Vznik Československa

Průvodní jevy: Čechy bohaté v rámci Rakouska – Uherska /čerpá z nich finance pro válku/ -> nedostatek jídla, financí, hlad, draho, zaveden přídělový systém, vojenská povinnost /18 – 50/, černý trh, na trůně František Josef I. /1848 – 1916/, zostření režimu, potlačeny občanské svobody /shromažďování, slova/, tresty smrti, tajná policie, germanizace, cenzura
Říšská rada /parlament/ uzavřena
Češi neochota do války -> boj proti Slovanům - Rusům /dobré vztahy/
Před 1. SV Češi se snaží o autonomii, ale nahlas nikdo přání samostatnosti nevyslovil
1871 – fundamentálky
T. G. M. – poprvé vyslovil myšlenku rozbití Habsburské monarchie
1915 – odchází T.G.M. do Švýcarska, potom přesídlil do Paříže, organizoval československý zahraniční odboj, ze začátku těžká pozice
září 1915 – do Paříže přijde E. Beneš, chtějí přesvědčit západní mocnosti o rozbití Habsburské monarchie
spojili se s M. R. Štefánikem /důstojník fr. armády/
1916 – Československá národní rada = vrcholný orgán československého zahraničního odboje = ČNR
Mafie – domácí politická organizace, včele E. Beneš, ještě před odchodem, chce ovlivňovat politické mínění, aby čeští politici nesouhlasili s Habsburky, špionáže ve prospěch západní dohody
T. G. M. – mění své názory, nejdříve nechce zničit H. monarchii, pak přání - ČR monarchií, později republikou, musel hondě cestovat, finance – podařilo se mu získat krajany v cizině
ČNR – organizuje legie /československé zahraniční vojsko na straně Dohody proti Ústředním mocnostem/ - úspěchy, nejdříve emigranti, potom zajatci
oficiálně uznána v 1918 – představitelka Čechů a Slováků

Domácí politika
1916 – Český svaz poslanců – čeští politici Říšské rady, orgán domácí politiky, sídlí ve Vídni
1916 – Národní výbor, sídlí v Praze
Český svaz poslanců vyjádřil podporu Rakousku - Uhersku
Koncem 1916 – zemřel František Josef I., nastoupil Karel I. /synovec Františka Ferdinanda d‘Este/ + Zita, hodný – zmírnil tresty smrti /A. Rašín, K. Kramář/, otevřel v květnu 1917 – Říšskou radu
Květen 1917: manifest spisovatelů, autor – Jar. Kvapil /libreto k Rusalce/, 220 osob kulturního života
: určen poslancům Ř. rady, aby zastávali české zájmy nebo se zdali mandátů -> změní své názory -> federativně uspořádání monarchie
vzpoury: hlad, drahota, zima
květen 1917: vzpoura v Prostějově, hlavně ženy chtěli zvýšit příděly, krvavě potlačeno
1918: vzpoura v Rumburku, potlačeno
únor 1918: vojenská vzpoura námořníků, Boca Kotarská, armáda RU – povstání – pod vlivem dekretu o míru, v řídícím výboru Fr. Rašín – trest smrti
6. 1. 1918 – v Praze se sešel generální sněm všech českých poslanců -> „Tříkrálová deklarace“ – vyjádření poslanců, požadavek nezávislého Československa jako demokratické republiky
1918 – jako vrcholný orgán vnitřní české politiky -> Národní výbor, včele K. Kramář -> kontakt s ČNR
říjen 1918 – z našich zemí se neustále vyváží potraviny
14. 10. 1918 – stávka proti vývozu potravin
Národní výbor a ČNR – K. Kramář a E. Beneš se setkávají v Ženevě – konkrétně jednají o republice
27. 10. 1918 – Andrássy vydává nótu, souhlas s kapitulací
28. 10. 1918 – představitelé Národního výboru vzali pod kontrolu potraviny, obsadili Obilní ústav – aby se nevyvážely potraviny, odpoledne na Václavském náměstí vyhlášena samostatnost Československa
„muži 28. 10.“ – A. Rašín, A. Švehla, F. Soukup, J. Stříbrný, Vavro Šrobár
30. 10. 1918 – se sešla Slovenská národní rada SNR ve městě Turčjanský svatý Martin -> dokument Deklarace slovenského národa -> Slováci se spojili s Čechy
Pittsburská dohoda – 30. 5. 1918, vyjádření krajanských organizací v Americe, chtějí, aby Slováci měli autonomii, zastánce Andrej Hlinka
Washingtonská deklarace – 18. 10. 1918, vydává T. G. M. am. prezident Willsonovi, žádost o Československo jako republiku, odpověď za snahy Karla I. o udržení monarchie