Starověký Egypt

Vznik povědomí o Egyptě:

- Povědomí Egyptě se ve středověku vytrácí, protože Egypt je ovládán Araby a dostávají se sem jen poutníci.

- Největší zásluhu na rozběhu výzkumu Egypta má Napoleon Bonaparte, který chtěl obsadit Suezskou úžinu – vojenský neúspěch

- Napoleon ale ke své armádě přibral i skupinu vědců, nejdůležitějším z nich byl kreslíř a spisovatel Dominique Vivandenon. Ten měl za úkol postupně malovat Egyptské památky. Nakreslil pyramidy, sfingy, ruiny chrámů…

- Menší věci které nalezli nechaly převézt do Francie

- Po této výpravě byla vydána několika svazková kniha :Popis Egypta , kterou ilustroval právě Denon. Tato kniha nebyla pro běžné lidi. U nás je jen na zámku Kačina. Tato kniha znamená počátky EGYPTOLOGIE

- Během Napoleonova tažení byla nalezena i Rosecká deska. Na ní jsou nápisy ve třech typech písma= 2 typy písma hieroglyfického – démonické (uměli ho číst i gramotní lidé) a hieratické ( to bylo složitější a uměli ho číst jen vzdělanci) a třetí typ písma bylo písmo řecké. Díky tomu že tam bylo to řecké písmo ( ve všech třech textech totiž bylo napsáno to samé) tak Champollion dokázal vyluštit zbylá dvě písma (první čtvrtina 19.st.) Díky tomu bylo možné číst jména panovníků, jejich činy, historické události…

- V 19. st. Se díky tomu stává Egypt velmi populární a díky tomu dochází k velkému rabování památek a Spousta z nich byla odvezena do Evropy. Byla taky zničena velká spousta lokalit. Díky tomu také vznikají obrovské sbírky Egyptského umění – např.: v Louvru, Berlíně, Vídni, Římě, Mnichově, Londýně, Moskvě… Největší sběratelé egyptských památek byli savojští králové – jejich největší sbírka je v Turíně. Pár egyptských památek bylo dokonce i v Olomouci, ale v 60. letech byly převezeny do Prahy. Dnes je nejvíc Egyptských věcí v Museu v Káhiře

Dělení dějin Egypta:

- dějiny Egypta dělíme na: starou, střední a novou říši

- mezi těmito říšemi byly vždy přechody. Mezi starou a střední byl vpád Hixósů a mezi stř. a novou vpád mořských národů

Egypt obecně:

- Egypt se nachází v povodí Nilu. Geograficky se dělí na horní (na J) a dolní Egypt (na S v deltě Nilu). Nejdřív se vyvíjeli samostatně a později byli sjednoceny

- Písmo bylo hieroglyfické a psalo se na papyrus

- Panovníkem byl Faraón, který byl vtělený bůh

- Systém náboženství zde byl polyteistický, bohové byli ztělesněni s přírodními úkazy, zvířaty. Nejdůležitější bůh je bůh Slunce Ra (Re) – za ztělesněného boha slunce je považován faraón , který má absolutní moc. Jde tedy o absolutistický stát. Faraón se opírá o armádu a kněží.

- Další bohové byly např. ztělesněná zvířata, která byla posvátná a proto byla po smrti mumifikována

- Mumifikace: mrtvé tělo se vycpalo, pak balzamovalo, aby nehnilo, poté se omotalo gázou a uložilo se do sarkofágu. Ale ne všichni se balzamovali, např. takový otroci ne.

- Mumifikace souvisí s vírou v posmrtný život. Egypťané věřili, že duše člověka je nesmrtelná že své tělo potřebuje i v posmrtném životě. Mrtvému byly do hrobu přidávány i praktické věci, aby je v posmrtném životě mohl používat.

Pyramidy:

- nejnákladnější, nejvýznamnější a nejznámější hrobky jsou pyramidy. Jde o monumentální stavby ve tvaru jehlanu. Byly stavěny z ohromných kamenných kvádrů, které se těžily na Nilu. Pyramidy byly ale pouze jen pro panovníky. Budovaly se v době asi 3 tis. Let p.n.l.

- už staří Řekové věděli že jde o hrobky

- nejznámější lokalita je Gíza – jde o dnešní předměstí Káhiry

- Největší pyramida je: Cheopsova (Chuferova) a měří asi 140 m

- 2. největší je Chefrenova

- 3. největší je Menkaureova pyramida

- nejstarší je Džoserova, která je stupňovitá

- původně byly pyramidy nejspíš obloženy mramorem a měly hladký povrch. Uvnitř pyramidy je hrobka a před ní je Sfinga, která má za úkol pyramidu chránit. Je to napůl žena a napůl lev

Mastaby:

- kolem pyramid se nachází ještě spousta menších staveb, které se nazývají Mastaby. Jde o menší pyramidy bez špičky, které slouží jako hrobky pro méně významné lidi. Např. pro různé úředníky. Některé mastaby jsou ještě dokonce starší než pyramidy

- odborníkem na mastaby je český egyptolog Balík

Chrámy:

- pozdější faraóni u pyramidy nestavěli , ale nechávali se pohřbívat v chrámech, díky tomu vznikly celé chrámové komplexy. Nejvíc jich je na J od Káhiry. Toto území se nazývá Údolí králů

- většina těch hrobek ale byla vykradena už ve starověku, kromě Tutanchamonovi hrobky . Tutanchamon byl jako panovník vcelku nevýznamný, umřel velmi mladý. Je známí jedině kvůli tomu že jeho hrobka se jako jediná našla nevykradena. Byla objevena ve 20. letech 20. st. Byl zde nalezen sarkofág, zlatá maska kryjící mumii – nyní v egyptském museu v Káhiře. Dále se tam našly šperky, trůny….

- Vstup do chrámů byl opatřen Pylony (komolý jehlan), mezi nimiž byla brána, za ní 2 nádvoří a poté až vlastní chrám, kam ale mohli jen kněží. Obyčejné lidé se shromažďovali na nádvořích

- Řada významných chrámů je ve městech Luxor (zde se nachází alej sfing) a Karnak

- Abú Simbil = chrám budovaný za Ramsesse II. Když v 60. letech vznikla Asuánská přehrada, tak musel bát chrám přestěhován na jiné místo, aby byl zachráněn. Byl celý rozebrán, kameny byly očíslována y poté byl opětcelý složen

Egyptská malba:

- ranná malba je velmi strnulá

- pracuje se s Lineární perspektivou = tzn. Že postavy jsou kladeny vedle sebe

- dále s Hieratickou perspektivou = čím vyšší má malovaná postava postavení, tím větší je na malbě namalovaná

- bohové se zobrazují jako lidé se zvířecí hlavou

- malba se drží kánonu: Hlava a ruce jsou malovány z profilu a tělo ze předu

Sochy:

- monumentální u chrámů, nebo drobné interiérové sošky

- ve 2 tis. P.n.l. faraón Achnaton chtěl zrušit polytheismus a zavést monotheismus. Jediným bohem měl být bůh Aton

- za jeho vlády lze pozorovat změna v uměleckém projevu – sochy jsou mnohem realističtější. Tento realismus jde nejvíce vidět na soše jeho manželky Nefertiti. Je zde zachována polychromie (barevnost). Podle toho lze poznat, jak se Egypťanky líčily. Dnes je tato socha v museu v Berlíně.

- Realismus vydržel jen za Achnatona. Po jeho smrti se vše vrátilo ke starému

Obelisky:

- nejvíc Egyptských obelisků lze najít v Římě. Je jich tady asi 20 – 30. Nejznámější je přímo na náměstí sv. Petra v Římě. Dovezensem bylasi v 17. st. Největší před kostelem Jana z Lateránu. Do Říma se dostaly už za dob, kteří Egypt obsadily – byla to do ně dobrá kořist

- mezi první dobyvatele Egypta patří Caesar

- obelisky přežili i pád Řím. Císařství a od renesance se s nimi začíná opět manipulovat. Papežové je opět vztyčují a přemísťují. V renesanci totiž už symbolizujíkatolickou moc.

- V 18. st. V době osvícenství se lidé o tyto památky začínají zajímat. Roku 1744 vychází kniha Dějiny umění starověku od Johanna Joachyma Winckelmanna. Tato kniha se zabývá Antikou a snaží se i okrajově zachytit dějiny Egypta. Autor sám v Egyptě nikdy nebyl, a tak pracoval s věcmi v Evropě dostupnými (sbírky, obelisky)