Tvrz Bouda je dnes největším muzeem čs. opevnění na území České republiky. Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla za první republiky součástí našeho pevnostního systému obrany, budovaného v letech 1935 - 1938.
V letošním roce uplyne 70 let od zahájení výstavby tvrze a paradoxně zároveň 68 let od zahájení nepřetržitého procesu její devastace. Výstavba tvrze Bouda byla Ředitelstvím opevňovacích prací (ŘOP) svěřena pražské firmě Ing. Zdenka Kruliše. Stavební ruch na zalesněném kopci pod Suchým vrchem začal prvního října 1936, přičemž celá stavba, tedy pět objektů včetně všech podzemních prostor, byla dokončena za neuvěřitelných 24 měsíců. Na staveništi bylo denně zaměstnáno 250 až 800 dělníků. Celkové náklady výstavby činily 28,5 mil tehdejších korun. Němci nakonec tvrz Boudu obsadili počátkem října 1938 bez boje. Na tvrzi provedli řadu zkoušek, ale nikdy nedošlo k jejímu využití německou armádou ke skladovacím nebo jiným účelům. Zkouškami byl nejvíce zdevastován pěchotní srub K-S 24, kde byly prováděny pokusy s náložemi a objekt byl i postřelován. Devastace tvrze Bouda tak započala vlastně už za okupace trháním pancéřových prvků z objektů a byla dokončena po válce v letech 1954-58 n.p. Kovošrot, který roztrhal na kusy zbývajících sedm pancéřových věží a jejich zbytky pak odvezl do hutí. Po opuštění tvrze v 50. letech již armáda o toto opevnění neprojevovala žádný zájem.
K nápravě stavu došlo až na počátku 90. let. Od roku 1990 na tvrzi probíhají rekonstrukční práce, které vede soukromá firma „Společnosti přátel československého opevnění s.r.o." za dobrovolné pomoci desítek nadšenců z řad amatérských zájemců o čs. opevnění (bunkrologů). V průběhu několika let se podařilo zpřístupnit pro širokou veřejnost téměř celou tvrz. V roce 1995 byla tvrz Bouda Ministerstvem kultury ČR prohlášena za kulturní památku. Ročně tvrz Bouda na Králicku navštíví více než 15 tisíc návštěvníků.
Podle informací z tisku (Orlické noviny, 24.1.2006) chtějí provozovatelé dělostřelecké tvrze Bouda využít letošní zimy k oslovení potenciálních sponzorů, k přípravě grantových projektů a žádostí o podporu rekonstrukčních prací na celé tvrzi. Tvrz Bouda si musí na svůj provoz a rekonstrukce sama vydělat, ačkoliv jde o kulturní památku ČR. Důvodem jsou zejména nedořešené majetkoprávní vztahy. Objekt stále patří státu a většina grantových a dotačních programů je nastavena v případě kulturních památek tak, že provozovatel nemá šanci je získat. Provozovatelé tak úzce spolupracují s orgány Pardubického kraje a dalšími institucemi, s cílem konečně všechny tyto legislativní problémy odstranit a zahájit pro tvrz Bouda nové příznivější období. Až dosud prostředky získané činností a provozem muzea stačily pokrýt jen vlastní provoz, zpřístupňovací a konzervační práce. A to ještě pouze díky tomu, že veškerou činnost zajišťují dobrovolníci bez nároku na odměnu a ve svém volném čase. Bez těchto dobrovolníků a nadšenců by objekty nebylo možné za stávajících podmínek udržet v provozu. Jenže 68 let devastace (posledních 16 let jde o devastaci působením přírodních vlivů na poškozené části stavby) je i pro objekt typu československé dělostřelecké tvrze obdobím příliš dlouhým. Je nezbytné začít s většími investicemi do oprav, rekonstrukcí a údržby objektu. A na to vše si už muzeum vstupným, prodejem upomínkových předmětů a vojenské literatury nemůže samo vydělat. Tvrz Bouda je kategorií kulturní památky, která má ze zákona možnost "dosáhnout" na různé grantové a podpůrné programy, v cestě tomu však paradoxně stojí stát.
(za použití webu.: www.bunkry.cz/bouda/)
28. prosinec 2012
2 880×
544 slov
