Znečištění vod

Velká spotřeba vody v CR je zřejmá z velkého objemu jejího znečištění. Jenom zhruba 50 % celkového organického znečištění vody je odstraněno v povrchových čistírnách odpadových vod. Míra znečištění jak povrchových tak podzemních vod je proto alarmující. Víc než polovina veřejných zdrojů pitné vody, které jsou monitorovány 15-16% spadá do kategorie čistoty 3. a 4. třídy (nevyhovující). Hlavni typy a zdroje znečištění vody v ČR mohou byt shrnuty následovně:
Rozkladné organické látky. Tyto látky jsou uvolňovány ze systémových zdrojů a tvoři se v potocích a nádržích následkem zvýšeného obsahu živin. Rozsah znečištění v systémových zdrojích je pravidelně monitorován. Zdroje podzemní vody jsou takte znečištěny organickými látkami; asi 3% podzemních vod a 30% studní neodpovídá požadavkům na kvalitu pitné vody.
Vodní květ je smutně známým jevem českých stojatých vod. Klíčovou živinou je zde fosfor, který se nachází především v bodových zdrojích kanalizace). Rozsah napadení vodním květem není v současnosti systematicky monitorován a uvolňování fosforu není nijak pokutováno. Taktéž není monitorován obsah fosforu v čistících prostředcích. Zvýšený počet uživatelů veřejných kanalizaci a zvýšený obsah fosforu v čistících prostředcích způsobil jeho dlouhodobé nahromaděni. Množství vzdušných zdrojů fosforu (hnojeni poli) je méně významné. Vodní květ má katastrofální následky především u velkých vodních ploch. Snižuje jejich rekreační hodnotu a v případě že tyto slouží jako zdroje pitné vody ztěžuje čištění a přípravu teto vody.
Vysoká koncentrace soli. Za posledních 30 let se koncentrace soli v povrchových vodách zdvojnásobila. Zdroje jsou především vzdušné; vliv hnojeni v údolích je evidentní. Škodlivé jsou též průmyslově odpadní vody a podzemní těžba. To se vztahuje i na podzemní vody. Monitorovací systém je v provozu už roky a znečišťovatelé jsou pokutováni.
Těžké kovy. Těžké kovy nebyly předmětem dlouhodobého monitorováni. Jejich zdroje jsou jak rozptýlené tak bodové. Průmysloví znečišťovatelé jsou pokutováni. Nejnebezpečnějšími prvky jsou rtuť, kadmium a olovo. Podle posledních analýz je znečištění podzemních vod těžkými kovy méně významné.
Organické toxické látky. Tyto nebyly nikdy pravidelně monitorovány a jejich výskyt nebyl mapován. Počet uniku ropných produktů neustále stoupá.
Od roku 1991 jsou v platnosti nové předpisy pro kvalitu pitné vody. Uvolňování znečišťujících látek je pokutováno.
Zlepšeni současné situace v znečištění vody je dlouhodobý a finančně náročný úkol, který také vyžaduje změny v zemědělské a půdohospodářské politice.
V neposlední řadě je třeba zmínit problém zániku jedinečných ekosystémů v důsledku budování velkých přehrad. Příkladem za všechny je vodní nádrž Nové Mlýny na Jižní Motavě kde byl vážně narušen systém lužních lesů unikátní faunou a florou