Válečná technika a taktika za I. světové války

V I. světové válce se uplatnilo vše, co zbrojní průmysl vylepšil koncem 19. století – rychlopalné zbraně, výbušné granáty, opakovací pušky, kulomety, ponorky, torpéda a miny. Válka také urychlila vývoj nových zbraní, které si vynucoval válečný tlak – letadla, chemické bojové látky, lehký kulomet, tank. Ty zase daly vzniknout protiopatření – protiletadlové dělo, protitanková střela…
Samotné vedení války se změnilo z rychlých přesunů vojsk na zdlouhavé zákopové boje v liniích od Severního moře až po Švýcarsko. To také vedlo k převaze vysoce explozivních granátů, které byly účinnější při ničení zákopů, před šrapnely, které se hodily spíše do otevřeného bitevního pole. Byly znovu objeveny zákopové minomety a granáty a dovedeny na novou úroveň smrtící účinnosti. Plného rozkvětu svého krátkého života dosáhlo železniční dělo.
I. světovou válku zosobňují tank a kulomet spolu se zátarasy z ostnatého drátu, přestože jejich skutečný účinek byl menší, než se všeobecně předpokládá. Až do bitvy u Cambrai 1917se tank nikdy neosvědčil (terén, poruchy…) a byl považován za nespolehlivý. Kulomet byl hlavně hrozivou obrannou zbraní, a po objevu lehkého kulometu, který bylo možno přenášet se mohl zapojit do útoku.
Ale válka to byla převážně dělostřelecká – s tisíci děl na obou stranách fronty. Dělostřelectvo bylo hlavní příčinou obrovských ztrát.
I. světová válka proslula také použitím otravného plynu, ovšem z celkového počtu obětí tvoří toto méně než třetinu procenta. Přesto toto vedlo k odporu u válčících i neválčících stran a v mezinárodních dohodách bylo užití těchto látek zakázáno (Dnes se toto zrovna příliš nedodržuje. Soudobé chemické zbraně jsou až na neuvěřitelně vysoké technické úrovni. Ty nejnovější jsou schopny se dokonce samy po určité době samy zneutralizovat, takže postupující vlastní vojska mohou v pořádku a bez problémů projít.)

Minomety:
- nutnost této zbraně kvůli malým vzdálenostem mezi zákopy a tudíž nepoužitelnost klasických děl
- Kruppova zákopová houfnice – kulovitý granát na konci tyčky, po úhlem 75 stupňů dostřel 300 – 350m
- Francouzi na toto reagovali tím, že mezitím, co vyvíjeli své vlastní minomety, tak prohledali svá muzea a sklady, aby našli zepředu nabíjené minomety, které také ihned nasadili do bojů.
- Angličané měli minomet originální konstrukce – hladká trubka na trojnožce. Nábojem byla mina v kombinaci s nábojem do brokovnice. Tento celek se spustil do hlavně minometu, na jejímž dně byl trn, který odpálil brokovnicový náboj a ten pak vymrštil celý granát. Později byla tato střela vylepšena stabilizačními křidélky, čímž se zamezilo jejímu převracení za letu.

Kulomet:
- původně obranné rychlopalné zbraně schopné se vyrovnat i s masivními útoky pěchoty
- nejznámější – Maxim a Vickers – těžké, nutnost chlazení vodou, ne moc přesné, dostřel 4km
- úpravami se přešlo na trojnožky, chlazení vzduchem – Lewisův kulomet s bubínkovým zásobníkem nad hlavní – hojně využívaný v letectvu
- kulomety Vickers byly proslulé svou spolehlivostí – 120 000 výstřelů bez přestávky; jeden poručík dostal Viktoriin kříž za zastavení německého postupu právě kulometem Vickers

Granáty:
- nutnost pro zákopové boje
- tři hlavní typy: anglický (klasický) Mills, francouzský „ananas“ a německé „šťouchadlo na brambory“
- puškové granáty: Nejdříve váleček s trhavinou na tyčce, která se zasunula do hlavně a pomocí výstřelu slepého náboje vystřelila do vzdálenosti až 200m s vysokou přesností. Dále zdokonaleno na přídavné držáky na hlavni, aby se zamezilo jejímu vydutí a tím znemožnění normální střelby.

Letectvo:
- zpočátku nedoceněno, pak dostávalo pozorovací úkoly
- pozorovací balóny, stroje „lehčí než vzduch“ – vzducholodě Zeppelin plněné vodíkem, „těžší než vzduch“ – n-plošníky
- zpočátku souboje s pistolemi, puškami a brokovnicemi, žádná vzdušná taktiky, cílem „boje“ je zahnat nepřátelský letoun
- později již specializace na pozorovatele, stíhačky a bombardéry
- stíhací letouny měly zprvu problémy se střelbou – nešlo střílet skrz vrtuli ->Francouzi to vyřešili přimontováním ocelových klínků na vrtuli, Němci – Antony Fokker vymyslel synchronizační zařízení
- éra vzducholodí poměrně brzo skončila pro jejich vysokou hořlavost
- bombardovací letadla měla za úkol likvidovat pozemní cíle a to pomocí kulometů, ocelových šipek a miniaturních bomb shazovaných ručně
- proti letectvu vznikají protiletadlová děla ale ty mají obrovské problémy se zaměřováním letících letadel

Plynová válka:
- nepříliš úspěšné počáteční pokusy
- 22.4.1945 – Ypres - 5730 válců s 168t chlóru v délce fronty 6km, vypuštěno v 17:30
- šlo spíše o test, Němci neměli připraven dostatek jednotek a asi za týden byli zatlačeni zpět z přibližně 8km průlomu, který se jim tímto povedl
- speciální minomety pro střely s plynem Lovena
- použití kýchavého plynu – obsahoval drobné pevné částice, které se dostali přes filtry masky a když si voják tuto sundal, aby se mohl nadechnout, většinou se nadechl bojového plynu, který byl s tímto vypuštěn
- ochranné prostředky zpočátku nedokonalé, později i na celé tělo (yperit (bis(2chlorethyl)sulfid později vynalezený a používaný je leptavý).

Těžké a supertěžké dělostřelectvo:
- velký rozvoj a důležitost
- Tlustá Berta (podle dcery konstruktéra Kruppa): těžká houfnice ráže 42cm, dostřel 14,5km 900kg střela, 175t váhy
- Pařížské dělo: pro ostřelování Paříže z německých linií, ráže 21cm, vyztužená hlaveň, 100kg střela a až 120km dostřel. Nevýhodou byla nutnost obsluhy asi 70 mužů a rychlé opotřebení vývrtu hlavně.
- Železniční děla: mobilní, montovaly se na vagóny za použití starých námořních děl

Tank:
- 1. britské – velitel, řidič, 2 strojníci, 5 střelců; tvar kvůli překonávání zákopů, řízení směru pomocí malých koleček za tankem, rychlost asi 6km/h; inspiraci nalezli jeho tvůrci v důlním traktoru
- Cambrai – listopad 1917: pevná nepoškozená zem pro ně ideální, kouřová clona, 219 tanků, 1009 děl následovalo 96 tanků, 32speciálních na ostnatá drát; v důsledku několika malých chyb bylo vydobyté území do týdne ztraceno

Námořnictvo:
- lodě s děly – absolutně žádné zaměřovací možnosti
- Percy Sčoty – zaměřovače, pomůcky pro střelbu ->Sčoty systém
- Munice schopná probí pancíř
- Chyba v konstrukci lodí: sklad munice nebyl izolován od zbytku lodi; po zásahu dělové věže se požár rozšířil přes muniční výtah do muničního skladu a následovala destrukce celé lodi
Ponorky:
- myšlenka už ze 17. století
- nejdřív pomalé
- Německo je využívá proti Anglické blokádě – topí obchodní lodě (parník Lusitania)
- Německo sází na ponorkovou válku, Anglie odpovídá systémem konvojů s vojenskou ochranou
- Výzbroj ponorek: torpéda, dělo na přídi
- Protiponorková zbraň – hlubinné nálože

Zdroj: Ian V. Hogg – Velká obrazová encyklopedie zbraní