Sumerská kultura

První historicky známý národ jsou Sumerové. Jejich země byla jižní Mezopotámie, dnešní Irák. Zabírali asi dvacetinu Iráku a nikdy nepřesáhli milion obyvatel. Zde v období od konce 4. tis. před naším letopočtem do začátku 2. tis. před. n. l. vzniklo a zaniklo asi deset sumerských městských států. K nejdůležitějším patřila města Nippur, Ur, Lagaš, Uruk a Kiš.

V polovině 18. stol. př. n. l. se Sumer stal součástí Starobabylónské říše.
Sumerové tak zmizeli z dějin, ale nezmizelo co Sumerové vytvořili.

Byli bílé pleti s černými vlasy, nižší postavy, zavalití, velké oči, úzké rty, a zahnutý nos.
Sumerský oděv se skládal z bederní roušky nebo pláště bez rukávů, bohatší lidé nosili vlněné suknice. Zvlášť si potrpěli na čepice.

Hodně vědomostí o Sumerech jsou z jejich písemných dokumentů. Psali na hliněné tabulky. Nejvhodnějsím psacím materiálem byla hlína. Hlínu nabrali rukou, navlhčili ji, udělali z ní váleček, vyklepali ho do tabulky a psali rákosem. Vytvořili postupně 2 000 znaků, ale postupně jejich počet zmenšovali spojováním podobných znaků. Nakonec používali asi 600 až 700 znaků. Z těch se pak vyvinulo písmo klínové.(134)
Vynalezli násobilku, dělení a uměli vypočítat různé objemy a obsahy. K různým objevům také dospěli v geomterii.
Také vynalezli kolo. (str. 82)

S rozvojem hlavního odvětví-zemědělství se rozvíjela i řemesla. Nejstarším řemeslem bylo hrnčířství, následovalo stavitelství, výroba zbraní a nástrojů(140), stavba člunů a vozů a nakonec zpracování kovu.
V architektuře patří k munumentálním dílům hlavně zikkuraty-umělé hory(177), vytvořené z hlíny, asfaltu a rákosí. Ovšem nestavěli jen zikkuraty, chrámy a královské paláce, ale stavěli především obytné domy z cihel.
Z hudebních nástrojů se zachovaly harfy(96), zbytky lyr a na vyobrazení se vyskytuje řada dechových nástrojů a množství bubínků.
Plno jiných ojevů v technice, astronomii a medicíně.
Nejstarší uměleckou tvorbou bylo zdobení hliněných nádob plastickými barevnými ornamenty.
Z hliněných figurín je nejznámější "Kněžka s obětní vázou"(208)- téměř v životní velikosti. A kamenná soška "Démon s hlavou lvice"(198)
Také asfalt používali na sošky a mozaikové obrazy, nejslavnější je "Mozaiková standarta z Uru"(178)
K největším dílům sochařského umění patří slavná "Dáma z Varky"(str. 80), alabastrová hlava ženy v životní velikosti.
K vrcholům zlototepectví a klenotnictví patří "Meskalamdugova přílba"(178), zlatá přilba krále, soška "Kozla v křoví"(176), metr a půl vysoká a "Šperky královny Šubady"(208)
K bohoslužbám používali vázy s náboženskými motivy, nejstarší je"Alabastrová váza z Uruku"(208), zdobená jemným reliéfem zobrazujícím obětování bohyni Inanně.

Sumerové si vymysleli asi 1 000 Bohů, 50 hlavních a 7 velkých. Měli lidskou podobu a sídlili na Nebi. Pomáhali anebo mohli škodit. Jejich náboženství má velice blízko ke křesťanství.(150)

K nejcennějším přínosům sumerské kultury patří jejich psaná díla-modlitby, hymny, eposy, nářky, poezie, přísloví. Sumerská přísloví byla napsána před více než 3 500 lety a jsou pozoruhodně blízká našim. Také eposy jako je sumerský "Epos o Ziusurdovi" vyprávějící o potopě světa jsou podobné biblickým příběhům.

Doklady o životě Sumerů a jejich umění jsou uloženy v muzeích, především v Bagdádě, Paříži a Londýně.