Ukrajina a její kulturní vývoj

Kulturní vývoj Ukrajiny

Politika bolševického vedení v oblasti kultury byla oficiálně označována za „kulturní revoluci“. Sovětský režim deklaroval, že v krátké době vyřeší řadu úkolů, a sice zlikviduje negramotnost, vybuduje vzdělávací systém, vytvoří „kádry nové inteligence“, transformuje literaturu, umění a společenské vědy a využije vědecký pokrok pro „výstavbu socialismu“.
Zásadní změny, které by způsobily podstatné zvýšení kulturní úrovně obyvatelstva, však nebyly v zájmu sílící totalitní moci. Hlavními rysy duchovního života společnosti v tuto dobu byly z jedné strany inovace a hledání, boření stereotypů a přiblížení širších složek obyvatelstva kulturnímu dění. Samozřejmě chtěli také zlikvidovat negramotnost. V r. 1920 byla vytvořena Mimořádná komise pro boj s negramotnosti a v květnu 1921 Rada lidových komisařů USSR schválila usnesení O boji s negramotností, podle něhož všichni obyvatelé republiky ve věku od osmi do padesáti let byli povinni naučit se číst a psát.R 1923 vzniká spolek Pryč s negramotností, který se staral o zakládání středisek likvidace negramotnosti. Tato střediska se velmi rychle uchytila a rozmnožovala. Ještě v r. 1923 jich začalo v Ukrajině fungovat 574 s celkovým počtem 17 100 žáků. Míra gramotnosti v r. 1927 stoupla ve městech na 70% a na vesnici na 85%.

Později byl zaveden vládní program povinné školní docházky. Zpočátku jen tří až čtyřleté. Také se stabilizoval režim výuky a učební literatury. Školy se dělily na základní, střední, speciální a vysoké. Rychlým tempem rostl počet žáků. Ve šk. Roce 1932/1933 jich na všech stupních škol v republice bylo více než čtyřiapůl miliónu, tedy takřka dvakrát víc než ve škol. r. 1928/1929.

Rychlým tempem pokročilo formování národní inteligence. Hlavní roli v tomto procesu sehrály vysoké školy a střední odborné školy, jejich počet prudce stoupal. Před revolucí bylo na Ukrajině 19 fakult vysokých škol, ve šk. r. 1927-1928 jich bylo již 39 a navštěvovalo je 29 100 studentů.

Procesy, které se odehrávaly v ukrajinské literatuře a umění, se vyznačovaly značnou rozporuplností a nejednoznačností. Období dvacátých a třicátých let bylo charakteristické vznikem i brzkým rozpadem mnoha literárních skupin – Avantgarda, Hart, Mladina, Nová generace, Pluh aj. Krátká, ale intenzivní existence těchto skupin byla výrazem tvůrčího hledání, tendence k experimentům, snahy bořit zažité stereotypy.
K významným literárním dílům této doby patřily básně M. Semenka, M. Chvyljového a V. Blakytného, sonety M. Zerova, divadelní hry M. Kuliše, humor a satira O. Vyšni.V roce 193
9 skupina ukrajinských spisovatelů (např. P. Tyčyna, P. Usenko či I. Muratov) složila kolektivní báseň o 13 slokách Náš rodný Stalin ….

Dvacátá a třicátá léta byla i dobal intenzivního experimentování a hledání nových forem uměleckého vyjádření. O slovo se hlásila generace ukrajinských symbolistů (O. Oles), futuristů (M. Semenko), či neklasiků (M. Zerov).Právě v této době se stále jasněji ukazuje deformovanost ve státním financování a podpoře kultury a vědy a nekoncepčnost vládní politiky v této oblasti .Vedení bylo nuceno to přiznat, o čemž svědčí konstatování v materiálech II. Konference KS(b)U, konané v roce 1929, která se zabývala projektem . pětiletky, že !otázky kulturního rozvoje nenašly žádný konkrétní odraz v pětiletém plánu výstavby národního hospodářství na Ukrajině.

Významní ukrajinští spisovatelé
a osobnosti kultury

Olexandr Petrovyč Dovženko

- 12. 9. 1894 – 25. 11. 1956
- ukrajinský spisovatel, scenárista a režisér. Klasik sovětské a světové kinematografie. Ve filmu Země spojil lyrický obraz vesnice s revolučním patosem, vytvořil svébytný novodobý mýtus vyprávěný obrazem a filmovou montáží. Tyto postupy uplatnil i v dalších filmech (Zvenyhora, Arzenál, Ivan, Ščors, Život v květech). Během 2. světové války napsal scénáře (Ukrajina v ohni, Pověst plamenných let), které ovlivnily moderní sovětský film 70. let. Autor několika dramat, dvou sbírek válečných povídek a autobiografické novely Začarovaná Desna.

Mykola Kuliš

- 18. 12. 1892 – asi 1937
- ukrajinský dramatik; spolupracovník experimentálního divadla Berezil. Satirami Otak zahynuv Huska (Tak zahynul Huska), Chulij Churyna, dále Narodnyj Malachij (Lidový Malachij) a Myna Mazajlo ovlivnil vývoj dramatické grotesky. V lyrické hře Patetická sonáta, psané v ich-formě, čerpal z revolučních zážitků. Ve své tvorbě spojoval tradiční prvky divadla lidového s prvky moderními.

Pantelejmon Oleksandrovyč Kuliš

- 1819 – 1897
- ukrajinský prozaik, básník, historik a etnograf. Autor povídek, historických románů (Michajlo Čarnyšenko) a ukrajinského slabikáře Hramatka. V etnografických sbornících Zapisky o Južnoj Rusi použil fonetický pravopis, který se stal základem ukrajinského pravopisu.

Maksym Tadejovyč Rylskyj

- 19. 3. 1895 – 24. 7. 1964
- ukrajinský básník a překladatel; představitel neoklasiků. Autor přírodní lyriky (Pid osinnimi zorami – Pod podzimními hvězdami, Siňa dalečiň – Modrá dálka, poéma Na uzlissi – Na kraji lesa), později se obrátil k současnosti (Znak tereziv – Znamení vah); z dalších sbírek Trojandy i vinohrad (Růže a hrozny), Daleki neboschyly (Daleké obzory), Zimovy zapisy (Zimní záznamy). Překládal zejm. z polštiny. České výbory Znamení vah, Poslední jaro.

Mykola Platonovyč Bažan

- 9. 10. 1904 – 23. 11. 1983
- ukrajinský básník. Ve 20. letech stál spolu s O. Dovženkem a J. Janovským u zrodu ukrajinské kinematografie. Zprvu ovlivněn futurismem, později psal filozoficko-meditativní intelektuální poezii. Autor sbírek 17-yj patrul (Hlídka č. 17), Rizblena tiň (Vyřezávaný stín), Budivli (Stavby), poém Hoffmannova noc, Rozmova serdec (Rozmluva srdcí) aj. Překládal zejm. orientální poezii, V. Majakovského, R. M. Rilka a současné ruské básníky. Od konce 2. světové války zastával významné politické a veřejné funkce (mj. předseda Svazu ukrajinských spisovatelů).

Pavlo Hryhorovyč Tyčyna

- 27. 1. 1891 – 16. 9. 1967
- ukrajinský básník. Ovlivněn symbolismem psal lyrické verše bohaté obraznosti a hudebnosti, později přešel k tradiční básnické formě a didaktickému obsahu (Zamisť sonetiv i oktav – Místo sonetů a oktáv, V kosmičnom orkestri – V kosmickém oprchestru, Pluh). České výbory mj. Vítr z Ukrajiny, Sluneční klarinety.