Vznik Československa
- souvisí s vývojem od roku 1918
- Československá národní rada – sídlo v Paříži
- vzniká Národní výbor československý – osobnosti: Kramář, Alois Rašín, A. Švehla,
V. Klofáč, F. Soukup
- 1918 – navázán styk mezi oběma organizacemi aby republika mohla vzniknout, kdo má
stát v čele, principy
- září 1918 – socialistická národní rada, daly se dohromady soc. nár. strany – řeší se soc.
otázky, nezaměstnanost…
- 14.10.1918 – generální stávka u nás, lidé už nechtěli válku, nemají jídlo – hlad, už
nechceme podporovat Rakousko-Uhersko
- 16.10.1918 – reaguje na to císař, už ale bylo pozdě, vydání manifestu „Mým věrným
národům rakouským“ – uvědomuje si složitou situaci, snaží se přesvědčit,
že anarchie je lepší
- Českoslov. nár. rada – oznamuje, že se z ní stává prozatímní Československá vláda –
Masaryk, Beneš, Štefánek
- 18.10.1918 – Washingtonská deklarace – prohlášení samostatnosti Československa,
Masaryk to předává Wilsonovi
- 28.10.1918 – dopoledne, demonstrace, vyhlášení Československé republiky na
Václaváku, „5 mužů“ A. Rašín, Antonín Švehla, F. Soukup, J. Stříbrný, V.
Šrobár – domlouvali se kdo bude zemi řídit – vyřešili zásobovací situaci,
převzít sklady s obilím, připravit ústavu, převezmou úřady, po 400 letech
samostatnosti, zákon o samostatném Českoslov. státu, spojily se domácí a
zahraniční strany
- 28.10. – 3.11.1918 – Ženevské jednání, Kramář a Masaryk, domluvili se, že budeme
republikáni a prezidentem do voleb bude Masaryk, předseda vlády
bude Kramář
- 30.10.1918 – ve sv. Martině, Slovenská národní rada – „Martinská deklarace“ –
souhlas se vznikem jednotného československého, berou, že vzniká
federace, ale, zachována autonomie, V. Šrobár – mocný člověk
- 13.11.1918 – přijata prozatímní ústava – Národní shromáždění
- 14.11.1918 - 1. zasedání Nár. str. – zástupci slov. Nár. – sesazení Habsburků – jsme
demokratickou republikou, jednohlasně zvolen Masaryk prezidentem,
československá rada – premiérem K. Kramář, vzniká vláda všenárodní
koalice, 2 zákony: pevná pracovní doba – 8 hodin, ruší šlechtické tituly
- musí obnovit hospodaření, na předválečnou úroveň, vyřešit těžkou soc. situaci
- 21.12.1918 – Masaryk se vrací ze zahraničí
- květen 1919 – M. R. Štefánek – návrat do vlasti
Československo v období mezi válkami
- v pol. 20. let hospodářská krize
- 30. léta – vznik fašizmu a nacismu
- zahr. – pol. situace
ČSR - vnitropolitická situace
- hospodářská situace
Zahraniční pol. Situace 1918 – 1938
- v lednu 1919 mírová jednání v Paříži(připoj. Podkarpatské Rusi)zájmy hájil E. Beneš a
Kramář
- podepsali jsme mírové dohody – červen 1919 – s Německem, muselo uznat nezávislost
ČSSR
- 10.9.1919 – v Sangermain mírová smlouva s Rakouskem
- 4.6.1920 – Trianonská smlouva s Maďarskem
- 1920 únor – příměří mezi československými legiemi a sovětskou vládou – všichni vojáci do
listopadu doma
- srpen 1920 – podepisujeme dohodu o obraném spolku s Chorvatskem,
Rumunskem, Srbskem, Slovinskem
- 1921 – spojenecká smlouva s Rumunskem – „Malá dohoda“ – vznikla proti Maďarsku
- 1921 – v Moskvě otevřena kancelář československé obchodní mise, podepsána českost. –
polská smlouva o neutralitě, přijetí principu arbitráže – někdo, kdo je nestranný
- 1921 – českosl.-rakouská smlouva – až 1926 dohoda doplněná o arbitráž
- 1922 – komunistická str. ČSR
- 1922 – k ženevskému protokolu přiřazeno českoslov., že hospodářsky podpoří Rakousko,
Německo do něj chtělo zasahovat kvůli krizi
-1928 – podepisujeme Briand–Kellogův pakt – pařížský pakt, že nebudeme mezinárodní
spory řešit válkami, ale neustanovila sankce pro toho, kdo to poruší
- 1934 – diplomatické vztahy se sov. Svazem
- československo-sovětská smlouva, případně, že by to doplnila Francie
- 1936 – českost. Připojilo k politice nevměšování do Španělské občanské války
- 1937 – Hitler – že první útok proti Rakousku
Vztahy ČSR se zahraničím
My a Francie
- ČSR se chce zaměřovat na Francii, je nám blízko, hodně ovlivňuje to, že s ní nesousedíme
- problém s navázáním vztahů, nejsou zde kořeny
- Francie po válce nejsilnější, ale postupem ztrácela rostoucí Německo, hosp. potíže –
oslabuje se tím i ČSR
My a Rakousko
- vztahy po válce byly normální – korektní
- hodně dlouho to byla jedna říše, obě země se znají, kulturu, hospodářské styky, kontakty
- ČSR poskytlo Rakousku finanční půjčku, snaží se pomáhat, ale netrvá to dlouho
- ČSR tlačí na to, aby nedošlo ke spojení opět s Německem, ve 30. letech – nedemokratický
systém, autoritativní režim v Rakousku, ale u nás demokracie
My a Německo
- Německo hodně postižené válkou, chce se vrátit do evropské politiky
- zájem o německé menšiny projevuje Německo – leží mimo Německo, ČSR je obviňováno,
že utlačuje německé menšiny – vyhrotilo to mezi námi a Německem vztahy
- Německo začalo podporovat Maďarsko a Polsko a jejich nároky
- Henleinova SDR – vyhrála ve volbách
- emigranti utíkali k nám z nedem. Zemí, Něm. A Rak., zhoršují se mezinárodní vztahy
My a Polsko
- po válce velmi nepříznivé vztahy, problémy s hranicemi, Těšínsko
- nedokázal se vytvořit spojenecký spolek
- 1934 – Polsko s Německem – smlouva o neútočení, orientovalo se na Německo, začalo
vznášet další požadavky na nás, protože mělo silné spojence
My a Maďarsko
- válka s Maď. Republikou Rad, císař Karel I.
- polovina dubna 1919 – konflikt se řeší vojensky, ale měli daleko lepší armádu neř my –
nebyli jsme bojeschopní
- dohoda – zatlačili na Maď., vztahy velmi komplikovalo, že se ČSR bálo, aby jim nepřepadlo
další území
Vnitropolitický vývoj v ČSR
-28.10.1918 – vznik ČSR
- 13.11. – prozatímní ústava,
- 13.10.- Martinská deklarace
- V. Šrobár – slovenský zástupce
- 4.3.1919 – demonstrace něm. Obyvatelstva proti ČSR – zabito 40 němců a 2 češi
- květen 1919 – Rusínské vrch. Rady v Užhorodě chtěli připojení ČSR
- volby do obecních zastupitelstev – československá dem. Strana soc. dělnická -1.
- červenec 1919 – vláda Vlastimila Husara
- přijal zákon o pozemkové reformě
- 1920 – schválena ústava, první svobodné dem. Volby do sněmovny a senátu – ustavovalo 21
pol. Stran – 6 mil. Lidí se zúčastnilo
- důsledkem voleb zvítězila českost. Dem. Soc. str., druhá byla česk. Str. lidová
- květen – Masaryk podruhé zvolen prezidentem – získal 284 a ten druhý 64
- 1920 – ČSR přijalo česko-rakouský dluh
- nová úřednická vláda Jna Černého
- 1921 – útržkem v české soc. straně a část lidí přijde a vznikne komunistická strana
- 1925 – volby nár. shromáždění – 29 stran
- 1925 – nová vláda s Antonínem Švehlou – republikánská strana zem. Lidu zvítězila – hlavně
mluví o zemědělství
- 1926 – demonstrace proti této vládě
- 1927 – Masaryk opět zvolen prezidentem republiky – přes 270 hlasů, 54 protikandidát, 60
lístků volných
- 1928 – zhoršilo se soc. pojištění - demonstrace
- 1929 – volby do nár. shromáždění – 19 stran
- 1929 – nová vláda s Františkem Udržalem
- 1930 – Hlinkova strana – návrh na autonomii
- 1932 – krajský soud v Brně - je proti bezpečnosti v ČSR – je s fašismem, 1. v dějinách
- 1933 – v Německu u moci Hitler, pokus o státní převrat, sudetoněmečtí představitelé,
problematika, odmítá loajalitu ČSR, oslavuje Hitlera
- největší dopady hosp. krize – milionová nezaměstnanost, více nazam., než kolik lidí se tam
přihlásí, zhoršují se vztahy mezi námi a slovenskem
- Henlain vyhlašuje vznik sudetoněmecké vlastenecké fronty – už to zní válečně
- tato strana je zakázána a rozpuštěna, uprchli ale do Německa a zahájili propagační kampaň
ČSR
- 1934 – Masaryk počtvrté zvolen prezidentem – 327 hlasů, 53 volných, Klement Gottwald 38
- v tuhle dobu už mu bylo 84 let
- 14.12.1935 – abdikován Masaryk, byl zvolen Eduard Beneš – Hlinkova strana podpořila
Beneše
- 1935 – ČSR podepíše se sovětským svazem smlouvu, volby národního shromáždění, 1.
sudetoněmecká strana
- 1935 – nová vláda – další změna vlády
- 1936 – ministrem zahraničních věcí je K Krofta
- 1937 - 14.9. umírá T. G. M.
- 1938 – prohlášen karlovarský program – Henlain mluví o autonomii, federalistické
požadavky, ale ne u nás, připojení sudet k Německu
- 1938 – demonstrace za autonomii slovenksa
- 1938 – 10- sokolský slet, demokracie, jednota…
- 14.3.1939 – Sloveská stát
ČSR – mocensko-pol. Char.
1.) hrad
2.) pol.str.(kolalice)
3.) ekonom. a finanční centra
1.) ovlivnil sokol, zájem o lidská práva – humanismus, myšlenka republiky, chtějí bojovat
proti fašismu, nacismu, Zahraniční orientace – uzavření spojenecké smlouvy se sovětským
svazem, hrad není pol. Strana, ale pouze uskupení – zajišťovali stabilitu státu
2.) stavovské strany – republikánská str. zemědělského lidu, kralické strany(otázka víry), ČSR
strana lidová, německo-křesťansko-sociální str., pravicové strany: ČS národní
demokratická, slovenská národní, ultrapravicová str. – hodně fašisté, sudetoněmecká
str.,socialistické str.:československá sociálně demokratická str., německá sociálně
demokratická, komunisté, německé aktivistické strany-chtěli spolupracovat s Hradem,
projevovali aktivitu, negativistické strany:odmítají spolupráci, něm.nacionální str.,
sudněm.str
Přehled vládnoucích koalic
1.) všenárodní koalice – předsedou je K. Kramář, právník, politik, patřil mezi realisty,
poslanec národnědemokratické strany, byl odpůrcem – rozpor s Benešem
2.) rudozelená koalice 1919-1920
3.) 2.vláda rudozelené koalice – V. Husar – představitel sociálně-demokr., politik, novinář,
vyslanec, náš 2. premiér
4.) 1.úřednická vláda – 1920-1921 – Jan Černý – ministr vnitra
5.) všenárodní koalice – 1921-1922 – vede je E. Beneš,
6.) vláda všenárodní koalice – 1922-1925, vede Antonín Švehla – politik, 1906 – založil list
Venkov, 1908 – se stal poslancem Českého zemského sněmu, 1918-20- ministr vnitra,
1922-29 – předseda vlády – kritizoval komunisty
7.) vláda všenárodní koalice – 1925-26 – 4 agr., 3. národně soc., 3 lidovci, 2 soc. dem.,1
nár.dem., 1 příslušník živnostenské str., 2 bez pol. Příslušnosti, předseda Švehla
8.) druhá úřednická vláda Jana Černého- 1926
9.) vláda panské koalice – 1926-29 – vládu vedl Antonín Švehla
10.) vláda panské koalice 1929 – 10 měsíců, předseda vlády František Udržal – agrární
politik, v 1918 člen Nár. výboru v Praze
11.) vláda široké koalice – 1929-32-F. Udržal
12.) Česko německá koalice – 1932-34, předsedou byl Jan Malypetr – velkostatkář, 1918-39
poslanec Nár. shromáždění, 1922-25 – ministr vnitra, 1932-35 – předseda vlády
13.) vláda českoněmecké koalice pod vedením Jana Malypetra – 1934-35
14.) vláda českoněmecké koalice 1935-5 měsíců, J. Malypetr
15.) Českoněm. Koalice – 1935-1 měsíc, stejné složení, jako vláda předchozí, předsedou byl
ale Milan Hodža – slovenský politik a publicista, univerzitní profesor – Bratislava,
podporoval agrárníky
16.) koncentrační vláda – stejné složení jako předchozí – 1935-37
17.) koncentrační vláda – 1937-38
18.) třetí úřednická vláda – 1938 – 1 měsíc, ministerským předsedou byl generál Jan Syrový,
byl velitel československých legií v Rusku, orientován na Hrad, byl 1926 ministrem
obrany, jeho vláda přijala Mnichovský diktát 30.9., byl odsouzen za spolupráci s nacisty,
nastupuje do Československé vlády
19.) 1.12-15.3.1939 – Rudolf Beran
Evropa mezi dvěma svět. válkami (1918-1939)
- 1919-1920 – Pařížská mírová konference ve Versailles – 27 států + Fr, VB, USA, IT, Jap –
hlavní státy + 2. kategorie států ČSR, Polsko…od nás Karel Kramář a E. Beneš
- rada deseti – 5 velmocí – premiér a ministr zahr.
- rada pěti – prezident USA + …
- Wilson(USA), G.B.Clemenceau(Fr), L.Gevrge(VB),
- nebylo tam pozváno Rusko, východ zastupuje Japonsko
- velice náročné a zdlouhavé – Fr. Požaduje co nejtvrdší postup proti Německu, chce ho
zlikvidovat, mírová smlouva s Německem – nejdůležitější – povolala armádu se 100tis.
Muži, kontrolovala loďstvo, letectvo – muselo ho Něm. Odevzdat nebo zničit, na 15 let od
Rýna prostor pro ně – nemožná demilitarizace, nové hranice Německa, přišlo 1/3 území,
muselo odstoupit Alsasko a Lotrinsko, část záp. Pruska, Pomořansko, pás –Polsko – přístup
k Baltskému moři, Kdaňský přístav – samostatné město, svobodné – ztratilo předválečné
kolonie, reparace – zaplacení náhrdy škody – co způsobilo, 20 mil. Marek
- 28.6.1919 – podepsána smlouva
- 10.9.1919 – smlouva s Rakouskem, donuceno přiznat, že nikdy nebude činit nároky na vládnutí
27.11.1919 – smlouva s Bulharskem v Nauilly, otázka států, přišlo o území okolních států
1920 – mírová smlouva s Maďarskem – stalo se monarchií, ale bez krále
-1920- smlouva s Tureckem v Servus, přišlo o 80% území, Bospor a Dardaneli pod mocenskou
kontrolou
- podle odborníku to byl začátek krize 2.sv. války
- 1921-22- konference ve Washingtonu
Společnost národů – 1920-39
- světová organizace, sídlo v Ženevě, zajistila mír a spolupráci národů – zákl. principu
kolektivní bezpečnosti
- zakládající členové – státy Dohody
Hospodářský a politický vývoj v Evropě ve 20. letech
- konference v Janově(duben-květen 1922) – o poválečných hospodářských poměrech – 28
států
- prosinec 1922 – založen svaz sovětských republik – Sovětský svaz
- 1933 – obsazeno Podhůří ve Francii
- říjen 24 – ženevský protokol –
- 1926 – Německo – spol. národů
- 1929 – krize hospodářství – nej. V dějinách, zasáhla světovou ekonomiku- největší počet
států, všechny obory, průmysl, zemědělství, finac., stavebnictví… - kontroly,
řetězová reakce, dotkla se řadového člověka, největší vlna nezaměstnanosti
- začíná to černým čtvrtkem – 28.10.1929 – na newyorské třídě – rozšíření do Evropy, ovl.
Politické vztahy mezi státy – řada státu to chtěla řešit sama – vysoká cla jsou zaváděna,
všichni vidí, že za to může Versaillská smlouva
- německo se díky této situaci chtělo zbavit reparací, se splácením pohledávek – problém!
USA+VB – prezident VB – moratorium 1931 – na 1 rok odlehčeno splácení dluhů a reparací
- 1932 – konference v Lozan – rozhodnuto, aby Německo mělo splatit 3 mld. Marek ale ani
toto nezaplatilo
- vznik a nástup fašismu, nacionalismu – totalitní systémy, a později ideologie komunismu
- demok. – vlády nebyly schopny vyřešit problémy lidí, mělo to být vyřešeno vládou pevné
ruky – zlikvidovat N. teror, zastrašování…
- komunismus nepřátelský vůči fašismu, skrývají v sobě touhu o ovládnutí světa – psychicky
nemocní lidé – mají spol. centralismus – diktaturu, porušování lidských práv, hospodářství je
různé, tajná policie, v Německu gestapo, v Rusku KGB
Nástup fašismu v Itálii
- Mussoliny, Benitto
- fašismus – symbol svazku prutů
- italské politické strany nejsou schopny dosáhnout dohody, poválečná krize, nezaměstnanost
- 1922 – Mussoliny pochod na Řím – chopil se moci ve státě
- král Viktor Emanuel III. – Mussoliny předsedou vlády, do vlády 4 fašisté, mohl 1 rok
vládnout přísnou rukou, upevnil diktaturu, zákaz nefašistických stran, likvidace svobody
listu, vůdcovský princip
Vzestup německých fašistů
- 25-34- Hindenburg
- 34-45 – Adolf Hitler
- 1919 – nacionálně německá socialistická dělnická strana – konf. Hitlerovy armády
- 1923 – nezaměstnanost, krize ekonomiky
- 1923 – puč – Hitler – chtěl moc, ale byl zatčen
- zavedena měna, konec inflace
- nacionalismus závisí na porážce Německa ve válce
- 1925 – NSND založila jednotky SS – Tajná policie
- prezident Hindenburg získal 19 mil. Hlasů
- 1932 – červenec – parlamentní volby – nacisté 37%, komunisté 15%
- v listopadu – nacisté ztratili 2 mil. Hlasů – vyvolalo vnitrostranickou krizi
- ve světě vznikalo několik fašismů:
stavovský – Itálie,
militaristický – zaměřen na boj – Japonsko
klero-fašismus – Slovensko, Chorvatsko – napojen na církev
agro-fašismus – Rumunsko – zemědělství
monarcho-fašismus
nacismus – nejextrémnější forma
rysy: překonána pol. Roztříštěnost, díky ideologii rasové nebo teorii nacionalistické –
propaguje panský národ, vůdcovský princip – 1 národ, 1 říše, 1 vůdce
vysoká organizovanost všech lidí, pracovní fronta, mládež, svaz německých dívek,
sportovců, podrobuje se jedinec i kolektiv, morálka, výuka lidí, volný čas, ovlivňuje
rodinu, smysl pro technický pokrok, kdo s tím nesouhlasí je použit jako levná pracovní
síla
- 30.1.1933 – Adolf Hitler říšským kancléřem – nastolena nacionalistická diktatura legální
cestou
- 1.2.1933 – rozpuštěn říšský sněm – nelze vytvořit v Německu práceschopné lidi
- 26.2.1933 – nacisté zapálili budovu říšského sněmu, aby získali legálně se vypořádat s
opozicí, volby jsou nesvobodné, nacisté měli 44% hlasů
- výjimečný stav v Německu, mnoho lidí zatčeno za požár – koncentráky
- březen 1933 – zakázána činnost komunistů – rozpuštěny odborové organizace, zabavován
majetek
- červen 1933 – zakázána soc. dem. Strana, něm. Nac. Strana se měla spojit v nacistickou
stranu
- červenec – zákon – zákaz vzniku nových pol.stran
- zákon o snížení nezaměstnanosti, pro nezam. byly pracovní tábory – to co si vydělali bylo
menší, než příspěvek nezaměstnaným – vojenská morálka, zasahovali do života jednotlivce,
příprav na válku
- srpen 1933 – přes 6 mil nezaměstnaných
- 1936 – 1,5 mil nezam., 1939 – 38 tis. nezam.,
- připravuje se na válku a vydává peníze na výzbroj
- srpen 1933 – zákon o dědičných vztazích, regulace trhu, pevné ceny, stabilizace velkých a
středních hospodářství – nacisté získávají podporu na venkově
- 1934 – zákon o spojení úřadů prezidenta a říšského kancléře – Hittler hlavním velitelem
armády - vůdce
- v této době prezident Hindenburg zemřel
- 30.6.1934 – noc dlouhých nožů – jednotky SA nebyly spokojeny, Hitler jim nic nesplnil,
říkali, že je zradil, je potřeba udělat novou revoluci a Hitlera odstranit, během
této noci se Hitler velmi tvrdě zbavil všech, co byli proti němu
- Rohm – šéf SA – postříleni – jednotky SS si upevnily své postavení díky tomu
- 1936 – něm. armáda obsadila pásmo v Porýní, všeobecná dvouletá vojenská služba –
příprava na válku – profesionální armáda – 240. tis. lidí
Rusko v době Petra Velikého
- 1700-21- severní válka
- 1721 – mír se Švédskem, přístup k moři
- 1741-43 – rusko-švédská válka
- 1773-75 – povstání – připojení Krymu
- 1825 – povstání Děkabristů
- 1853-56 – Krymská válka
- 1861 – zrušeno nevolnictví
- 1867 – Rusko prodává Aljašku USA
- 1904-05 – Rusko-Japonská válka
- 1905-07 – 1. demokratická revoluce v Rusku
- 1905 – krvavá neděle v Petrohradu
- 1914 –Rusko vstupuje do války
- 1917 – únorová revoluce, abdikace cara Mikuláše II. – Brest-litevský mír – říjnová revoluce
- 1922 – z Ruska vzniká svaz SSSR
- 1939 – srpen, pakt o neútočení s Německem
- 22.6.2.1941 – Německo vpadne do Ruska, skoro až do Moskvy – válka s Německem – dále
válka s Japonskem
-Pugačev popraven 1775 – dómský kozák – vydával se za zemřelého cara Petra III. – v oblasti
Kazaně poražen – byl vydán ruské vládě, kde ho popravila
- 1861 – zrušeno nevolnictví, vydán manifest
- 1. ruská revoluce 1905-07 – samoděržaví – absolutistická vláda
- 9.1.1905 – krvavá neděle – bylo to nedorozumění - pokojná demonstrace brutálně
rozehnána – 1000 mrtvých lidí – protestní stávka – po celém Rusku
- v Londýně – 3. sjezd strany Ruska – generální stávka
- bitva u Cušimy – nepokoje v armádě – Rusko musí přijmout smlouvu od Japonska
- 1905 – R. je oslabeno a musí rezignovat
- vojenská generální stávka – car Mikuláš II. Slibuje polit.
sověty – volené orgány lidové zprávy, voleny demokraticky, obnoveny po konci revoluce –
1905-17, spojovány s bolševiky, přetrvaly po celou dobu existence sovětského svazu
státní duma – parlament- v době absolutismu – samoděržaví, v době cara, zákonodárnou
pravomoc, ale car mohl kdykoliv vydat dekrety – něco víc než zákon, nebyly
rovné, přímé, všeobecné -1.a2. duma byla císařem rozpuštěna
Únorová revoluce 1917
- původně generální stávkou proti válce, zaostává v zásobování – rolníkům vláda zabavuje
potraviny – bouře – petrohradská posádka, ale odmítá proti nim zasáhnout, v čele prozatímní
vlády je kníže Zrov
- 1917 – dvojvládí, stav v Rusku
- prozatímní vláda – po únorové revoluci – předseda Zrov – dále Korejský? – hodlá
pokračovat ve válce, nenávist lidí
- na druhé straně Bolševici od Lenina, podpora rolnictva, připravují puč
Říjnová revoluce
- zhoršující se vojenská situace, hosp. a soc. krize
-6.11.1917 – v Petrohrade povstání – v noci nepokoje rozšířeny, obklíčen Zimní palác – sídlo
prozatímní vlády, moci se ujímají Bolševici – „všechnu moc sovětům“ – jejich
heslo – Lenina ale přejmenoval puč – převrat
- program dubnové teze – nastolení diktatury protektorátu
- 1918 – na Lenina atentát – od 1922 se jeho situace zhoršuje – nemocen pohlavní chorobou
- 1924 – umírá
- 1940 – zavražděn Trocký – za revoluce se dostává do čela převratu – neshodoval se s
Leninem v otázce uzavření separátního míru – „ v historii neplatí morální zákony“
- z jeho popudu došlo k zavraždění carových dětí – autorem nucených prací
- po Leninově smrti Stalin vyčítá Trockému, že se odklonil od Leninových myšlenek – Stalin postupně sesazoval Tráckého z moci
- 1929 – byl Trocký vypovězen z Ruska – pobýval v Mexiku, byl tam zavražděn na Stalinův
pokyn
- „ válečný komunismus“ – týká se revoluce venkova – pro potřeby vlády je lidem zabavován
majetek bolševiky- že je to potřeba pro válku
- plánovaná ekonom. – týká se 20. a 30. let – 1921 – zhroutila se ekonomika Ruska, obchod
nefungoval
- 1921 březen – v Rusku povoleno soukromé obchodování – malé soukromé podniky
- Stalin začal prosazovat v zemi kolektivizaci
- 1922 – vznik Sovětského svazu SSSR
- vznik Běloruska, Ukrajiny, Gruzie, Arménie, Azerbajdžánu
Vnitřní záležitosti Ruska – občanská válka – intervence
- bolševici převzali moc – rudí – různé řády – odpůrci – bílí – stoupenci carského
samoděržaví, Rusko je prezidentskou republikou – nesourodost – výhoda pro rudé, státům
dohody bylo jedno, kdo v Rusku vládne, ale ten, kdo vládne aby udržel Rusko ve válce
- intervence – bílí – podpora Francie a VB
Mnichov
- od 1935 bylo jasné, že Hitler bude stupňovat požadavky na nás, nástup Hitlera k moci – ,
ohrožení ČSR, budování opevnění
- bere útok ideologicky, ohrožuje nás tím, že je potřeba hájit práva něm. menšiny
- 1935 – vítězí ve volbách – posilují komunisté – u nás prezident Beneš
- 1936 – henleinovci si berou otázku německé menšiny – záminkou k vyvolání krize jsou
sudetoněmečtí lidé – vyřešení toho – němci říkali, že je to chyba ČSR – na pařížské
konferenci už to mělo být jinak – že utlačujeme ty občany
1935 – sudetoněmecká strana SdP – v čele Henlain Konrád
- nejdříve nebyl velký tlak – že nechtějí změnu hranic, aLe nástupem Hitlera – strana SdP
radikalizuje názory, stále agresivnější – od 1937 – SdP plně podporuje Hitlera
- SdP řídí lidé z Německa,
Karlovy Vary – duben 1938 – SdP má tam sjezd – Henlain vyhlašuje karlovarský program –požaduje pro němce autonomní území
- Fr+VB vyvíjeli diplomatický nátlak na ČSR, aby ustoupila požadavkům a aby nebyla válka
- duben 1938 – mocnosti vedou politiku – hledání dohody smíření – VB+FR+IT+Něm
- květen 38 – stupňování, Němci vyprovokovávají potyčky – znovu poukazují na problém
- vyhlášen částečná mobilizace – vymezí okruh území – tam armáda zasáhne
- VB+Fr – leknou se mobilizace – zvýší ještě tlak proti nám – že k nám pošlou misy – ta zjistí jak to jde
28. prosinec 2012
9 498×
3236 slov
