Evropská unie

- příčiny vzniku – 1946 – Evropa je vyčerpána 2. sv. v. a začíná zaostávat v dynamice ekonomického vývoje za USA a Japonskem, příčinnou byla rozdrobenost a nejednotnost ekonomik
- proto představitelé nejvýznamnějších ekonomických států (Francie, Itálie a Lucembursko..) začali vyvíjet aktivity ke sjednocení Evropy – snaha o integraci, stupně:
1) pásmo volného obchodu – možnost vyvážet a dovážet
2) celní unie – odstranění cel a jednotná politika vůči 3 zemím
3) společný trh – možný volný pohyb výrobních faktorů
4) hospodářská unie – společné ekonomiky
5) úplná ekonomická unie – v politické integraci a ve společné měně

- po 2. Sv. v. potřeboval posílit nejvíce těžký průmysl (ocelářství a těžba), proto vzniká 1952 - Evropská sdružení uhlí a ocelí- zakladatelé Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Spolková republika Německo
- 1957 – podepsány Římské dohody a vzniká EHS (Evropské hospodářské společnosti) a EURATOM (Evropské společenství pro atomovou energii a její mírové využití) – vzniká z důvodu kontroly jaderného průmyslu v zemích šestky, především Německa
- 1960 – vzniká ESVO (Evropské sdružení volného obchodu)- VB, Rakousko, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Švýcarsko, Švédsko
- 1967 – dochází ke sjednocení ESVO, EURATOM a EHS do Evropského společenství ES
- 1979 – zaveden Evropský měnový systém, jednotka ECU – v bezhotovostním styku, vzniká evropský parlament a konají se do něho první volby
- 1985 – v Schengenu je podepsána smlouva o volném pohybu osob
- 1952 – podepsána Smlouva o evropské unii – Mastrichská (podle místa podpisu), podepsalo ji 12 států (proto 12 hvězd) – Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Německo, Irsko, Dánsko, Velká Británie, Řecko, Španělsko, Portugalsko
Evropská unie je postavena na těchto pilířích:
a) hospodářská unie – volný obchod, celní unie, společný trh
b) měnová unie – zavedení jednotné společné měny
c) spolupráce v oblasti justice – soudnictví
d) společná zahraniční a bezpečností politika

Maastrichtská smlouva – definuje základní požadavky na hospodářské parametry zemí, které se chtějí připojit k EU - konvergenční kritéria:
1) míra inflace – nesmí překročit 1,5% nad průměr míry inflace 3 nejlepších států EU
2) celková zadluženost státu – nesmí překročit 60% HDP země
3) roční schodek – veřejných rozpočtů nesmí překročit 3% HDP
4) úroková míra – nesmí se odchylovat o více jak 2% od průměrné úrokové míry 3 nej států
- 1999 – vzniká jednotná měna euro, od 1. 1. se používá souběžné národní měna a v bezhotovostním platebním styku euro
- 2002 – bankovky a mince národních měn stahovány z oběhu, 1. 3. 2002 jednotná měna euro
- 2004 – 1. 5. Rozšíření EU o dalších deset států, dohromady je 25
- 2007 – přistupují Rumunsko, Bulharsko = 27

Orgány EU

1) Evropský parlament – skládá se z poslanců, přímo volitelný orgán, který zastupuje občany EU. Počet poslanců je dán počtem obyvatelstva, parlament je tvořen několika politickými stranami (Evropská lidová, Křesťanští demokraté, Evropští demokraté, Nezávislí, Nezařazeni..)
- funkce: legislativní (schvalování zákonů), rozpočtová a kontrolní
- tři sídla – Lucemburg, Štrasburg a Brusel
2) Evropský účetní dvůr – sídlí v Lucembursku, hlavní úkol je kontrolovat příjmy a výdaje evropského rozpočtu a fondů
3) Rada evropské unie – nejdůležitější rozhodovací orgán, účastní se jeden z ministrů z každé vlády, s parlamentem se podílí na přípravu zákonů
4) Evropská centrální banka – sídlí ve Frakfurtu nad Mohanem, stará se o stabilitu měny
5) Evropský dvůr auditorů – vydává roční zprávu o tom, jak byly vynaloženy prostředky z rozp.
6) Evropský soudní dvůr – sídlí v Lucembursku, zajišťuje aby byla legislativa prováděna ve všech státech EU stejně
7) Evropská rada – nejvyšší politický orgán, sídlo v Bruselu, založená z nejvyšších představitelů státu nebo vlád, 27 členů, přímá rozhodnutí u klíčových záležitostech (zemědělství, rozpočet)
8) Evropská komise – nejvyšší výkonný a administrativní orgán, sídlo v Bruselu, zabývá se politikou, v ČR zastupuje Špidla – sociální politika a zaměstnanost, každý komisař má přidělen rezort

Rozpočet EU

Příjmy – každý stát odvádí 1,03% z HDP
- cla vybíraná na vnějších hranicích a část DPH
Výdaje – do zemědělství (40%)
- strukturované a regionální politiky (30%)
- zahraniční aktivity (5%) a administrativa (5%)
- rozšíření EU (předvstupní pomoc 10%) a rezervy (10%)
- Rozpočet je schvalován jako vyrovnaný na období 7 let (2007-2013)