Starověká čínská civilizace

Čína

Ve 2. pol. 3. tis. př. Kr. se v Číně šířila zejména neolitická kultura s malovanou keramikou a lidé se usazovali v blízkosti úrodných řek Chuang-che(Žlutá řeka) a Jang-c´-t´iang (Dlouhá řeka či Čchang- t´iang), aby se zde mohli věnovat pěstování obilí a chovu dobytka.Z přelomu 3. a 2. tis. je doložena i černá keramika vyrobená už na hrnčířském kruhu.

V 18.stol.př.n.l. se v této úrodné oblasti Žluté řeky vytořila civilizace vedená předáky kmene Šang (později bylo pro tu dynastii užito označení Jin)s hlavním městem An-jang.Byly objeveny želví krunýře a kosti zvířat popsané obrázkovým písmem.

V 11.století se do popředí dostala dynastie Čou. Její představitelé vtrhli ze západu podél toku Žluté řeky a vyvrátili stát Šang (Jin).Pod panství dynastie Čou byla poprvé sjednocena i severní Čína. Postupem času si vládci udrželi kontrolu pouze nad východní částí území.

V 7.-5.st.př.n.l. se výrazně změnilo čínské hospodářství a to tak, že se začala rozvíjet řemeslná výroba, vzrůstal i význam obchodu a byly raženy mince. Vládci jednotlivých oblastí se snažili zesílit a rozšířit svou nadvládu.

Doba 5.-3. Století př.Kr. je označována jako období válčících států, protože vzniklo velké množství států, které mezi sebou bojovali a vraždili se.Vzrostla výroba hedvábí a s ní spojená produkce textílií.Obchodníci získávali postavení ve společnosti.

Z bojů mezi válčícími státy vyšel vítězně Čchin. Jeho vojsko ovládlo nejdříve velkou část území jižní Číny a pak se zmocnil i severu. Čchinský vládce Jing Čeng se stal neomezeným vládcem a roku 221 př.n.l. přijal titul Čchin Š´Chuang-ti (První svrchovaný císař Čchinů).Za jeho vlády docházelo i k mnoha reformám.Ve místo aristokracie působili ve státní správě úředníci, budovali se silnice a dopravní kanály, byly sjednoceny míry a váhy,zavedla se jednotná měna na území Číny, pronásledovali se stoupenci konfuciánství a spálili se jejich knihy. Po jeho smrti propukla povstání a vláda dynastie Čchan byla svržena. K moci se dostala nová dynastie Chan, která vládla Číně s přestávkou po dobu více než 400 let.V polovině 2. stol. př.Kr. docházelo ke sporům mezi znovu obnovenými právy aristokracie a ústřední moci(Božský původ císařské moci se stal státní ideologií podporovanou konfuciánstvím). Byla připojena i Severní Korea a nadále se pronikalo do Střední Asie za účelem zajištění kontroly Velké hedvábné cesty, která Čínu spojovala s hélenistickými státy. Na začátku 1.st.př.Kr. došlo k převratu a k moci se dostal Wang Mang, který prováděl opatření omezující soukromé vlastnictví půdy.Ale jeho reformy byly neúspěšné a vedly k bouřím. Roku 25 po Kr. se obnovila vláda dynastie Chan (tzv. Pozdní Chan) při které zažila Čína největší hospodářský a kulturní rozkvět: astronomie, zemědělství, medicíny,buddhismu, literární tvorby doprovázený vynálezem univerzální psací látky- papíru.

V letech 184-185 způsobili vnitřní rozbroje tzv. povstání žlutých turbanů. Roku 220 se rozpadl jednotný čínský stát a zanikla vláda dynastie Chan.

Na severu země byla vybudována proti nájezdům kočovníků Velká čínská zeď.Mohlo po ní jet až 6 jezdců vedle sebe a je 7- 10 metrů vysoká.Její stavba trvala 10 let a pracovalo na ní 2 milióny lidí.

V období 6. a 5. st. př.n.l. vznikala v Číně učení spojující náboženské představy s racionálním myšlením. Nejznámější založil Konfucius (Kchung-c´) a to směr konfuciánství zabývající se vztahem mezi individuem a státem.

V náboženství se uctívaly přírodní jevy,s růstem moci králů vznikl kult králů označovaných za „syny nebes“!