Trójská válka

Město Trója leží v severozápadní Asii nad řekami Skamandr a Simeont. Příčiny,které vedly k pádu Tróje,popisuje Homér podle pověsti ve své knize Illiadě.
Příčina trójské války vznikla při příležitosti svatby bohyně Thetis s člověkem-králem fithejským Pelopem.Důvod,proč si bohyně Thetis vzala člověka,byl,že o Thetis věštba pravila,že její syn předčí otce,a tak žádný bůh,přestože byla velmi krásná,s ní nechtěl nic mít.Na tuto svatbu byli pozváni všichni bohové až na bohyni sváru,Eris.Ta se jim však za to pomstila.Utrhla zlaté jablko za zahrady Hesperoven a s nápisem „Té nejkrásnější“ jej vhodila mezi bohyni Héru,ženu vládce bohů Dia,Athénu,bohyni moudrosti a vítězství a Afrodítu, bohyni krásy a lásky.Každá z nich jej okamžitě chtěla pro sebe,protože se považovala za nejkrásnější.Nakonec bylo na nejvyšším bohu Diovi,aby celou věc rozhodl.Ten se však chtěl zbavit zodpovědnosti.Dal zlaté jablko Hermovi a poslal ho na horu Ídu u Tróje za mladíkem,který ještě nepoznal ženu a jenž měl tento spor rozhodnout.Tímto mladíkem byl jeden ze synů trójského krále Priama.Při jeho narození se však jeho matce Hekabě zdálo,že porodila hořící pochodeň,která zapálila Tróju a věštci tento sen vyložili ve smyslu,že se jí narodí syn,který způsobí zánik Tróje.Proto ho jeho otec Priamos nechal pohodit v lese,aby zahynul.Ujala se ho ale medvědice a posléze pastýř Ageláos.
Nyní stál Paris před těžkým rozhodnutím,neboť se mu všechny tři bohyně zdály stejně krásné.Bohyně poznaly,že se nemůže rozhodnout,a tak se ho snažily o svých přednostech přesvědčit sliby.Héra mu nabídla vládu nad Asií,Athéna slávu a vítězství v každé válce a Afrodíta nejkrásnější ženu za manželku.Paridovi se nejvíce zamlouvalo to třetí,a tak jablko podal Afrodítě.Přislíbenou nejkrásnější ženou na světě byla podle všeobecného názoru Helena,dcera nejvyššího boha Dia a manželky spartského krále Tyndarea Lédy.Problém byl,že Helena již byla provdána za Tyndareova nástupce na spartském trůně Meneláa.Avšak tuto překážku nebylo pro bohyni lásky těžké překonat.Nejdříve se měl Paris dozvědět o svém původu,k čemuž došlo na slavnostních hrách v Tróji.Poté Afrodíta vnukla Paridovi touhu po ženě a myšlenku odplout do Sparty,vyhlášené krásou tamních žen.Parid se vydal na cestu i přes bouři a nepříznivý vítr.Když se svým druhem Aineiem dorazil na místo,stal se hostem spartského krále Menelaá.Meneláos musel ovšem brzy po jejich návštěvě odjet a nařídil své manželce,aby hostům ve všem vyhověla.Paris se mezitím do ní velice zamiloval a Afrodíta zařídila,aby jeho svodům neodolala.A tak se Helena s Paridem vydala k Tróji.Kromě Heleny si Paris odvezl ještě Meneláovu pokladnici.
Když se to Meneláos po svém návratu dozvěděl,velmi se rozčílil.Rozhodl se svolat všechny vládce Řecka a vypravit se na trestnou výpravu.Měl na to právo,neboť při volbě Helenina manžela bylo rozhodnuto,že pro příliš velký počet zájemců,si svého muže vybere sama a ostatní proti tomu nebudou protestovat,nýbrž naopak mu budou vždy pomáhat.Kdo toto neslíbil,měl pak být vyřazen z kandidátů.
Meneláos se nejdříve společně s Odyssem (itháckým králem),snažil získat Helenu i poklad zpět bez válečného incidentu.Navštívil Tróju,ale Paris mu byl ochoten vrátit pouze pokladnici.A tak došlo k přípravám na válečné tažení.Toho se kromě Menelaá a jeho bratra Agamemnóna ze slavných Řeků účastnil Odysseus,jemuž se původně do boje vůbec nechtělo.Když tedy za ním přišli,aby se zúčastnil tažení,předstíral šílenství tím,že oral pole a osíval ho solí.Avšak když mu Řek Palamédes dal před pluh jeho synka,zastavil a tím se prozradil.Odysseus byl vojsku užitečný nejen svou chytrostí,ale i odvahou.Boje se zúčastnilo mnoho dalších řeckých králů.Celkem se prý do Tróje vypravilo 100 000 Řeků a 1186 lodí.Ještě před odjezdem dostali od nejvyššího boha Dia znamení.Zpod jednoho oltáře se vyplazil hrozný had,rudý jako krev, do koruny stromu a pozřel 8 ptáčat i jejich matku.Věštec Kalchás to vyložil tak,že Řekové budou Tróju obléhat 9 let a teprve 10. rok ji dobudou.

Plavbu k Tróji provázely nesnáze.Nejprve Řekové bloudili,pak při zastávce na ostrůvku kousl Filoktéta jedovatý had .Rána po uštknutí odporné páchla, a tak nešťastníka nakonec nechali na ostrově,protože ho nikdo nechtěl vzít na loď.Pak se Řekové konečně doplavili k trójským břehům,ale nastal další problém.Podle věštby měl ten z Řeků,jehož noha se první dotkne trojské půdy,zahynout.Není divu,že se nikomu z Řeků na břeh nechtělo.Už se zdálo,že se řecké vojsko nikdy nevylodí,ale Odysseus předvedl svůj důmysl.Lstivý ithácký král vyhodil na zem svůj štít a vyskočil z lodi na něj-tak se vyhnul věštbě.Ostatní vojáci ho následovali,ale ten,který se jako první dotkl země a ne štítu jako Odysseus,také první zahynul.Odysseus tedy neoklamal věštbu,ale spíše své spolubojovníky.Řecké vojsko stálo před Trójou.Řekové se ještě pokusili spor vyřešit smírně,že odtáhnou,když Trójané vydají Helenu a pokladnici,ale marně.Po devět dlouhých let se válka vlekla.Řekové sice měli díky Achillovi převahu,ale co to bylo platné,když pevné hradby Tróje zatím všem útokům odolávaly.I když byl Paris mrtev,Trójané nadále odmítali vydat Helenu a poklad.Cítili se za hradbami v bezpečí,tím spíše,že je chránila posvátná soška Pallas Athény.Odysseus a Diomédes se proto rozhodli,že se sochy zmocní.Při tajné výpravě jim pomohla i zajatá Helena.Řekové se tedy zmocnili sošky, a to byla poslední překážka,kterou bohové postavili obléhatelům do cesty. Hradby Tróje přesto odolávaly a pomoci mohla jedině lest.V té byl mistrem Odysseus.
Dal postavit ze dřeva velkého koně,v jehož dutém nitru se ukrývali vybraní řečtí bojovníci.Ostatní Řekové předstírali odjezd a na břehu zůstal jen otrhanec Sinón.Trójané ráno nevěřili svým očím.Řekové odpluli a na pusté pláni stál podivný kůň.Otrhaný muž,který se vynořil z křoví,jim podal vysvětlení,že koně tu nechali Řekové na usmíření bohu za krádež sošky.I on měl být obětován,ale uprchl.Marně varoval Laookón Trójany,aby nevěřili nepříteli,i když přináší dary.Bohové ho umlčeli.Laookón byl mrtev a nikdo už nemohl zabránit Trójanům v pošetilé snaze vtáhnout koně do města.Slova Sinóna,že Řekové schválně postavili koně,tak velkého,aby neprošel branami,je v tom jen utvrdil.Usoudili,že kdyby nechali koně venku,ztratili by přízeň bohů, a proto raději rozbořili své pevné hradby.
V hluboké noci,když Trójané zmoženi oslavou svého domnělého vítězství usnuli bezstarostným spánkem,připlížil se Sinón ke koni a pomohl bojovníkům ven.Ohněm pak dal znamení řeckým lodím, číhajícím za blízkým ostrovem.Řekům už nestály v cestě hradby,a tak než se rozednilo,nezbyl v Tróji kámen na kameni.Trója padla!Pyšné město bylo zničeno a Trójané buď zahynuli,nebo se stali otroky vítězů.Jen hrstce se podařilo uniknout.Vítězové se vraceli domů obtíženi kořistí.A povídá se ,že až k nebi sahaly plameny z Tróje,když Řekové doopravdy odjížděli.