Starověký Egypt

Zemědělství
Pěstovali: pšenice , ječmen, proso (sloužilo k pečení chleba), len, ovoce, zelenina a vinná réva
Chovali: hovězí dobytek, ovce, kozy a kachny
Egyptská půda byla velmi úrodná. Egyptský rolník sklízel 20 x až 60 x více obilí než zasel. V Evropě to bylo 3 x až 4 x více než bylo zaseto
Řemeslo
Egypťané uměli vyrábět hliněné nádoby pomocí hrnčířského kruhu a znali již vypalovací pece. Na vysoké úrovni bylo také tkalcovství. Egypťané také ovládali kovotepectví, kovolitectví a byli výbornými staviteli.
Pyramidy
Nejvýznamnějšími stavebními památkami v E. jsou pyramidy - obrovské stavby ve tvaru jehlanu. Nejprve stavěli pyramidy stupňovité, potom hladké. Pyramidy sloužily jako hrobky faraónů. Nejznámější a největší pyramidy jsou z města Gízy. Pro svou neobvyklost byly pyramidy zařazeny mezi sedm divů světa. První pyramidu si nechal postavit faraón Džóser, největší je pyramida Cheopsova.
Bydlení
Domy prostých Egypťanů měly tři nebo čtyři místnosti za sebou, dvorek, kde byla umístěna i kuchyně. Okna egyptských domů byla co nejmenší, aby dovnitř nepražilo slunce. Střechy se stavěly ploché, takže mohly sloužit i jako terasa.
Vzdělávání
Školy v Egyptě vznikaly jen při chrámech. Posílat své děti do školy si mohli dovolit jen zámožnější Egypťané. Chlapci museli navštěvovat školu několik let, než se naučili dobře psát. Ve škole se vyučovalo i matematice. Učitelé byli velmi přísní a někdy na své svěřence brali rákosku.
Náboženství
E. uznávali velké množství bohů. Většina jich byla zpodobňována s hlavou nějakého zvířete.
bůh slunce - Ré, bůh písařů - Thovi,, bohyně plodnosti a života - Eset, ranní slunce - Cheprer, nejvyšší bůh zahrnující i boha Réa - Amon, průvodce mrtvých -Anupev, bohyně nebe a lásky - Haathor, sokol Hor - syn Esety a Usireva, bůh plodnosti a soudce mrtvých Usírev, bůh rozlévajícího se Nilu - Chnum, bohyně božího řádu - Maat
Posvátná byla i některá zvířata a ptáci - ibisové, krokodýlové, sokoli a hlavně kočky, které patřily mezi nejposvátnější zvířata a jejich zabití bylo těžkým zločinem.
Nejdůležitější byl bůh mrtvých a vegetace Usírev, jeho manželka Éset a jejich syn Hór.
Farao byl pokládán za jeho ztělesnění na zemi.
Ukázka náboženského textu - část přímluvy za zemřelého:
Buď pozdraven, velký bože, žádnou křivdou vůči člověku jsem se neprovinil. Žádného chudáka jsem nepřipravil o majetek. Nezabil jsem, ani jsem nedal k zabití příkaz. Nic jsem si nevzal z potravinových darů obětovaných bohům v chrámě .... Nezadržoval jsem vodu v období záplav ... jsem čistý, bez poskvrny. (Hymnus na počest Usíreva planoucího na západě)
Mumifikace
E. se snažili uchovat těla svých zemřelých, proto mrtvé mumifikovali a do hrobů jim dávali předměty denní potřeby, které podle jejich názoru bude duše ve světě mrtvých potřebovat.
E. měli výborné lékařské znalosti.
Písmo a literatura
Písmo vzniklo v E. ve 4. tis. př. n. l. Bylo to písmo obrázkové - jeden znak měl význam jednoho slova. Vžil se pro něj název hieroglyfy. Nejběžnější materiál, na který E. psali, když vynecháme kámen, byl papyrus vyráběný ze stonků papyru (druh rákosu) nařezaných na tenké plátky.
Věda
Mnoho věd vzniklo v E. na základě každodenní činnosti. Protože bylo potřeba po záplavách vždy znovu vyměřovat pole, rozvinula se v E geometrie. Nutnost předpovídat počátek záplav vedla k rozvoji astronomie. E. měli stejně jako my rok o 365 dnech a 12 měsících. V matematice již používali desetinnou soustavu. Díky mumifikování těl získávali E. znalosti důležité pro lékařství. Některé lékařské obory již byly specializované -
oční a zubní lékařství a chirurgie.
Umění
Díky bohatým výbavám hrobů víme, že E. byli výbornými řemeslníky a dokázali zhotovovat skvostné předměty denní potřeby i šperky. Zachovalo se nám velké množství soch a kreseb.
E. neznali perspektivu. E. měli zvláštní způsob zobrazování lidí, hlavu malovali z profilu, tělo zepředu a nohy opět z profilu.
Společnost ve starém Egyptě
Vládcem E. byl faraon,který byl pokládán za tělesnění boha,
měl neomezenou moc a jeho slovo bylo zákonem. Patřila mu veškerá půda v E. Titul se dědil po mužské linii. Druhou nejdůležitější vrstvou byli kněží. Vojenští velitelé měli za úkol potlačovat případné nepokoje mezi obyvatelstvem, bránit stát před nepřáteli a vést výbojné války. Řízení velkého státu vyžadovalo, aby se na nim podílelo
množství úředníků. Úředníci byli zpočátku vybíráni hlavně
z řad faraónových příbuzných.
E. byl rozdělen na kraje. V čele každého z nich stál správce,
který dohlížel na vybírání daní a udržování zavodňovacích
zařízení. Otroků bylo zpočátku v E. málo.
Oděv, úprava hlavy a líčení
Muži nosili krátkou zavinovací sukni, při slavnostných ji vyměnili za sukni delší. Ženy nosily rovně střižené úzké
dlouhé šaty s širšími ramínky. Oděv byl většinou bílý.
E. chodili většinou buď bosi, nebo v jednoduchých sandálech.
V E. se líčili jak muži tak ženy. Kněží a děti měli hlavy vyholené.

Řecko
Přírodní podmínky
Nejstarší evropské civilizace a státy se vytvořily v egejské oblasti. Střídají se tu mírné a deštivé zimy s horkými a suchými léty. Krajina je hornatá. Zdejší řeky nemají mnoho vody. Na Krétě dokonce některé řeky v létě vysychají. Proto bylo třeba při zakládání sídlišť dbát na to, aby byl v blízkosti vydatný vodní zdroj.
Zemědělství
Znalost zemědělství se do egejské oblasti dostala z blízkého východu. Hornatá krajina poskytovala obyvatelům jen velmi málo zemědělské půdy. Přesto se zde pěstovala pšenice, ječmen, luštěniny, fíky, ovoce, později i olivy a vinná réva. Olivy byly používány zejména k výrobě oleje. Chovaly se zde převážně kozy a ovce. Důležitým zdrojem obživy byl i rybolov, někdy doplňovaný lovem vysoké zvěře, kanců či ptáků.
Obchod
Kromě dřeva se dováželo zlato, stříbro a cín, vyvážel se vzácný mramor, hrnčířská hlína a železo.
Báje a pověsti
Nejznámější pověstí je pověst o Europě do které se zamiloval vládce bohů Zeus. Proto na sebe vzal podobu krotkého býka a když si získal důvěru Europy natolik, že si sedla na jeho hřbet, vrhl se do mořských vln a doplaval s ní až na ostrov Krétu. Tam s Europou zplodil několik dětí. Po Europě byl pojmenován pojmenován jeden světadíl - Evropa.
Dalšími známými pověstmi jsou pověsti o Daidalovi a Ikarovi, Minotaurovi a Theseovi.
Společnost
Nejpočetnější vrstvu obyvatelstva tvořili zemědělci. Kromě zemědělských prací se zabývali také řemeslem a obchodem. Vyváželi hotové výrobky a ovčí vlnu. Obyvatelstvo se rozdělovalo na panovnické vrstvy, úředníky,zemědělce
a řemeslníky.
Život v Řecku
Odívání a úprava hlavy
Vlasy si Řekové stříhali na krátko, za to bylo běžné nosit plnovous. Dlouhé vlasy si Řekyně stahovaly do uzlu v týle. Ve starověkém Řecku se lidské tělo stalo ideálem harmonie a krásy. Sochaři velmi často zobrazovali lidské tělo v nahotě, která dovolovala bohům obdivovat se bytosti stvořené podle jejich obrazu. Vše mělo svůj řád,uspořádání, proporce, symetrii a vhodnost. Stejným zákonům podléhal i oděv, který byl navíc dán šířkou látky tkalcovského stavu,která se nestříhala ani nesešívala.Byla pouze vertikálně řasena do záhybů. Nejstarší typ se upravoval z vlny, ale byl velmi těžký. Později byl vystřídán jemným plátnem. Tento oděv se nazýval chyton, byl na rameni sepnutý sponou a nosili jej pracující, mládež i starci, ženy i bojovníci. Homér jej popisuje jako jemnou bělostnou velkou řízu,s krásným zlatým pásem. Šaty se nosily na nahém těle.Sandály s proplétanými řemínky na kožené podešvi vyráběli řemeslníci, neboť doma chodili chudí i bohatí většinou bosi. Na ochranu proti slunci a nepřízni počasí
se nosil široký klobouk. Již v antice měly barvy svůj symbolický význam, například bílá barva byla vyhrazena aristokracii, černá, purpurová, tmavě. zelená, a šedá smutku.
Oblíbená byla žabí zelená nebo jablková zeleň, hyacintová, šafránová...
Bydlení
Jádrem řeckého domu byla velká obdélníková místnost z předsíní, krbem a otvorem ve stropě, kterým odcházel kouř. Byla vyhrazena pouze mužům. K ní přiléhal vnitřní dvorek s obytnými místnostmi a část domu určená ženám. Později se začaly stavět domy, které měli ústřední dvůr se sloupořadím okolo. Jen výjmečně byly domy vybaveny koupelnou. Řekové však mohli docházet do veřejných lázní.
Jména
Mnohá řecká jména nosí lidé u nás, i když často hodně počeštělá.Nejbližší je:Filip,Helena - Zářivá/ý
Alexandr(a),Petra - Skála
Petr - Kámen
Veronika - Nositelka vítězství
Jiří - Rolník
Ondřej - Statečný
Štěpán - Věnec
Kateřina - Čistá
Irena - Mír
Stolování
Řekové u jídla neseděli. Jedli v leže na levém boku opřeni o loket, pravou ruku měli volnou, aby si mohli podávat jídlo ze stolu. Před jídlem si hodovníci pečlivě myli ruce, protože neznali jídelní příbory. Jen na nabírání omáček někdy používali lžíce. Jídlo nosili na stůl otroci. Někdy přinesli rovnou celý prostřený stůl. Při hostinách zpívali pěvci za doprovodu lyry. Běžné jídlo Řeků bylo prosté. Jeho základ tvořily obvykle obilné placky, k nim měli kousek sýra, cibuli a olivy, ovoce. Řekové měli v oblibě víno, ale nikdy nepili víno čisté, to považovali za barbarský zvyk. Vždy ho ředili vodou.
Vzdělávání
Od sedmi let chlapci navštěvovali soukromé školy. Státní školy v Řecku nebyly. Žáci se ve škole učili číst, psát, počítat a kreslit a četli díla slavných básníků. Od dvanácti let se učili zpívat, tančit a hrát na nějaký hudební nástroj(na lyru nebo na píšťalu). Chlapci se cvičili také po tělesné stránce, a to v pětiboji, který sestával ze skoku do dálky, běhu, vrhu diskem, vrhu oštěpem a zápasu. Asi od šestnácti let mohli pokračovat ve studiu na gymnáziích. Konali se tu přednášky řečníků a jiných vzdělaných mužů. Dívky na rozdíl od chlapců zůstávaly doma a učily se domácím pracím, zpěvu a tanci.