Výsledky a důsledky 2. světové války

Druhá světová válka byla největším a nejkrvavějším válečným konfliktem v dějinách lidstva.

Zúčastnila se ho většina států světa a vyžádala si přes 72 milionů životů. Hlavním účastníkem v čele německé armády byl říšský kancléř Adolf Hitler, který měl za cíl dobýt Evropu, vyhladit židovskou rasu a dostat Německo na vrchol. Nejen, že dával pokyny k útokům táhnoucí armády po Evropě, ale zřídil i několik vyhlazovacích táborů, mezi které patří tyto 3 nejznámější: Osvětim (největší koncentrační tábor a na území Polska), Mauthausen (byl 1. vyhlazovacím táborem, který byl postaven mimo německé území a leží v Rakousku) a Malá pevnost Terezín (původně byla tato pevnost postavena v době Marie Terezie a leží na severu Čech). Nejvíce mrtvých bylo Židů, kteří měli pouze minimální šanci na přežití. Nejvíce jich zahynulo v Osvětimi. Umírali jak senioři, muži, tak i ženy a děti. Vězni umírali na různé onemocnění, na hlad, zimou, vysílením při práci, zastřelením či při pokusu o útěk. Zemřelých Židů je přibližně 6 milionů.

Odhadovaný počet obětí několika států:

Sovětský svaz 23 milionů
Čína 10 milionů
Německo 7 milionů
Polsko 5 milionů
Spojené království 460 tisíc
Spojené státy 410 tisíc
Československo 350 tisíc

Důsledky 2. světové války

Po skončení 2. sv. války došlo k novému rozdělení Evropy. Německo bylo rozděleno do tzv. 4 okupačních zón, které byly spravovány velmocemi (USA, SSR, Francií a Velkou Británií) Došlo i k obnovení Československa, které však přišlo o Podkarpatskou Rusi.
Odsuny Němců z Československa a lidové soudy. Tehdejším prezidentem Československa byl Eduard Beneš, který svými slovy přesvědčil Čechy, aby bránili svou zem a zbavili se všech Němců nebo lidí, kteří byli na straně nacistického Německa, a to jakýmkoli způsobem. Němci a zrádci národa byli vyháněni za hranice Rakouska či Německa nebo hromadně zabiti. Krátce tedy po válce docházelo k tzv. Lidovým soudům a k hromadným popravám civilistů. Opět bych zde ráda zmínila jen některé oblasti našeho území, kde probíhaly tyto soudy a hromadné popravy.

Tušť: 24.5 1945, masakr nedaleko Suchdola nad Lužnicí, kde došlo po lidovém soudu k hromadnému vraždění. Ke smrti bylo odsouzeno 14 obyvatel, kteří se měli dopustit tzv. Národní zrady. Většina z nich byla právem nevinná a všichni byli vězněni a týraní ve školním sklepení, kde byli nuceni podepsat dokumenty o tom, že jsou Němci. Mučení bylo natolik otřesné, že pro vězně bylo lepší se „přiznat“ jen proto, aby muka skončila. Mezi odsouzenými byly i 2 ženy a jedna byla popravena až jako poslední, jelikož se jí chtěl starosta pomstít za údajné udání jeho židovské ženy, která zemřela v Osvětimi. Dívka byla střelena několika ranami a to především do hýždí. (roztříštěná pánev).

Postoloprty: červen 1945, kdy přišlo o život několik set internovaných civilistů s německou národností kvůli československé armádě. Nebyli zabiti pouze obyvatelé Postoloprt, ale i lidé z okolí. Tomuto masakru bylo připsáno nejvíce obětí ze severní části Čech v době poválečné a druhou nejtragičtější událostí, ke které došlo při tzv. Divokém odsunu Němců. Spoustu lidí zemřelo i v souvislosti s tzv. Brněnským pochodem smrti (z Brna až do Rakouska).

Švédské šance: 19.6 1945 došlo k masakru, při kterém zemřelo přes 700 lidí. Předešlý den zastavil na přerovském nádraží vlak přijíždějící z Prahy, který vezl civilisty, karpatské Němce, Maďary a Slováky. Československá armáda z „německého“ vlaku vytáhla 270 lidí, včetně dětí a druhý den ráno došlo k hromadné popravě. Umíraly ženy, kojenci, děti, muži i senioři. Majetek mrtvých byl rozkraden.
Ještě do nedávna bylo zakázané vyslovovat jméno Adolf Hitler, kvůli válce.