Velkomoravská říše byl raně středověký útvar. Vznikla v letech 830-833 na území Moravy, Slovenska a Dolních Rakous. V roce 833 vyhnal Mojmír I. kníže Pribinu z vnitranského knížectví a spojil tak své knížectví a jeho knížectví v jedno a vznikla Velká Morava (první stát západních Slovanů).
Kníže Rastislav (Mojmírův nástupce) se bál vlivu východofranských kněží, kteří šířili křesťanství v latině. Obrátil se na byzantského císaře Michala III. a požádal ho, zda by mohl na Velkou Moravu poslat věrozvěsty, kteří by šířili křesťanství a vzdělanost ve srozumitelném jazyce. Proto v roce 863 přišli na Velkou Moravu dva věrozvěstové, bratři Konstantin a Metoděj. Oba pocházeli z oblasti Soluně, kde se mluvilo jazykem jižních Slovanů. Byli to absolventi Cařihradské univerzity. Hlavně Konstantin patřil k nejvzdělanějším lidem té doby.
Konstantin sestavil z řecké abecedy hlaholici, uplatňovali jí a díky ní vytvořili staroslověnštinu. Byli úspěšní v tom, že překonávali pohasnké tradice a zvyky. Brzy proti nim vznikla opozice německých kněží. Rozhodující bylo, že německý biskup Wiching poslal na ně stížnost do Říma a tam byli nakonec papežem povoláni. V Římě jsou oceněni za svou práci. Konstantin v Římě vážně onemocněl, vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril. V roce 869 umírá. Metoděj byl po Konstantinově smrti prohlášen papežem za arcibiskupa a vrací se zpět na Velkou Moravu. V této době je sesazen z trůnu kníže Rastislav a na jeho místo nastupuje jeho synovec Svatopluk, který postupně zvětšil územní rozsah říše.
Po nějakou dobu je na Velké Moravě Metoděj vězněn. Němečtí kněží neustávají v tlaku na něj a musí se vrátit znovu do Říma. Šel přes Cařihrad (pokus o spojení východní a západní církve, ale to se nepovedlo). V Římě je znovu potvrzen arcibiskupem. Znovu se vrací zpět na Velkou Moravu a tam už žije v klidu až do své smrti roku 885.
Po Svatoplukově smrti došlo k oslabení říše (některé kmeny v Čechách se odtrhly).
Pauzik
4. únor 2014
8 991×
312 slov
