Zámořské objevy

Objevné plavby byly podmíněny hospodářskými a kulturními objevy na přelomu 15. a 16. století, dalšími důvody byl:

1) nedostatek drahých kovů (zlato, stříbro)
- evropské doly byly již vyčerpány (drahými kovy se platilo za zboží z Orientu)
- v neklidných dobách byly ukrývány (poklady)
= tezsaurace (hromadění drahých kovů)
2) v Evropě putovaly zvěsti o bohatství neznámých zemí
- populárním čtivem se staly cestopisy (Marco Polo: Milión (13/14. stol. do Číny))
- objevovaly se i vymyšlené cestopisy
- paradoxem je, že pravdivému cestopisu benátského kupce Marca Pola lidé nevěřili, tento byl dokonce označen za vymyšlený, zatímco cestopisům popisujícím mořské obry, hady a mutace lidí a nejrůznějších zvířat byly považovány za pravdivé
3) invaze Turků narušila obchodní spojení s Orientem (prostřednictvím karavan)
- karavany byly napadány, jejich příslušníci pak byli dáváni do otroctví

4) objevili se lidé, kteří nabízeli financování a organizaci těchto cest
= Evropští panovníci
- důvody: jak praktické, tak i nadšení
- snažili se rozšířil svůj vliv a obnovit obchod s Orientem

5) šířit křesťanství a tím vytlačovat islám

6) obnoven starý antický názor, že svět je kulatý
- 1492 navrhl Martin Behaim první glóbus
- Toscanelli zdokonalil starověkou mapu (Erathotenes), tato mapa byla též oporou pro Kryštofa Kolumba
- stavba lodí - tzv. karavely (stabilní, měly velký nákladní prostor, většinou trojstěžňové)
- kompas, zdokonalovaly se astronomické tabulky
- objevné plavby pořádali zejména Španělé a Portugalci; v jejich službách pak Italové
- v první polovině 15. století probíhala příprava na objevné plavby
(Jindřich mořeplavec)
- portugal.)
- zkoumal západní Afriku
- založil námořní učiliště

Průběh objevných cest

Roku 1415 Portugalci dobyli přístav Ceuta, čímž začali éru objevných cest. V touze objevit zlato chtěli proniknout do nitra Afriky. To se jim však nepodařilo. Zavedli ale obchod s pobřežní Afrikou (vzácná dřeva, otroci, slonovina). Založili středoafrické město Lagos, zde vznikla společnost obchodující s otroky.

Roku 1450 Portugalci překročili rovník a učinili další objevy v Africe; snažili se obeplutím Afriky dostat do Indie. V letech 1487 - 88 Bartolomeo Diaz dosáhl mysu Bouří (přejmenován na mys Dobré naděje). O deset let později (1497 - 98) Vasco de Gama doplul na Indické pobřeží (město: Kalikut). Podařilo se mu navázat obchodní spojení (hlavní zájem byl o koření). Portugalci v Indii stavěli pevnosti na pobřeží (měli chránit obchodní stanice = faktorie). Nepodařilo se jim však vytvořit novou říši, protože v Asii již existovaly feudální státy. Na počátku 16. století pronikli do Číny (Kanton), v roce 1550 do Japonska. V Asii vytvořili rozsáhlou koloniální říši, kterážto byla ale vnitřně nepevná. V polovině 17. století v těchto oblastech ztrácí vliv ve prospěch Anglie a Nizozemí.

Španělský královský pár (Ferdinand Aragonský a Isabela Castilská) přijal návrhy Kryštofa Kolumba o cestě na západ. Roku 1491 podpořili Kolumbův plán, o rok později (1492) spolu s pádem Granady a ukončením reconquisty v srpnu vypluly s přístavu Paos tři lodě (karavely): Santa Maria, Pinta, Niňa. Po sedmdesáti dnech plavby spatřili zem (ostrov Guanahámí z Bahamského souostroví), nazvali jej San Salvador (spasitel). V příštích dnech objevili Kubu (podle Kolumba to bylo bájné Zipango), Espagnolu. Kolumbus byl přesvědčen, že doplul do Indie. Do roku 1504 podnikl ještě tři další výpravy, roku 1506 ve Španělsku zemřel. Až Ital Amerigo Vespucci, který se podílel na přípravě první Kolumbovy výpravy, roku 1504 vznesl domněnku, že Kolumbus objevil nový kontinent. V roce 1507 byl poprvé použit název kontinentu odvozený od Vespucciova křestního jména, Amerika.

V roce 1494 vypukl spor mezi Španělskem a Portugalskem o objevovaná území, kterýžto byl urovnán smlouvou uzavřenou v Tordesillas (Šp.). Byla stanovena demarkační linie vedoucí 2000 km na západ od Kapverdských ostrovů. Na východ od této linie smějí podnikat plavby Portugalci, na západ Španělé. Roku 1500 portugalský mořeplavec Pedro Cabral plul Atlantikem, ale bouří byl zahnán k pobřeží Brazílie. Roku 1513 Vasco de Balboa překročil Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán.

V letech 1519 - 1522 Fernando Magalchaens, plavící se ve Španělských i Portugalských službách, vyplul na cestu kolem světa s pěti loděmi. Do Tichého oceánu vpluli jen tři (jedna se vrátila, jedna rozbila). Při konfliktu s domorodci byl na Filipínách Magalchaens zavražděn. Zpět do Španělska doplula již jen jedna loď. Tím byl podán důkaz o kulatosti Země. Jistě zajímavé je, že celá výprava byla zaplacena z výnosu z prodeje přivezeného koření (to bylo naloženo na Molukách). Při plavbě byla ale porušena smlouva v Tordesillas, protože Filipíny patřily už Portugalsku, tudíž Magalchaens plavící se ve Španělských službách zde neměl právo přistát. Proto byla roku 1529 uzavřena nová dohoda v Zaragoze, která Španělsku přiřkla Filipíny a Portugalsku ponechala nejbohatší ostrovy nazývané ostrovy koření (Moluky).

Koncem 16. století Španělsko a Portugalsko ztrácelo vliv, proto i dohody ztrácely na významu. Dalšími národy pořádajícími objevné plavby se stala Anglie a Nizozemí. Výpravy se staly předpokladem pro vznik koloniálních říší ve střední a jižní Americe. Pronikli také do severní Ameriky (na Floridu, k řece Mississippi, do Kalifornie). Hnacím motivem byla vidina zlata (hledání bájného Eldoráda).

V letech 1519 - 1521 Hernando Cortéz dobývá říši Aztéků v dnešním Mexiku. (Aztékové totiž očekávali bílé bohy, a tak Cortéze považovali za Boha). Vládcem Aztéků byl známý Montezuma.

Důsledky objevných cest

1) rozvoj dálkového obchodu mezi koloniemi a Evropou
- do Evropy se dovážely drahé kovy, drahokamy, perly a tabák
- z Indie koření, bavlna; z Číny hedvábí a porcelán; z Afriky slonovina, zlato a otroci
- z Evropy se vyvážely potraviny (pivo) a látky
- „obchod do trojúhelníku“ (spojení mezi Evropou, Afrikou a Amerikou)

2) přesunutí obchodních středisek ze středomoří na pobřeží Atlantiku
- přístavy: Lisabon, Antverpy (Niz.), Cadiz (Šp.), Seville (Šp.)
- na konci 16. století vzrostl význam Londýna, Amsterdamu
- úpadek pro středomoří, význam hanzy (spolek německých měst)

3) inflace

4) kulturní přínos (rozvoj evropské vzdělanosti)

5) do Evropy přineseny nové plodiny
- postupně nabyly na významu (rajčata, brambory, kukuřice, kakao, bavlna)

6) důsledky pro domorodce
- v některých oblastech úplně vyhubeni nebo zdecimováni
- vznik a rozvoj obchodu s otroky (dovoz z Afriky)
- byly zničeny říše Inků a Aztéků
- postoj Evropanů k domorodcům: Evropa představuje vyšší stupeň civilizace
- šíření křesťanství (misie, ale také násilná christianizace)

7) přenos chorob
z Ameriky do Evropy syfilis (léčba rtutí)
- z Evropy do Ameriky chřipka, spalničky a neštovice (tam to byly smrtelné choroby)