Titanic

Je středa 10.dubna 192 ráno a k nábřeží proudí zástupy lidí, přichází stovky příslušníků posádky, kteří ještě nevědí, že neodvratný konec se blíží. Po výstupu na palubu čekala cestující třetí třídy rychlá prohlídka lodním lékařem. Toto opatření mělo vyhovět přísným americkým přistěhovaleckým předpisům. Lékař především pátral po příznacích trachomu. Krátce před polednem zazněly na palubách Titaniku signální zvonce a na kilometry daleko se nad southamptonskou zátokou nesla ozvěna lodní sirény oznamující, že největší parník na světě vyplouvá. Obnovovala se stará přátelství a uzavírala nová, navazovaly se známosti, při koňaku a při kávě čas příjemně plynul. Pozornost poutala vysoká postava Johna Jacoba Astora, považovaného za nejbohatšího muže na světě, a stejně tak i Benjamin Guggenheim, Henry Burkhardt Harris, Henry Sleeper Harper...ale po celou dobu byl na palubě jednou z nejdůležitějších osob Thomas Andrews, lodní stavitel, který projektoval i Titanic o němž si myslel, že je dokonale zabezpečen proti jakékoli srážce třeba i s ledovcem, který se objevoval po většinu roku na frekventovaných transatlantských linkách a pro poštovní parníky představoval smrtelnou hrozbu. I čtvrtý den plavby, v sobotu 13.dubna, vládla na palubě naprostá pohoda, nebe bez mráčků, voda nepředstavitelně klidná, což také snižovalo naději, že by ledovec mohl být spatřen včas, protože se od něho neodrážely vlny. Nedělní ráno 14.dubna slibovalo další z řady příjemných dnů na obřím parníku i odpoledne probíhalo ve stejné pohodě, ale k jedné změně přece jen došlo. Znatelně se ochladilo, do večera rtuť na teploměru klesla pod nulu. Už několik dnů radiostanice Titaniku zachycovala vzkazy lodí plujících v blízkosti, že se zde objevuje neobvyklé množství mořských ledovců. Ale ani to neodrazovalo Titanic, aby plul stále rychleji, už jeho nynější rychlost činila 21 uzlů, podle dalších vyšetřování se prý snažil získat Modrou stuhu, kterou získala loď, která přeplula Atlantik za nejkratší dobu, doposud se to povedlo jen Mauretánii. Ručičky na hodinkách ukazovaly 11 hodin 39 minut. Dva muži sledujíce z předního stožáru zamlžený horizont náhle spatřili něco tmavšího přímo před lodní přídí. Chvilku tajemný stín sledovali a náhle se ozvalo: "Přímo před námi je ledovec.", okamžitě dali vědět kormidelníkovi, ale bylo již příliš pozdě, Titanic se celou svoji rychlostí otřel o masivní ledovec.Všichni byli přesvědčeni, a nějakou dobu byli v tomto smyslu ujišťováni, že není důvod ke znepokojení. Zanedlouho začali muži posádky obcházet kabiny a žádali cestující, aby si oblékli záchranné vesty a odebrali se na člunovou palubu. Jakmile Thomas Andrews sdělil kapitánovi, že potopení Titaniku je neodvratná záležitost, začali se z radiotelegrafní stanice linout žádosti o pomoc. Některé lodě tuto zprávu slyšeli, ale nechtěli ji uvěřit, v jejich srdci byla myšlenka, že tento zaoceánský kolos je nepotopitelný. Naštěstí tuto zprávu zachytila Carpathie, která vyplula 11.dubna z New Yorku a mířila k Gibraltaru, okamžitě změnila kurz a mířila Titaniku napomoc. Stejně tak učinil Californian, Mount Temple,Olympic a Baltik. Mezitím lidé na horní palubě nastupovali do záchranných člunů, kterých bylo otřesně málo, ale i přesto jejich nosnost v některých případech nebyla naplněna ani z poloviny. Jak do podpalubí vnikaly tisíce tun mořské vody začal se Titanic nořit přídí pod hladinu. Asi ve 2 hodiny 15 minut došlo k prudkému zvratu. Příď náhle poklesla a začala se přes ní valit mohutná vlna, záď se zvedala. Pod ohromným tlakem ocelová lana, k nimž byl ukotven komín, povolovala a obr vážící desítky tun padl na hladinu, přitom zabil i pár jedinců, kteří si snažili zachránit život. Dlouhé spory se vedly o tom, zda se Titanic před potopením rozlomil. Později se toto tvrzení prokázalo. Po potopení Titaniku, nad kterým se zavřely vody dne 14.dubna 1912 ve 2 hodiny 20 minut ráno, se některé záchranné čluny odvážily připlout blíže a pomoci trosečníkům, ale voda byla příliš ledová, zachránit se podařilo jen šest lidí. Krátce před rozedněním, zhruba v půl čtvrté se na horizontu objevila loď, byla to Carpatihie. Ve 4 hodiny 10 minut začali první trosečníci šplhat na palubu a během čtyř hodin se zde usídlilo na 705 osob, kterým přistěhovalecké společnosti, Armáda spásy a obchodní dům Gimbel poskytli dočasné ubytování. Vrak nešťastného Titaniku, klesl na dno čtyřista mil jižně od Nového Foundlandu. Výzkum prokázal, že Titanic nemůže být nikdy vyzvednut, bude tak navěky odpočívat 4000 metrů pod hladinou oceánu, ale tragický osud plovoucího paláce nebude zapomenut nikdy.

Rok 1912 v českých zemích
U moci, téměř až do roku 1918, se držel císař František Josef I. z rodu Habsburků, který měl velice dobré předpoklady, aby se stal dobrým a lidem milovaným panovníkem. Byl to velice chytrý, bystrý, pilný a pracovitý vojenský důstojník. Jeho ženou se ve Vídni, kde se také nacházelo jejich sídlo, stala 24.dubna 1854 teprve sedmnáctiletá Alžběta (Sissi), která jenom dopomohla k jeho věhlasu. Měli spolu celkem čtyři děti : Sophii, Giselu, Rudolfa a Marii Valerii. Již od roku 1848 sílili hlasy po sjednocení Německa bez Habsburků. Otto Bismarck si zajistil neutralitu Francie a Ruska a vyslal pruskou armádu sjednocovat Německo. Na jeho stálý nátlak se 14.června 1866 vyhlásila Pruská válka. Nejvíce nesnází přinesla válka českým zemím, drancovala naše území, dokonce k nám zavlekli epidemii cholery. Od 70.let 19.století se české země začali průmyslově rozvíjet a staly se průmyslovým centrem v Rakousku-Uhersku. Zejména textilní výroba, především v pohraničních oblastech (koberce-Liberec), zemědělství, ve vnitrozemí (vinná réva-Polabí), potravinářský průmysl (cukr-Vinořice; pivo-České Budějovice), strojírenský, těžba hutnictví (Ostravsko), železářství, chemický a elektrotechnický průmysl (Praha). Výrazně se zvýšil počet obyvatel hlavního města Prahy (Liberec byl tehdy druhým největším městem v Čechách). V Praze se od 60. let stavělo v romantickém a novorenesančním stylu (budova Národního divadla, které vzniklo zejména z podnětu F.Palackého ;Národní muzeum). Vznikaly činžovní domy (pro obchodníky; lékaře..), pavlače (pro dělníky, kteří měli těžké pracovní podmínky,málo peněz a dokonce pacovalli i ženy a děti; služebné), dále pak restaurace, divadelní arény, průmyslové objekty (továrny; výstaviště). V městské dopravě se uplatňují koňské dráhy, později elektrické tramvaje. Na počátku 60. let se formovala především společenská a profesní aktivita. Pěvecké a taneční spolky (Hlahol), sportovní organizace (Sokol-M.Tyrš). Reprezanti české země té doby byli: za hudbu-Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček; za literaturu-K.Sabina, F.Kafka, F.X.Šalda, J.V.Sládek.J.Neruda; za výtvarné umění-A.Mucha, J.Mánes; za elektrotechniku-F.Křižík, E.Kolben. Způsob trávení volného času se měnil. Mimo běžné svátky, ke kterým patřili Vánoce a Velikonoce, se začaly prosazovat i Masopust, dožínky, vinobraní, svatby, narozeniny,pohřby. Objevovaly se i oficiální slavnosti, civilní hry, taneční zábavy, chodilo se do divadel, hospod, kaváren, zajímavým koníčkem bylo i amatérské focení a začalo se masově sportovat. Na konci 19. století patřily české země v habsburské monarchii k nejvzdělanějším. Zásluhu na tom měli především školské reformy: Exner-Bonitzova reforma (povinná výuka češtiny na všech gymnáziích v českých zemích), Hasnerův zákon (o povinné školní docházce od 6-14 let; německý a český jazyk jsou si rovny), Eliška Krásnohorská (založení 1.Pražského dívčího gymnázia v Evropě). Postupem času se vytvářely podmínky pro rozvoj českého automobilismu. Prvním automobilem na českých silnicích byl německý vůz Benz-Vic- toria a první český automobil se jmenoval Pra"sident, jež pocházel z Kopřivnické dílny. V mladé Boleslavi se kolem roku 1894 začíná rozrůstat firma Laurin a Klement, kterou proslavilo kolo Slavia a později i první český motocykl. Svět na přelomu století vřel nejen v umělecké, ale i politické oblasti. Zvláště zahraniční politika Rakouska-Uherska ukazovala, že země se žene k válečnému střetu. Jeho příčinou se staly neustálé problémy na Balkáně a v roce 1914 se myšlenky na válku se stávají pravdou, vypukla 1.světová válka.

Rok 1912 v zahraničí
NĚMECKO- císařství, v čele Otto von Bismarck, narůstá hospodářství, vyspělé vojenské síly, spolupráce s R-U, ruskem-dohoda tří císařů.
FRANCIE- republika, konec monarchie, úpadek hospodářství, nezaměstnanost, pomalý rozvoj průmyslu, politické aféry, Dreyfusiáda politické skandály- Občanská válka, důraz na kulturu, rozvoj letectví.
VELKÁ BRITÁNIE- království (královna Victorie) , klesá průmyslová výroba, klesá počet vojáků v armádě, narůstá zájem o sport,politiku- růst hospodářství, utlačování domorodců- rasismus.
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ- konfederace, přistěhovalci, dostatek pracovních míst, vysoká životní úroveň, strojní výroba, vývoj společností, pásová výroba, industrializace(zprůmyslování), osidlování divokého západu.
JAPONSKO- císařství, investice do průmyslu- vysoké daně, po čase velice silná velmoc, zájem o Koreu a Čínu- zájem o suroviny, spojení s VB proti Rusku.
1905 Albert Einstein zveřejňuje svou teorii relativity.
1907 Novému Zélandu udělen statut dominia.
1908-1918 Nepokoje na Haiti.
1909 Britsko-siamská smlouva: Siam uznává britskou nadvládu nad malajskými státy.
1909 Čína napadá Tibet. Dalajláma, vládce Tibetu, prchá do Indie.
1910 Revoluce v Portugalsku: sesazen král a vyhlášena republika.
1910-1911 Mexiko: Porfirio Díaz sesazen revolucí. Následuje období nepokojů a vzestup diktátorů.
1910-1945 Korea je japonskou kolonií.
1911 Ernest Rutherford (Nový Zéland / Velká Británie) formuluje teorii o struktuře atomu.
1911 Roald Amundsen (Norsko) jako první dobývá jižní pól.
1911-1912 Čínská revoluce; svržena mandžuská dynastie a založena republika, v Nankingu ustavena vláda, prezidentem zvolen Sunjatsen. Následuje období velkých nepokojů, kdy moc mají v rukou místí vojenští vládci.
1912 Italové zabírají Libyi.
1912-1913 Henry Ford (USA) zavádí pásovou výrobu automobilů.
1912-1913 První balkánská válka: Bulharsko, Řecko, Srbsko a Černá Hora se sjednocují a porážejí Turecko.
1913 Druhá balkánská válka: Srbsko, Turecko, Rumunsko, Řecko a Černá Hora porážejí Bulharsko.
1914 Otevření Panamského kanálu.
1914 Atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu: záminka k zahájení první světové války.
1914-1915 Británie a Francie dobývají všechny německé kolonie, až na Německou východní Afriku.
1914-1918 První světová válka.
1914-1922 Egypt je britským protektorátem.
1915 Itálie se připojuje ke Spojencům.
1917 Balfourova deklarace: Británie podporuje zřízení židovského státu v Palestině za podmínky, že zde budou respektována práva Arabů.
Zajímavosti na transatlantských linkách - počátky lodního stavitelství
Devatenácté století je nazýváno stoletím páry.Parní stroj, patentovaný anglickým fyzikem a vynálezcem Jamesem Wattem v roce 1769 a postupně zlepšovaný, se stal univerzálním hnacím motorem veškerého průmyslu 19.století a ovlivnil pokrok lidské společnosti jako málokterý vynález v její historii. Bylo jasné, že snaha o jeho využití v dopravě na sebe nenechá dlouho čekat. Vznikala parní lokomotiva a řada průkopníků experimentovala s užitím parního stroje k pohonu lodí. Na přelomu 18. a 19. století se v několika zemích objevily více či méně zdařilé projekty, ale hlavní nedostatek činila váha, velikost, výkonnost a časté potíže na tomto stroji. Až jeho zdokonalení znamenalo rozhodující krok v proniknutí páry na vodu. Inženýr Robert Fulton z Pensylvánie postavil parník Clermont, kterému náleží primát první lodi s parním pohonem užité k pravidelné dopravě, dalšími loďmi byli například : Savannah, Curacao, Royal William. Avšak parníky té doby měly hodně nepřátel a získali i mnoho posměchu. Pod kotli se topilo dřevem, z komínů vyšlehávaly plameny a létaly jiskry, unikající pára syčela a parní stroje rámusili. Po dalších pokusech, které prokázaly nejen možnost překonání Atlantiku parním pohonem, ale i jeho veliké přednosti, vzplál ve třicátých letech 19.století na trasách Evropa - severní Amerika již naplno boj o nejlepší - nejrychlejší a nejluxusnější loď. Pravidelné plavby transatlantských parníků umožňovaly cestování nejen obchodníkům a průmyslníkům obou kontinentů, ale i desetitisícům vystěhovalců, kteří opouštěli Evropu v naději na práci a lepší život. Spolu s nimi táhli i houfy dobrodruhů, zlákaných vyhlídkou snadného zbohatnutí, zejména v období zlaté horečky. Chudáci odplouvající do Ameriky za větším kusem chleba byli nuceni přetrpět únavnou cestu ve stísněných podpalubních prostorách ve vlhku, chladu a tmě. Až daleko později se stali podmínky cestujících třetí kategorie snesitelnější. Přeprava velkého množství cestujících přinášela rejdařským společnostem nemalé zisky a záhy propukl ostrý boj mezi anglickými, americkými, francouzskými, italskými a skandinávskými společnostmi, který vedl ke zlepšení vybavení, rozvoji lodního stavitelství, ve kterém se uplatnili všechny vymoženosti moderní techniky. Na přelomu 19. a 20.století se ve stavbě a vybavení lodí objevuje několik významných novinek. Materiálem pro stavbu lodních trupů se stává ušlechtilá ocel, používá se parní turbína, je zaveden automatický systém uzavírání dveří ve vodotěsných podpalubních přepážkách, k dispozici je lodím i další epochální vynález - rádio.V roce 1860 měli obchodní lodě povoleno ve stejných místech, ve kterých při plavbě jedním směrem vezli cestující, při zpáteční cestě vézt dobytek. Na stavbě Titaniku se podílelo tři tisíce mužů, kteří dostali práci na celé dva roky a slušnou mzdu.Místo obvyklé lodní ošetřovny byla na Titaniku vybudována dokonale zařízená nemocnice s moderním operačním sálem.

Závěrem
Je fascinující skutečností, že kdyby jediný radiotelegrafista, který sloužil na palubě Carpathie, nebyl tak zapálen pro svou práci, že zůstával vysílačky, i když už měl dávno po službě. Nakonec by bylo stačilo, kdyby zařízení vypnul o pouhou minutu dřív a trosečníky, které Carpathia za pár minut vylovila z ledového moře, by rozšířili i tak úděsný seznam mrtvých na Titaniku. Není možné neocenit, že ať byli příslušníci posádky spouštějící čluny zkušení nebo ne, ať měli potřebný výcvik nebo ne, vykonali svoje povinnosti obdivuhodně. Můj obdiv patří zejména osmi hudebníkům lodního orchestru, kteří i s navlečenými záchrannými vestami do poslední chvíle neopustili místo. Po celou dobu neúnavně hráli, pomáhali překonat neklid a narůstající strach, ale pochybuji, že oni je vnímali. Jestli někdy byla lidská odolnost prověřena až na samou hranici, určitě se tak stalo během těch dlouhých, nekonečných hodin. Honba za zisky je tak velká, že musím s lítostí říci, že na lidské životy přitom vůbec není brán zřetel, ale díky bohu v důsledku této tragédie byly zpřísněny normy pro zajištění bezpečnosti lodní přepravy cestujících. Jsme o 89 let "chytřejší", ale i nyní máme své Titaniky, i oni jsou z nejlepšího materiálu, z rukou nejlepších odborníků, ale pořád nám hrozí nebezpečí, že podlehneme pocitu přehnané sebejistoty, přehlédneme rizika, zanedbáme povinnost a za to zaplatíme nejvyšší cenu. Žalostné poučení z roku 1912 by proto nemělo být zapomenuto ani v době proudových letounů, raketoplánů a jaderných elektráren.
Film, který jsem shlédla natočil věhlasný americký režisér James Cameron. Je to muž, který získal již mnoho prestižních cen, mezi které se řadí i Oskar, kterého získávají jen opravdu dobří herci, kameramani, zvukaři…Film Titanic byl nominován na 9 Oskarů a získal 7 z nich. Za nejlepší mužský i ženský herecký výkon, režii, scénář…Hlavní hrdiny filmu představují Leonardo di Caprio a Kate Winslet, kteří sehráli svou roli opravdu výtečně. Film se mi velice líbil a tragický konec mě dojal, vyvolal ve mně nostalgickou náladu.