Vikingové

Od osmého století začali Skandinávci, pravděpodobně následkem hrozícího přelidnění, opouštět vlastní území a pustili se do výbojů. (Skandinávie – nepříznivé klima => omezené možnosti zemědělské výroby)
Zprvu čistě pirátské, krátkodobé výpady záhy přerostly ve větší výpravy s cílem podmanit si a kolonizovat cizí území a posléze v mohutná válečná tažení, která byla už výrazem dobyvatelských ambicí králů.
Založili tak civilizaci, která nakonec sahala od Grónska až ke Kyjevu.
Norové se usazovali jako zemědělští kolonisté. Švédové vynikli spíše jako obchodníci a Dánové prosluli jako lupiči a piráti.
X žádná z těchto programových náplní skandinávských migrací však nebyla výhradní specialitou toho či onoho národa a jejich účastníci jsou bez jemnějšího rozlišování tradičně nazýváni Vikingové, což znamenalo něco jako mořský tulák či pirát.
- skandinávské expanze: asi 800 - 1100

Norové

- výboje od poč. 8.st. - tehdy se vylodili v Irsku – zakládání měst = jediný kladný příspěvek vikingů do dějin Irska X kořistění v klášterech, likvidace posvátných center irského křesťanství; v Dublinu založili své největší sídliště v civilizované Evropě; v Irsku nedošlo ke splynutí obou kultur
- orientovali se převážně na západní pobřeží Británie (Dánové: východní břeh)
- osídlili Shetlandy, Orkneje a Hebridy
- zachytili se ve Skotsku a Irsku + na všech březích Irského moře (včetně o. Man, kt. si přisvojili)
- plavili se do S a J Francie a do Středozemního moře
- podnikali průzkumné expedice přes oceán na severozápad => největší přínos vikinského období k dějinám Evropy
- objevili Faerské o-vy
- 860: vylodění na Islandu (Island se později stal výhodnou mezistanicí při dalších plavbách na západ)
Na Island se ve větším počtu začali stěhovat koncem 9. století. Záhy se jich tu však už natrvalo usídlilo na deset tisíc, živili se zemědělstvím a rybolovem, jehož výtěžek zčásti sami spotřebovali, se zbytkem v podobě solených ryb asi obchodovali. Současně byl založen islandský stát a poprvé se sešel althing – spíše rada předních mužů než první evropský parlament, jak bývá někdy mylně interpretován.
- 80. léta 9.st.: Grónsko – osídlení X za nejasných okolností nakonec normandské obyvatelstvo po roce 1500 vymřelo – mnoho domněnek o jejich vymizení: vyhladili je Eskymáci, přepadli je angličtí a baskičtí piráti, vystěhovali se do Ameriky, smísili se s Eskymáky, zhoršení klimatu vyvolalo hladomor, vymřeli na epidemii...
- roku 1000 podnikl z grónského pobřeží Leif Eiríksson výpravu ještě dále na západ a jako prví Evropan stanul na březích severní Ameriky

Švédové

- hlavní směr výprav: východ: východní Pobaltí, finská oblast kolem Ladožského jezera a Rusko (a z tamějších letopisů jsou známi jako Varjagové)
vynikli spíše jako obchodníci
- kolonizace
- v Rusku pronikali po velkých řekách na jih do vnitrozemí a pak dál po Dněpru do Černého moře a přes ně do Cařihradu
- další pronikali po Volze do moře Kaspického, z něhož se pouštěli s karavanami po souši do Bagdádu a arabských zemí
- v samotném Rusku vytvářeli Švédové i trvalá sídliště, jakési vojenské základny a opěrné body pro ovládnutí významných obchodních cest
- dlouhodobý pobyt Seveřanů je doložen také v Povolží
Na horním toku četných ruských řek tehdy žila slovanská společenství ovládaná bojovnou i čile obchodující šlechtou. Byli houževnatí, vynalézaví a brutální. Vyplenili Cařihrad a deptali stepní národy.
Hlavní středisko varjažské moci a obchodní aktivity se za několik málo desítek let přesunulo do Kyjeva na Dněpru.

Dánové

- vikingové z Dánska: do záp. Pobaltí, k břehům Fríska a severní Francie, na západ k Británii
- Ve Francii pronikali po řekách do vnitrozemí – od 40. let 9.st – řada invazí, drancování, franští králové: platba výkupného; po r. 900 zde výlučně loupeživé přepady vyústily v umírněněji vedenou snahu o kolonizaci => vikinský náčelník Rollo získal r.911 rozsáhlé území na obou březích Seiny v léno od franského krále jako vévodství Normandii
- nájezdy na Anglii od r.835 – v severní Anglii se zmocnili rozsáhlých území, která kolonizovali a úspěšně udržovali pod svou vládou
- v této situaci zachránil Anglosasy před návratem k pohanství a vstřebáním do skandinávské kulturní sféry wessexský král Alfréd. V bitvě u Edingtonu r.878 Dány porazil a dosáhl rozdělení země na část anglosaskou a část severní – dánskou. Dělící hranicí byl tok Temže.
- dánská část = území Dánského práva – Danelaw, Dánové obsadili 2/3 souvislého anglického území a na řadě dalších míst zřídili své osady; od 10.st. jednotlivé části tohoto území v boji proti anglickým králům postupně ztráceli, ale v posledních desetiletích téhož století se útoky dánských i norských vikingů opět vystupňovaly a poprvé došlo k vyplacení tzv. danegeldu, poplatku, jímž měl být vykoupen jejich odchod, ve skutečnosti se toto výkupné stalo stálým odvodem, aniž útoky vikingů polevily
- nadvláda Dánů a usazování sedláků zanechaly v Anglii hluboké stopy v místních institucích a právu, Dánové, kteří v Anglii trvale žili s Anglosasy splynuli.

- V západoevropském historickém povědomí jsou pozitivní stránky kolonizační a obchodní aktivity Vikingů zcela překryty vzpomínkou na strašlivé masakry provázející jejich loupežné výpravy; tak to ale dělaly skoro všechny barbarské národy. Často si za cíl svých loupežných výprav vybírali kláštery, tam se totiž obvykle nacházelo množství jídla a drahocenných předmětů.
- Vikingové tak mezi severním a západním křesťanstvem budili jen hrůzu.
- písmo: runy (ryli je do kamene) x soudobé severské písemné prameny o vikinzích neexistují (runové nápisy: krátké)
- zemědělství, rybolov, zprac. Fe rudy, dřeva a kamene, obchod
- zakládali dobře organizovaná, opevněná města
- zlaté, stříbrné, bronzové šperky; kovové, dřevěné předměty denní potřeby
- poezie skaldů (=dvorští básníci) a orální mytologické a hrdinské písně, básně norských a islandských skaldů: 9. a 10. st. x zapsané později na Islandu; norští králové si skaldy vydržovali místo kronikářů – skaldskou poezii zachycuje Mladší Edda + ságy – poezie, kt. svými náměty čerpá z básníkovy současnosti a sloužila zpravidl k oslavě vladaře
- anonymní mytologické a hrdinské básně: Starší Edda (zapsány ve 13.st. na Islandu)-zde: různé mytologické příběhy, hrdinské písně (7.-13.st.)
- umění: propletená těla fantastických živočichů, jak je zobrazoval germánský zvířecí výtvarný styl, který doznal vrcholu ve Skandinávii vikinské epochy
- vynikali ve stavbě lodí
- náboženství: víra v pohanské bohy – jejich kult doložen místními jmény, nápisy a kresbami na runových kamenech, soškami, amulety a jinými artefakty – nejvíce uctívali boha Tóra(nejsilnější bůh, bůh hromu), nejvyšším bohem byl bůh Ódin (bůh veškerenstva, bůh boje a básnictví), bůh plodnosti Frey