Daňová soustava

= systém
cíl: zabezpečení příjmů veřejných rozpočtů výběrem daní

daň = 1 z forem příjmu veřejného rozpočtu, kterou se odčerpává ze zákona část nominálního důchodu podnikatelských subjektů na nenávratném principu, přičemž je pevně stanovena výše sazby daně
- jde o pravidelnou a opakovanou povinnost

veřejné rozpočty = (státní rozpočty a rozpočty měst a obcí)
- příjmy jsou tvořeny:
a) daněmi
b) poplatky – peněžní ekvivalent za služby poskytované veřejným sektorem (státem)
- účelové, dobrovolný, nepravidelné a návratné (odvoz odpadů, pes...)
c) půjčka – příjem veřejných rozpočtů, návratný, nepovinný a nepravidelný

Poplatky
1) soudní – zákon o soudních poplatcích
2) správní - zákon o správních poplatcích
3) místní – zákon o místních poplatcích

soudní poplatky
a) poplatky vybírané v občanském soudním řízení (např. návrh na rozvod Kč 600,--)
b) poplatky za úkony správy soudu (např. návrh na zápis do obch. rej. je 0,5 %ˇz obch. jmění, nejméně však Kč 3000,--)

- výše poplatků určená buď % nebo pevnou částkou
osvobozeni: stát, rozpočtové org., záležitosti soc. zabezpečení, ZP atd.

správní poplatky
- vyměřují je a vybírají orgány státní správy ČR a obce
- poplatníky jsou F i PO a jsou stanoveny buď pevnou částkou nebo % z ceny předmětu úkonu (např. vydání živnostenského listu...)

místní poplatky
- vybírají obce, mají fakultativní charakter (obce sami rozhodují o jejich zavedení)
- zákon vymezuje pouze kdo je plátcem, z čeho se poplatek vybírá a rozpětí sazby
- poplatníky mohou být F i PO, pro vybírání musí být v obci schválena místní vyhláška (např. poplatek ze psů, ze vstupného ...)

Principy tvorby
- daňová soustava nabyla účinnosti od 1. 1. 1993
- smyslem daňové soustavy je zajistit financování těch společenských potřeb, které nelze lépe zajistit jinými formami než prostřednictvím státu jako celku, vyššími územními celky a obcemi
- při tvorbě daňové soustavy se vycházelo z těchto obecných principů:
a) princip daňové universality (stejné zdanění pro všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na vlastnictví a formu podnikání)
b) princip daňové únosnosti (poplatník musí být schopen platit daně bez omezení své činnosti)
c) princip daňové výnosnosti (vybrané daně musí pokrýt výdaje veřejných rozpočtů)
d) princip daňové spravovatelnosti ( srozumitelnost daňové soustavy pro daňové poplatníky, dobrá vymahatelnost)
e) princip daňové pružnosti (daně se musí přizpůsobit tempu vývoje ekonomiky a daňové soustavám států EU)

Funkce daňové soustavy
Fiskální – plynulé financování státního rozpočtu a zabezpečování příjmů
Regulační – regulace spotřeby produktů ničících zdraví občanů nebo životní prostředí majetku
Stimulační – produktivní využití majetku
Sociální – řešení sociálních a kulturních potřeb ve státě (odčitatelné položky, dary, zaměstnanci se změněnou pracovní schopností)

Členění daní
Podle způsobu placení daně:
- daňové přiznání (poplatník si sám daň spočítá a odvede ji)
- srážka u zdroje (poplatníkovi vypočte daň nezainteresovaná osoba a částku daně z daného objektu zdanění srazí a odvede)

Podle vazby na důchod:
- přímé
- nepřímé

Soustava daní

Přímé Nepřímé
DzP Majetkové Univerzální Selektivní
- DzP FO- DzP PO - daň z nemovitostí(z pozemků, staveb)-daň dědická, daro- vací, z převodu ne- movitostí- silniční daň -DPH - spotřební daně(z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu a lihovin, z piva, z vína, z tabákových výrobků)

- přímé daně = uloženy konkrétnímu subjektu podle jeho důchodové a majetkové situace
- nepřímé daně = nepřihlížejí ke konkrétní situaci poplatníka a jsou vybírány v cenách zboží a služeb
-
Správa daní
- právo správce daně činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností
- patří sem zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat jejich splnění ve stanovené výši a době

správci daně = územní finanční úřady, celní orgány (DPH, SD, cla, ostatní poplatky), územní orgány státní správy (správní a místní poplatky)

účastníci daňového řízení:
1) správce daně
2) daňový subjekt (poplatník, plátce daně a právní nástupce F či PO)
3) třetí osoba (svědci, znalci, tlumočníci, ručitelé, státní orgány...)

Zásady daňového řízení
- zákonný postup
- neveřejnost, mlčenlivost
- přiměřenost kroků správce daně
- spolupráce daňového subjektu se správcem
- rovnost daňových subjektů před správcem daně

Struktura daňového řízení

- přípravné řízení
- řízení vyměřovací
- placení daní a vymáhací řízení

Místní příslušnost FÚ

- určuje u kterého FÚ musí být daň placena
- u FO v místě trvalého bydliště, u PO v místě sídla podniku
- výjimku tvoří daň z nemovitostí, u které je správcem FÚ v jehož obvodu nemovitost leží

Daňová registrace

- poplatník je povinen do 30 dnů podat přihlášku u místně příslušného správce daně
- den právní účinnosti = den, kdy je poplatník oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost
- povinen oznámit správci do 30 dnů zřízení stálé provozovny na území ČR
- plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do 15 dnů
- registrační povinnost nemá subjekt, u nějž vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost
- změny musí být hlášeny do 15 dnů

Základní práva a povinnosti daňového subjektu:
POVINNOSTI DAŇOVÉHO SUBJEKTU PRÁVA DAŇOVÉHO SUBJEKTU
Řádná registrace Nahlížet do vlastních spisů u správce daně
Řádné předkládání daňových přiznání Požadovat od správce daně kopie ztracených dokladů
Hlášení všech změn majících vliv na velikost daně Dokazovat všechny skutečnosti příslušnými doklady i jinými prostředky (svědectví ap.)
Správné placení cel
Správné placení příspěvků na SP a ZP Podat námitky proti postupu správce daně
Při ukončení činnosti vyžádání souhlasu správce daně Doplnit výsledky daňové kontroly o vlastní vyjádření
Spolupracovat s daňovými kontrolními orgány a poskytovat jim všechny doklady Odvolat se proti rozhodnutí (např. proti předpisu penále, zvýšení zálohy apod.)
Nezatajovat údaje vztahující se k daňovému šetření Najmout si daňového poradce, advokáta, znalce atd.)
a další povinnosti Požádat správce daně v některých případech o prodloužení lhůt
a další práva

Daňové přiznání a hlášení

- povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem tato povinnosti, nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve
- nejpozději do 31. března roku následujícího po uplynutí ročního zdaňovacího období
- když předkládá daňový poradce, prodlužuje se lhůta do 30. června
- je-li zdaňovací období kratší než 1 rok podává se do 25 dnů
- daňový subjekt je povinen si sám daň vypočítat a uvést též případné výjimky, osvobození, zvýhodnění, slevy, odpočty a vyčíslit jejich výši
- v případě, že daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší je povinen podat dodatečné daňové přiznání nebo hlášení
- před uplynutím lhůty pro podání přiznání nebo hlášení může subjekt podat opravné přiznání
- opravné nebo dodatečné daňové přiznání se podávají na tiskopisech a musí být výslovně označeny jako dodatečné nebo opravné
- penále z prodlení je poloviční
- nebylo-li podáno včas může správce daně zvýšit daň až o 10 %, i když daňové zálohy a daň byly včas zaplaceny

Zaokrouhlování:
vyměřená daň = na celé Kč nahoru
záloha na daň = na celé 100 Kč nahoru
výpočet = s přesností na 2 platná desetinná místa

Nedoplatky a penále
- za každý den prodlení = penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně
- sazba 0,05 % penále z rozdílu mezi daní vyměřenou a vyšší daní
- bylo-li zkrácení daně zjištěno správcem daně, se penále vypočte ve výši 0,2 %

Základní pojmy

Daň = zákonem stanovená pravidelně se opakující platba FO nebo PO do státního rozpočtu
Daňová záloha = část daně, která musí být placena dříve než bude ukončeno zdaňovací období
Zdaňovací období = období, za které se daň vypočítává a platí (měsíc, rok)
Nedoplatek daně = vzniká tím, že celkové zálohy na daň jsou nižší než vyměřená celková daň
- musí být do stanoveného termínu uhrazen
Přeplatek daně = vzniká tím, že celkové zálohy na daň, jsou vyšší než vyměřená celková daň a musí být vrácen správcem daně (připočítán do dalšího období)
Splátka daně = část již stanovené velkosti daně v průběhu zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje
- daňové povinnosti je splněna uhrazením poslední splátky
Daňové subjekty = osoby, které jsou podle daňových zákonů povinny platit nebo odvádět daň
Poplatník daně = osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani
Plátce daně = osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům
Správce daně = příslušný finanční orgán, kterému plátce daň poukazuje, který kontroluje správnost výpočtu a odvádění daní a ukládá sankce v případě neplnění daňových povinností
Správa daně = právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době
Objekt daně (předmět) = finanční hodnota, případně jiná hospodářská skutečnost, na jejímž základě je uložena daňovému poplatníkovi daňové povinnost (dividendy, úrok, pozemek, dodali jsme zboží)
Základ daně = daňový předmět převedený na peněžní prostředky (hodnota dodaného zboží, výše mzdy)
Neupravený základ daně = část předmětu daně, ze kterého se bude vypočítávat po předepsaných úpravách
Upravený základ daně (částka ke zdanění) = část předmětu daně po úpravě o nezdanitelné části základu daně, odčitatelné a přičitatelné položky (částka, ze které se daň vypočítává)
Nezdanitelná část základu daně = odrážejí ji sociální, ekologická a jiná hlediska
- snižuje neupravený základ daně, stejně jako odčitatelné položky
Přičitatelné položky k základu daně = v účetnictví musí být zahrnuty v Ná, ale pro účty daňo-
vé je nelze uznat
- zvyšují daňový základ pro výpočet daně (pokuty...)
Odčitatelné položky od základu daně = snižují daňový základ z důvodu ekonomické stimulace poplatníků
Sazba daně = jednotkou určení výše daně za zdaňovací období
- vyjádřena pevnou částkou pevná sazba daně v % % ze základu daně
Částka daně = konkrétní výše vypočtení daně
- zjišťuje se ze základu daně a daňové sazby
Sleva na dani = částka, o níž je platba vypočítané daně snížena ve zvláštních zákonem stanovených případech
na rozdíl od odčitatelných položek od základu daně se odečítá až po výpočtu daně od vypočítané daně