Zámořské objevy

Příčiny:nedostatek drahých kovů - evrop. doly vesměs vyčerpány.Nedostatek zlatých a stříbrných peněz.V průběhu 15. stol.(hlavně po dobytí Cařihradu Turky 1453)- ztížen obchod s východem. Proto se začali hledat nové cesty - podle učebnice - bod Kupecký kapitál.
Technické a vědecké předpoklady zámoř. objevů:dokonalejší lodě - plachetnice. Přesnou orientaci umožňoval kompas(v Evropě se jeho používání rozšířilo ve 14. stol.). Použití atrolábu(na zjištění zeměpisné polohy), astronomických tabulek.
Florentský hvězdář Pablo Toscanelli nabyl přesvědčení, že země je kulatá, a že přímou cestou na západ se dopluje do Zipangu (Japonsko). Nakreslil mapu tehdejšího známého světa (Asie, Afrika pouze vymyšlené obrysy). První globus sestrojil r. 1492 norimberský kupec a kartograf portugalského dvora Martin Beheim.
Objevné plavby a koloniální panství Portugalců:již poč. 15. stol. ovládalo Port. severozápadní Afriky - 1415 dobylo přístav Ceutu(arabská pevnost - Maroko). Další výboje v této oblasti(nic moc)a hlavně podél afrického pobřeží směrem na jih byly podporovány princem Jindřichem mořeplavcem. Do Lisabonu se dovážena slonovina, zlato, černí otroci, vzácné dřevo, kaučuk, koření. 1487 doplul Bartolomeo Diaz k mysu Dobré naděje a 1498 Vasco da Gama(3 lodi)od mysu Dobré naděje podél vých. pobřeží Afriky- do Indického oceánu - přistál na záp. pobřeží Indie v Kalikatu- středisko obchodu s kořením a indickým zbožím, obchod ovládali Arabové - Portugalci je vytlačili a nastoupili na jejich místo jako zprostředkovatelé obchodu mezi orientem a Evropou. Portugal. vybudovali podél celého pobřeží Afriky, v Rudém moři a Perském zálivu řadu obch. stanic(na doplnění zásob, ochrana a pomoc v případě nebezpečí). Zboží šlo do Lisabonu, odtud dále do Evropy(koření, zlato, drahokamy, vzácné dřevo, barviva látky.)Portugalci obsadili některá území v Indii, ovládli plavbu v celém Indickém oceánu. Počátek 16. stol. postoupili směrem na východ - usadili se na Ceylonu,. Malukách(ostrovy, koření), v Malajsku a Macau(pobřeží Číny)- zde zavázala styk s Čínou a Japonskem. Portug. koloniální panství nemělo dlouhodobého trvání - ovládli Angličané a Nizozemci. Angličané -Indii, Nizozemci - Moluky, obsadili Indonésii - hl. opěrný bod Jáva.Koloniální správa se opírala o obchodní společnosti.1600 anglická východoindická společnost, 1602 - nizozemská východoindická společnost.
Objevení Ameriky:Janovan Kryštof Kolumbus chtěl plout do Indie záp. cestou. Své služby nejprve nabídl angl. a portug. dvoru - odmítnut. 1492 získal svůj plán špaň. dvůr(právě byla dobyta Granada - poslední država Maurů). Královna Isabela vystrojila Kolumbovi 3 malé karavely(lehké plachetnice).3.8.1492 vyplul K.R Palosu - nejprve na Kanárské ostrovy. Odtud 6.9. dále na západ a 12.10. přistál u ostrova, který nazval San Salvador(spasitel) - v Barhamském souostroví. Doplul ještě k Antilským ostrovům, návrat do Evropy 1493.(dary královně - 6 Indiánů, krocani, zlato, bavlna).Při dalších cestách objevil K. Malé a Velké Antily(Kuba,Haiti), dotkl se břehů stř. a již. Ameriky. Stále se domníval, že přistál na ostrovech před Indií, proto byli obyvatelé nazváni Indiáni a ostrovy záp. Indie.Na ostrovech nebyl dostatek zlata ani koření, K. byl obviněn z neúspěchu, zbaven vysokých funkcí(hodnost admirála a místodržitele objevených zemí) a v okovech přivezen do Španělska, zemřel 1506. Karibské ostrovy, které Španělé postupně ovládli, se staly základnou pro další pronikání do Ameriky.
Kolumbovi následovníci:1497 Janonan Jan Cabott(v angl. službách) objevil Labrador a ústí řeky Sv. Vavřince.R.1500 Portugalec Cabral objevil břehy Brazílie(podle červeného dřeva nazývaného brazil)=portugalská kolonie. 1513 Španěl Balboa stanul po přechodu Panamské šíje před novým velkým oceánem - prokázal, že Kolumbus objevil nový světadíl. Amerigo Vespuccí(florentský kupec a cestovatel)- účastník Cabralovy plavby - popsal nový světadíl a ten byl po něm nazván nejprve zemí Amerigovon; v 17. stol. se ujal název Amerika. Původní plán Kolumbův dostat se do Indie záp. cestou nezanikl - 1519 R Palosu s 5 loďmi a 280 muži posádky vyplul ve špaň. službách Portugalec Fernando Magalhaes (Magellan) - objevil břehy již. Ameriky , proplul mezi Již. Amerikou a Ohňovou zemí do Indického oceánu. Po tříměsíční plavbě přistál u dnešních Marian a později na Filipínách (zemřel v potyčce s kanibaly). Jediná loď s 18 muži se vrátila známou cestou Ind. oceánem a kolem Afriky 1521 - 1. obeplutí zeměkoule - dokázáno, že Země je kulatá.
Dobytí Ameriky:Španělé toužili po drshých kovech, ale ty v Západoindickém souostroví nenalezli. Proto zahájili špaň. conquistadoři(dobyvatelé), zlákáni vypravováním domorodců o báječné zemi zlata na západě, postup do nitra americké pevniny. 1519 - 1521 Hernando Cortéz dobyl říši Aztéků - s 600 pěšáky, několika jezdci a dále ovládli celé Mexiko. Bylo dobyto hl. město, ukořistěno množství Ag a Au, poslední aztécký vládce Montezume zabit. Cortéz v dalších letech objevil Kalifornii(Au). 1531 Španěl Francisko Pizzaro zahájil dobývání říše Inků a 1532 se zmocmil hl. města Cuzca. Jeho druh Diego Almagro rozšířil 1035 špaň. držav až do chilských končin.
U zrodu angl. koloniálního panství stály pirátské plavby-získávalo se jimi zboží převáženo špaň. loďmi z Ameriky do Evropy. Pirátské plavby se postupně přeměňovaly v plavby objevné a kolonizační. Angličané začali pronikat do Severní Ameriky - 1585 se pokusili založit kolonii Virginii - neúspěch. Virgínie se stala angl. kolonií 1627 a postupně byla zabírána další území na vých. pobřeží Severní Ameriky.
Indiánské říše:
Říše Inků: v oblasti Peru, Bolívie, Ecuadoru. Obyv. se živilo zemědělstvím(terasovitá, uměle zavlažovaná pole) - pěstování kukuřice, brambor, kakaa. Domácí zvířata - lamy - sloužily k tahu. Rozvinutá řemeslná výroba; výroba bronzu, doly na Ag, Au, mohutné stavby - chrámy a paláce, dobré silnice. Kult boha Slunce - hlavní bůh. Hl. město - Cuzco. Inkové neznali písmo - měli uzlové značky(kipu). Dovedli léčit různé nemoci, prováděli i chirurgické zákroky.
Říše Mayů:poloostrov Yukatan, Guatemala, Salvador. Stará říše-4.-10. stol.; Nová říše 10. stol. - 1697. Mayové neměli jednotný stát, ale menší státy - jejich centra byla velká města se zemědělským okolím. M.byli na úrovni doby kamenné - neznali tavbu a zpracování kovů, ale měli vynikající znalosti z matematiky a astronomie. Koncem 19. a poč. 20. stol. byla v pralesech objevena mayská města a pyramidy. používání písma (nerozluštěného), kalendáře.
Říše Aztéků:v oblasti dnešního Mexika. Kulturními učiteli Aztéků byli Toltékové, Zapotékové(zbyly po nich stavební památky hl. v jižní části Mexika - stupňovité pyramidy) a Mayové(od nich A. přejali znalost písma a kalendáře - přestupný rok 366 dní).Hl. obživa A. - zemědělství - úrodná, uměle zavlažovaná pole - hl. plodina kukuřice, dále kakao, tabák, bavlna. Chov domácích zvířat - pes, krocan, husa, kachna. nástroje a zbraně se zhotovovaly z mědi, bronzu a pazourku. Hl. město Tenochtlichán(dnešní Mexiko) - vystavěné uprostřed jezera na dřevěných pilotách. Hl. božstvo - Opeřený had (bůh války) - lidstvo oběti.
Španělé rychle ovládli území těchto říší, podrobili si obyvatelstvo a zmocnili se Ag, Au. Když byly poklady vyčerpány, začalo se s těžbou. V dolech pracovali Indiáni, též na plantážích(bavlna, cukrová třtina) - nebyli zvyklí těžké práci, špatnému zacházení (též alkohol, nemoci)rychle jich ubývalo. Proto již od 16. stol. byli z Afriky dovážení černí otroci. Obchod s otroky byl jednou z nejvýraznějších podnikatelských aktivit a přetrval až do 2. pol. 19. stol. Nejvíce otroků bylo dovezeno v 17. a 18. stol. více než 7 milionů - šlo jen o menší část černochů, kteří cestu přes oceán nastoupiliobrovská úmrtnost při přepravě
Důsledky zámoř. objevů: Rozšíření obchodu, hl. předmětem dálkového obchodu přestalo být přepychové zboží: Z Evropy se do zámoří vyvážely různé potraviny, sukno, plátno, železné výrobky, zbraně, kožené zboží. Do Evropy - koření, bavlna, třtinový cukr, kukuřice, kakao, tabák, kožešiny, Ag, Au. Střediska dálkového obchodu se přemístila ze středomoří na Atlantské pobřeží, hl. Lisabon a Sevilla - odtud se zboží převáželo do Antverp do celé Evropy. Později postavení Antverp převzal Amsterdam, vzrostl význam franc. přístavů v Lamanšském průlivu a přístavů v Anglii.
Nové plodiny - kukuřice, rýže, morušovník, brambory. Jedním z důsledků mezikontinentálního obchodu byl i ohromný příliv drahých kovů do Evropy, především do Španělska a Portugalska. Množství Au, Ag, jež bylo do Evropy dopraveno, bylo tak velké, že způsobilo prudký pokles hodnoty peněz, a tím tzv. cenovou revoluci. Pokles ceny peněz měl za následek růst cen potravin a různých výrobků.