UNESCO - Ústava Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu

UNESCO – přidružený orgán
Organizace spojených národů

OSN
Organizace spojených národů je organizací států, která si klade za cíl hlavně udržovat mír a bezpečnost a za tím účelem konat účinná kolektivní opatření. Dalšími hlavními cíli, které jsou v čl.1 Charty OSN obsaženy jsou: Rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů. Třetí hlavní cíl organizace je uskutečňovat mezinárodní součinnost řešením mezinárodních problémů rázu hospodářského, sociálního, kulturního nebo humanitního a podporováním a posilováním úcty k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství.
K dosažení těchto cílů si OSN zformovala celou řadu pracovních zásad. Např. že členské státy jsou si právně rovny nebo že OSN nezasahuje do věcí, které jsou v podstatě ve vnitřní pravomoci členských států.
OSN byla založena na konci II.světové války v červnu 1945 51 státy, mezi nimi i ČSR. Dnes má OSN 184 členských států. (viz příloha 1) Členy organizace mohou být na základě rozhodnutí Valného shromáždění a na doporučení Rady bezpečnosti přijaty všechny státy, které přijmou závazky obsažené v Chartě OSN. Hlavními orgány jsou již zmíněné Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr a Sekretariát.
K OSN je přidruženo mnoho dalších organizací a orgánů, které dohromady tvoří systém celého OSN. (viz příloha 20) Mezi nejznámější pro širokou veřejnou společnost je určitě UNICEF (Fond Spojených národů pro děti a mládež), jehož úkolem je pomoc rozvojovým zemím při zlepšování podmínek dětí a mládeže nebo UNESCO (Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu).

A) VZNIK A VÝZNAM
UNESCO neboli Ústava Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu je jednou z mezinárodních odborných organizací přidružených k OSN. Zkratka je z anglického názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization.
Ústava byla podepsána 16.11.1945 na konferenci v Londýně a vstoupila v platnost 4.11. 1946. Zakládajících členů bylo 20 a mezi nimi i bývalé Československo.
Úkolem UNESCO je přispívat k míru a bezpečnosti rozvíjením spolupráce mezi národy prostřednictvím výchovy, vědy a kultury, jak je napsáno v preambuli Ústavy UNESCO, že „jelikož války vznikají v myslích lidí, jsou to mysli lidí, kde je nutno vytvářet obranu míru“.(viz příloha 3) Díky svému nebývale širokému zaměření, postihujícímu prakticky veškeré oblasti lidské činnosti, má UNESCO v systému OSN nezastupitelné postavení.
Členem UNESCO se mohou stát členské země OSN přijmutím ústavy UNESCO. Přístup zemí, které nepatří do OSN schvaluje Generální konference dvoutřetinovou většinou. Dnes má organizace 188 členů.
Oficiálními jazyky UNESCO jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.
B) STRUKTURA UNESCO
Ústava UNESCO definuje tři základní orgány:
1. Generální konference (GK)
Generální konference UNESCO je nejvyšším orgánem. Skládá se ze zástupců všech
členských států a každý má jeden hlas. Pro přijetí nějakého důležitého rozhodnutí, jako jsou změny Ústavy, přijetí nového členského státu nebo volba generálního ředitele, je třeba dvoutřetinová většina hlasů. Pro rozhodnutí ostatních otázek stačí prostá většina hlasů.
Řádné zasedání GK se koná každé dva roky na podzim. Hlavním úkolem je projednání a schválení programu a rozpočtu na další dvouletí, provedení doplňujících voleb členů výkonné rady a dalších řídících orgánů. Pro každé řádné zasedání volí GK nového předsedu státní komise. V říjnu 1999 jím byla zvolena senátorka Jaroslava Moserová.
2. Výkonná rada UNESCO (VR)
Ve Výkonné radě je v současné době 58 členů a je to orgán, který dohlíží na realizaci plnění programu. Výkonná rada projednává všechny důležité otázky před jejich předložením Generální konferenci. Její vliv na činnost organizace neustále stoupá.
3. Sekretariát
Sekretariát je štáb mezinárodních úředníků, kteří pracují jak v sídle UNESCO v Paříži, tak v řadě regionálních a subregionálních úřadovnách po celém světě, je zároveň výkonnou a servisní složkou UNESCO, fungující na základě rozhodnutí členských států a jimi tvořených orgánů UNESCO. Sekretariát tvoří okolo 2400 zaměstnanců ze zhruba 145 zemí světa. Jen pro zajímavost v profesionální kategorii působí 31 % žen. V současné době pracují v Sekretariátu UNESCO v Paříži tři občané ČR .
V čele Sekretariátu je generální ředitel (GŘ), který je jmenován Generální radou na základě doporučení Výkonné rady. Je volen na období šesti let, které lze jednou obnovit. Podle Ústavy je generální ředitel „hlavní správní úředník“ UNESCO.
Nynější generální ředitel UNESCO je Koichiro Matsuura, původem z Japonska, který byl v roce 1999 zvolen na období 1999-2005 a je již devátým GŘ v historii UNESCO (viz příloha 4).
Řady úkolů, které organizace řeší, nebo se snaží vyřešit není možné splnit bez přímého kontaktu jak s odbornou tak s laickou veřejností. Proto jsou v každé členské zemi zřízeny národní komise pro UNESCO, což jsou speciální instituce zprostředkovávající právě kontakt s širokou veřejností. Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1.6. 1994 jako poradní orgán vlády. Hlavním úkolem této komise je zprostředkovávat styk našich institucí s celou organizací. Komise studuje dokumenty UNESCO, rozšiřuje myšlenky organizace v ČR a současně předkládá sekretariátu v Paříži náměty na další činnost. Členů komise je 50 a jsou to představitelé ústředních a dalších významných vědeckých, kulturních a pedagogických institucí, jakož i významné osobnosti české vědy a kultury. Komise si zřídila čtyři odborné sekce – pro výchovu, přírodní a společenské vědy, kulturu a komunikace. Předsedou České komise pro UNESCO je již zmíněná senátorka Jaroslava Moserová zvolená v roce 1999.

C) PROGRAM UNESCO
UNESCO si získalo široké mezinárodní uznání svými akcemi na záchranu světového kulturního a přírodního bohatství. Nesporné úspěchy obsažené v této oblasti někdy vedou k tomu, že je tato organizace mezinárodní veřejností považována za organizaci zaměřenou pouze na oblast kultury. UNESCO však největší pozornost věnuje výchově a vzdělání.
· Cíle UNESCO ve školství a výchově:
1)Odstranit nejen základní, ale i funkční a počítačovou negramotnost UNESCO se
na příklad iniciovalo ve velice ambiciózním projektu likvidace negramotnosti ve světě do roku 2000, na jehož realizaci se podílí Světová banka a UNDP, což je rozvojový program OSN.
2) Snaží se přispět k demokratizaci školství a modernizaci výuky, hledáním nových metod a využíváním nových technologií.
3) Velkým cílem je také rozšiřovat výuku cizích jazyků.
4) Vychovávat k míru, respektování lidských práv, ochraně a tvorbě životního prostředí.
5) Napomáhat k prevenci proti AIDS hlavně v afrických zemích.
· Cíle UNESCO ve vědě:
Jelikož je UNESCO jedinou mezivládní odbornou organizací zabývající se otázkami přírodních a společenských věd vytváří programy soustřeďující se na matematiku, fyziku, chemii, biologii, biomateriály a biotechnologii. Probíhají čtyři rozsáhlé mezivládní programy, týkající se ekologie, hydrologie, geologických průzkumů a oceánografie.
· Cíle UNESCO v kultuře:
Úkolem UNESCO v této oblasti je zvýšit vědomí o kulturním významu na příklad pořádáním různých výstav a přehlídek uměleckých děl. Úkolem je také napomoci záchraně unikátních světových kulturních a přírodních památek.
· Cíle UNESCO v šíření informací:
UNESCO má napomáhat zajištění svobodného toku informací na národní i mezinárodní úrovni a jejich širšímu a výraznějšímu šíření bez jakéhokoli omezování svobody projevu.

D) ČR a UNESCO
Česká republika se stala členem UNESCO 22.února 1993. Ve své činnosti plynule navázala na předcházející spolupráci Československa, které bylo jedním ze zakládajících členů organizace. Díky tradiční spolupráci českých institucí a odborníků s UNESCO, která bez přerušení dále pokračovala, nebyla Česká republika ze strany UNESCO ani ze strany ostatních členských států považována za nový členský stát.

Při rozdělování nových členských zemí do tzv. volebních skupin, byla ČR zařazena do skupiny střední a východní Evropy i když usilovala do zařazení do západoevropské volební skupiny.

Kandidáti naší republiky se také uplatnili v Sekretariátu UNESCO. V současné době tam působí celkem 3 naši občané, kteří tak řádně zastupují naši zemi.

Česká republika se zapojuje do realizace programů UNESCO ve všech oblastech působnosti organizace. Pokračuje tradiční spolupráce v oblasti přírodních věd – program geologických korelací, hydrologický program, problematika životního prostředí.
Na Masarykově univerzitě v Brně byla zřízena Katedra UNESCO muzeologie a světového dědictví. Zvýšil se také počet škol zapojených do projektu přidružených škol UNESCO a vznikla síť Klubů UNESCO.

Do konce roku 1999 bylo do Seznamu světového dědictví zapsáno již 9 míst v ČR.
Na základě několika úmluv se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami. Za takovéto památky se považují jak díla archeologická, monumentální, díla malířská či sochařská, tak také prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí. Musí je ale spojovat jedno a to, že musí mít výjimečnou světovou hodnotu z hlediska historie, umění či vědy. Patří sem i díla přírody, což mohou být výtvory fyzické či biologické povahy. Dále jimi mohou být geologické nebo fyziografické útvary a jasně vymezené oblasti, které jsou místem přirozeného výskytu světově unikátních ohrožených rostlinných či živočišných druhů. I zde platí ta podmínka, že musí mít výjimečnou světovou hodnotu z pohledu např. nutnosti uchování druhu.
O zápisu do tohoto prestižního seznamu rozhoduje Výbor světového dědictví. V současné době seznam obsahuje 630 kulturních a přírodních památek, z toho 9 památek se nachází na našem území.
1. historické jádro Prahy (od roku 1992)
2. historické jádro Českého Krumlova (od roku 1992)
3. historické jádro Telče (od roku 1992)
4. poutní kostel sv.Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (od roku 1994)
5. historické jádro Kutné Hory s kostelem Sv.Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (od roku 1995)
6. Lednicko-valtický areál (od roku 1996)
7. Vesnice Holašovice (od roku 1998)
8. Zámek a zahrady v Kroměříži (od roku 1998)
9. Zámek v Litomyšli (od roku 1999)
(viz příloha č.5 – Z mapy UNESCO)

Použitá literatura:
· Mezinárodní organizace – Miroslav Potočný (Nakladatelství Svoboda, 1980)
· UNESCO – Ladislav Šmíd (Nakladatelství Svoboda, 1986)
· Z mapy UNESCO – J.Kučera, D.Líbal (Nakladatelství Akropolis, 1997)
· články a informace přímo ze Sekretariátu České komise pro UNESCO (Hradčanské náměstí 5, Praha 1)
· www .unesco.org
· www .mzv.cz/_mezinarodni/unesco

Seznam příloh:
· Seznam členských států OSN
· Orgány a organizace OSN
· Preambule Ústavy UNESCO
· Seznam generálních ředitelů UNESCO
· Z mapy UNESCO

GENERÁLNÍ ŘEDITELÉ UNESCO OD R. 1946 – 2000

Koichiro Matsuura - Japonsko 1999-2000
Frederico Mayor Zaragoza - Španělsko 1987-1999
Amadou Mahtar M´Bow – Senegal 1974-1987
René Maheu – Francie 1961-1974
Vittorino Veronese – Itálie 1958-1961
Luther Evans – USA 1953-1958
John W. Taylor – USA 1952-1953
Jaime Torres Bodet – Mexiko 1948-1952
Julian Huxley – V. Británie 1946-1948