Znečištění vzduchu

V prvních desetiletích 20. století bylo znečištěni vzduchu v tehdejším Československu záležitostí několika oblastí, ve kterých byl soustředěn těžební a slévárenský průmysl. Tento stav v zásadě přetrvával až do konce 2. světové války. Rychlý rozvoj průmyslu v následujících letech, především růst těžkého strojírenství a zvýšená výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách, spalujících uhlí nízké kvality, způsobil stabilní růst znečištění ovzduší.
Emise oxidu siřičitého, které jsou vzhledem k absolutnímu množství a škodlivému účinku vůbec nejnebezpečnější časti znečištění vzduchu, dosáhly začátkem padesátých let ročního objemu 1 milion tun. Toto číslo se zdvojnásobilo v letech šedesátých. V roce 1970 to bylo 2,5 milionu tun a v osmdesátých letech, po dokončeni systému tepelných elektráren v Severozápadních Cechách, 3 miliony tun.
Česká republika byla a je jedním z největších znečišťovatelů atmosféry v Evropě. S 22,4 tunami na čtvereční kilometr ročně bylo v roce 1988 Československo v emisích oxidu siřičitého v Evropě na druhem miste za bývalou NDR. V některých částech Severních Cech a v Praze přesahuji roční emise oxidu siřičitého 100 tun na čtvereční kilometr.
Většinu emisí produkuji tepelné elektrárny, chemicky průmysl a automobily.
První monitorovací systém porovnatelný se systémy v jiných evropských zemích byl zaveden v sedmdesátých letech. Údaje o emisích oxidu siřičitého z té doby jsou zřejmě spolehlivé, údaje o výfukových plynech byly podhodnocovány.
Znečištění vzduchu v České republice je také negativně ovlivněno její pozici uprostřed Evropy. Znečištěný vzduch putuje do země prakticky ze všech směrů, především ze severu a západu.
Vzhledem k velkému vlivu povětrnostních podmínek na koncentraci znečištění vzduchu existuji v míře znečištění veliké výkyvy, se zimními maximy a letními minimy. V případě velice nepříznivých povětrnostních, především rozptylových, podmínek (dlouhodobé teplotní inverze) dochází ke krátkodobým vysokým zvýšením znečištění. Z tohoto důvodu se pracuje na systému předpovědi a včasného varováni.
Česká republika je účastníkem mezinárodního programu EMEP, k čemuž slouží monitorovací stanice ve Svratouchu.