Vojska a zbraně 30tileté války

Vojska :
Vojska byla většinou žoldnéřská, tedy profesionální. Oproti dřívějším vojskům zde byly hlavní útočnou silou palné zbraně. Moderní vojsko třicetileté války se skládalo ze tří základních složek, a to z pěchoty, jezdectva a dělostřelectva. V bitvě byl nutný soulad všech tří složek. Nejčastěji se používala klasická taktika s pěchotou ve středu a jízdou na křídlech. Děla byla většinou rozmístěna před pěchotou nebo na nějakém strategickém pahorku nad bitevním polem.

Pěchota :
Pěchota byla tvořena dvěma typy vojáků. Byli to píkovníci (pikenýři) a mušketýři.
Píkovník byl vyzbrojen 5-6 metrů dlouhou píkou a kordem. Chráněn byl přilbou (marion nebo šišák) a kyrysem. Píkovníci vytvářeli těsné čtvercové nebo obdélníkové šiky, které velmi připomínaly Makedonské falangy. Hlavní úloha píkovníků byla chránit mušketýry, ale mohli i pozvolna útočit.
Mušketýr byl vyzbrojen mušketou a kordem. Mušketa byla až 7 kg těžká puška s doutnákovým zámkem, která se nabíjela zepředu a musela se podepírat. Měla účinný dostřel asi 140 metrů a byla na tehdejší poměry docela přesná. Mušketýři operovali spolu s píkovníky, kteří je kryli při nabíjení.

Jezdectvo :
Jezdectvo se skládalo ze tří složek : z těžké jízdy (kyrysníků), lehké jízdy (arkebuzířů) a dragounů.
Kyrysník byl vyzbrojen dvěmi až čtyřmi pistolemi a mečem. Kryt byl brněním až ke kolenům a na hlavě měl stále ještě rytířskou helmu s hledím, která byla později vystřídána lehčím typem helmy. Těžká jízda operovala přímo v bitvě v kompaniích po 100 až 300 koních.
Příslušník lehké jízdy bojoval arkebuzou, což je lehká puška, pistolí a mečem. Lehké jezdectvo se většinou nepoužívalo přímo v bitvě, ale sloužilo k průzkumu, přepadům a zásobování.
Dragouni byl nový typ vojáků, který využíval výhod jezdectva i pěchoty. Dragouni jezdili na koních, takže byli velmi mobilní, ale na bitevním poli sesedli a bojovali jako pěchota. Tak mohli využívat momentu překvapení a rychle posilovat a doplňovat vlastní řady.

Dělostřelectvo :
Děla nebyla příliš přesná a bylo jich ve vojsku poměrně málo (9,4 děl na 1000 vojáků), přesto se stali důležitou součástí vojska, především proti velkým pěším jednotkách, zakopaným mušketýrům a při dobývání měst.

Prameny : Naďa Kubů – České země v době renesance
Anthony Livesey – Velké bitvy slavných vojevůdců