Zámořské objevy

Příčina zámořských plaveb
15. st. – peněžní hospodářství, málo zlata, zprávy o nalezištích zlata v Africe, Japonsku,
Evropa obchoduje s Indií, Turci znemožňují cestu -> snaha o nové cesty do orientu, touha po poznání
Předpoklady:
Názor o kulatosti Země, zlepšení vybavení, lepší technika vícestěžňové plachetnice /karavela/, kormidlo na záď, kompas, astroláb /měření z. š./, astronomické tabulky, globus Beheimův
Portugalsko
1487 – Bartolomeo Diaz, úkol doplout k J mysu Afriky, mys Bouří a návrat král Jan II. přejmenoval na mys Dobré naděje
B. D. na další cestě Cabrolově zemřel u mysu Dobré naděje – 1500
Výprava pokračuje až do Indie
1498 – Vasco da Gama do Indie kolem Afriky, přistál v Kalikatu, cesta zpátky

Španělsko
Kryštof Kolumbus z Janova
snaha o novou cestu do Orientu přes Z, přízeň Izabely K., lodě Santa Maria, Pinta, Niňa
Srpen 1492 – z Pálosu přes Atlantik, 12. 10. 1492 přistáli na San Salvadoru /dnes Witlingův ostrov/ v Bahamách – obyvatelé Indiáni
Dále na Haiti, návrat do Španělska, celkem 4 cesty, objevil Kubu, J a střední pobřeží Ameriky, očekával bohatství – nic nenašel
Zemřel v zapomenutí, chudý, tvrdil, že doplul do Indie
Amerigo Vespuci – Ital
Pomáhal Kolumbovi připravit 1. plavbu, 2 cesty /1499 – 2 lodi, 1502/ až k J Americe, návrh jména Nový svět, neúspěch -> Amerigův svět
Vasco da Balboa – Španěl, jako 1. překročil Panamskou šíji /1513/
Ternao Magalhaes – Portugalec, cesta kolem světa, 1519 – 1522, přes Atlantik, kolem J Ameriky, setkání s Patagonci, objevili Magalhaesův průliv, přes Tichý oceán /jméno kvůli klidu/, na Filipínách zabit F. při potyčce s domorodci, přes Indický oceán kolem Afriky zpět do Špěnělska

Anglie
J. Cabot a S. Cabot – Italové, hledali SZ průliv, v olbasti Labradoru, Newfunlandu, záliv Sv. Vavřince
Hudson – Angličan, 1610, Hudsonův záliv
Cartier – Francouz, prozkoumal oblast Sv. Vavřince, Newfounland, 1. osadníci do Kanady, 1534
W. Baffin – 1615 – 1616, Baffinův záliv
F. Drake – 1577 – 1580, cesta kolem světa, pirát
Barents – Holanďan, 1594, V průliv, Barentsovo moře
Bering – Dán, Beringovo moře, pověřen objevit průliv – Beringův průliv 1724
Tasman – Holanďan, Tichý oceán, 1644, Tasmanovy ostrovy
Dále Nizozemci, Angličani, Francouzi, Dánové, Němci
Španělé do vnitrozemí Ameriky, setkání s civilizacemi

Aztékové
na území dnešního Mexika, ovládli další indiánské kmeny, dobyvatelé, občanské války, vyspělé obrázkové písmo, obrázkový kalendář, domácí zvířata, zavlažovací zařízení, staví pyramidy = stupňovité chrámy – živé oběti lidské
Hlavní město Tenochtitlan – z části na vodě /část dnešného Mexika/
Dobré školství, vládce Montezuma II.
1519 – 1521: dobytí Španěly, včele Hernando Corzét

Mayové
na polostrově Yucatán, dobyta v 16. st.

Inkové
na území Peru, Chille, Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru
krize, neshody na trůně, bohatství, uctíván bůh Slunce
zemědělství, terasovitá pole, obrázkové písmo, astronomie
dobyta 1531 – 1535 Francisco Pizaro, Diegro Almagro
město Machu Picchu

důsledky zámořských objevů:
v Evropě hodně zlata -> pokles hodnoty peněz, peníze nemá chudé obyvatelstvo, vzrostly ceny = cenová revoluce oslavení obchodníků v Itálii, hanza
centra – v Nizozemí /přístavy/, pobřeží Atlantiku, Anglie, Francie
Španělé nedokáží využít bohatství /války/