokumentů, 5,Letopisy jar a podzimů. –V době Chan vznikly „Zápisky historika“, v nich Ś-ma Čchien (145-87pnl) se svým otcem vypsal č. děj. Od poč. 3.tis až po svou dobu. –Zřízen císařský úřad pro hudbu (shromažďoval lidové písně). Výtvarné umění- bronzové obřadní nádoby různých tvarů, velikostí a funkcí (až 875kg); bronzové zbraně, zrcadla, zvonky, ozdoby; sochy vojáků a koní v mírně nadživotní vel.; keramika zdobená glazurou či malbami.