V minulosti byla voda jedním z neovladatelných přírodních živlů. Člověk se obával škod, které způsobovala, trpěl při nedostatku vody, ale byl bezmocný, do jejího koloběhu nemohl zasahovat.
Obrat přineslo teprve 20. stol. A to důsledkem průmyslové a pak vědeckotechnické revoluce. Lidstvo působí na vodní zdroje ve všech směrech a znečišťuje vodní toky, které v konečném důsledku mohou ohrozit život ve vodách i v mořích.
Do ovzduší, vod a půdy vstupuje asi 100 000 různých chemických sloučenin v množství mnohonásobně převyšujícím množství látek, které se tam dostávají přírodními pochody např. sopečnou činností. V atmosféře se nachází tuny nečistot, které se se srážkami vracejí na zem. Největší znečištění jsou v průmyslových oblastech, ale také v oblastech se zemědělstvím z důvodů používání pesticidů a jiných chemických přípravků, které znečišťují vodu. organické a anorganické nečistoty, inertní látky, látky toxické, látky a organismy, které způsobují organoleptické znehodnocování vody, mikroorganismy způsobující vodou sdílené choroby a paraziti, látky mutagenní a karcinogenní, teplo sdílené oteplenými odpadními vodami a radionuklidy.Vážné problémy všude ve světě způsobují látky, které se dostávají do vod jinými cestami něž odpady, a to zejména: v důsledku havárií v zařízeních tyto látky zpracovávajících, skladujících nebo dopravujících; v důsledku vymývání nebo jiných úniků ze skládek tuhých i ostatních odpadů; atmosférickými srážkami ze znečištěného ovzduší; vodní erozí. Nejzávažnější znečištění způsobují především ropné látky, chlorovaných a aromatických uhlovodíků, těžkých kovů, radionuklidů. Zvlášť nebezpečné je znečištění přímo surovou ropou. Vyskytuje se v ní totiž vysoký obsah aromatických uhlovodíků(30%), které se pokládají za biologicky nejškodlivější. K závažným únikům ropy do moří, povrchových i podzemních vod dochází z tankerů plujících po mořích, z vrtů naftových polí, pobřežních šelfů a z ropovodů. Další skupinou vodám škodlivých látek tvoří chlorované uhlovodíky(DDT, PCB). Dostávají se do vod nejen v důsledku havárií provozních zařízení a dopravních prostředků, ale i odpadními vodami, splachem z půdy, strháváním z atmosféry ve srážkách. Dopady jejich přítomnosti ve vodách mají mnohdy rovněž katastrofální charakter a projevují se jak poškozením zdravotního stavu vodních organismů a narušením jejich normálních životních projevů, ale také jejich úhynem nebo úplným vymizením. V případě, že se tyto organismy řadí ke zdrojům potravy člověka, je důsledkem i nepříznivý vliv na lidské zdraví. Těžba používání těžkých kovů(rtuť, zinek, olovo, měď, chrom, kadmium, nikl)přináší v odpadních, důlních i dešťových vodách, do povrchových a podzemních vod další skupinu toxických látek. Potenciální nebezpečí znečištění vod zdraví nebezpečnými radionuklidy, zejména těmi, které mají dlouhý poločas rozpadu, představuje odstraňování radioaktivních odpadů. Zejména jejich ukládání ve speciálních sudech do mořských hlubin, přeprava radionuklidů po mořích a likvidace atomových zbraní. Možnou cestu vniknutí radioaktivních látek do vod představují atmosférické srážky při haváriích atomových elektráren. Se znečišťováním vod souvisí dva jevy-eutrofizace a vodní eroze. Voda je tak znečišťována nejen množstvím nerozpuštěných látek, ale spolu s nimi i nežádoucími a vodám škodlivými látkami užívanými v zemědělství a lesnictví pro hnojení a ochranu rostlin. Půda odplavená z polí zaplňuje nádrže, snižuje efektivnost využívání zde napuštěné vody a usazuje se v ústí řek, kde brání plavbě. Mluvíme-li o znečištění povrchových vod, rozlišujeme dva typy znečištění: 1. Znečištění havarijní, jednorázové s mnohdy katastrofálními okamžitými dopady, spojenými s masovým úhynem vodních organismů i jinými škodami. 2. Znečištění dlouhodobé, projevující se trvalejším, zejména organickým znečišťováním. Celkově negativně ovlivňuje vodní prostředí a skladbu potravní nabídky, takže některé druhy ryb v postižených úsecích řek vymizí, případně se značně sníží jejich reprodukční schopnost. V řadě případů je rybí maso nepoživatelné.
Měli by jsme si uvědomit, že nejenom pro člověka je čistá voda nutná. Zajišťuje správný krevní oběh, mozkovou funkci, metabolismus, regulaci tělesné teploty, funkci ledvin a vylučovací soustavy, funkci trávicího traktu, svalů a nervového systému, transport výživných látek do každé buňky, správnou funkci kloubů a kostí a eliminaci toxinů z organismu.
Voda již zdaleka není považována jen za surovinu, ale je chápána jako základní součást životního prostředí, na kterou musíme pohlížet v souvislosti s ostatními složkami a kterou je nutno zachovat pro příští generace v co největším množství a nejlepší kvalitě.
21. září 2007
11 920×
652 slov
