Financování podniku

1. náklady
2. výnosy
3. hospodářský výsledek
4. zdroje financování podniku

1. Náklady
NÁKLADY = spotřeba vstupů vyjádřených v peněžních jednotkách

Podle druhů:
§ materiálové – spotřeba energie, materiálu, paliv
§ mzdové a ostatní osobní náklady – soc. a zdr. placené zaměstnavatelem
§ finanční – zaplacené úroky a penále, pojistné
§ ostatní náklady

Podle místa vzniku:
ve kterém hospodářské středisku podniku vznikly

Podle vztahu ke kalkulační jednici:
§ přímé – dají se přímo stanovit na kalkulační jednici
§ nepřímé –nedají se vůbec nebo je nehospodárné je stanovit na kalkulační jednici
např. odpisy, nájemné

KALKULAČNÍ JEDNICE = jednotka objemu výroby, na kterou se stanoví cena - jednicové náklady (kus, litr, metr…)

KALKULACE = činnost, při které se stanoví náklady a cena kalkulační jednice

Rozlišení kalkulace z hlediska času:
1. předběžná – stanovení předpokládaných nákladů a zisku před zahájením výroby. U nového nebo inovovaného výrobku, zakázkové výroby. Podkladem jsou THN a údaje z rozpočetnictví. Důležitá pro stanovení vnitropodnikových cen podnikových výkonů.
2. výsledná - zjišťuje skutečnou výši nákladů na kalkulační jednici. Sestavuje se po skončení výroby.
3. operativní – zjišťuje se při každé změně, ke které může během výroby dojít, např. zdražení materiálu

Kalkulace se sestavuje v jednotlivých položkách přímých a nepřímých nákladů, které tvoří kalkulační vzorec:

1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní režie
VL. NÁKLADY VÝROBY
5. Zásobovací režie
6. Správní režie
VL. NÁKLADY VÝKONU
7. Odbytové náklady
ÚPLNÉ VL. NÁK. VÝKONU
8. Zisk
PRODEJNÍ CENA
9. DPH
PRODEJNÍ CENA S DANÍ

Přímý materiál
základní materiál, suroviny, nakupované polotovary, které výrobními procesy přecházejí do výrobku a tvoří jeho podstatu. Základem je THN spotřeby materiálu, cena za jednotku materiálu.
Přímé mzdy
mzdy, které souvisí přímo se zhotovením výrobku – mzdy výrobních dělníků, sazba za jednotku, hodinová mzda.
Ostatní přímé náklady
zdravotní a sociální pojištění placené za výrobní dělníky, náklady na technologické palivo, energie, na přípravu a záběh nového výrobku
Výrobní režie
nepřímé náklady přímo spojené s výrobou, spotřeba pomocného materiálu, spotřeba čistících prostředků, spotřeba elektrické energie, vody, páry, odpisy IM.
Správní režie
výkony spojů, náklady na práci výpočetní techniky
Odbytové náklady
směs přímým i nepřímých nákladů, náklady spojené s odbytovou činností, se skladováním, prodejem, expedicí, náklady na reklamu, na obaly, mzdy skladníků.

Režijní náklady se musí na kalkulační jednici matematicky vypočítat.

Metody vypočítávání:
1. dělením
a) prosté podnik vyrábí jen 1 druh výrobku
celkové režijní náklady
celkový objem výroby
b) poměrovými čísly – podnik vyrábí jednoduchý sortiment podobných výrobků, např. hřebíky o různé délce. Zvolí se jeden výrobek jako základní a ostatní se na něj převedou. Tím získáme jakoby 1 druh výrobku. Používá se prosté dělení.
2. přirážkou
podnik vyrábí různé výrobky, nedají se převést. Podnik zvolí rozvrhovou základnu – něco, podle čeho bude režijní náklady rozpočítávat. Nejčasněji přímé náklady, někdy volí normohodiny nebo strojové hodiny. Rozpočítávání má dva kroky:
a) zjištění % režijních nákladů z rozvrhové základny
% = celkové režijní náklady * 100
rozvrhová základna
b) konkrétní výše režijních nákladů na kalkulační jednici, kolik % ze zvolené rozvrhové základny bude na kalkulační jednici.

Podle závislosti na objemu výroby:
§ fixní – stále stejné náklady, relativně nezávislé na objemu výroby, např. nájemné, mění se tzv. skokem – při určitém objemu výroby se výše nákladů změní a dále je zase stejná
§ variabilní – proměnlivé, mění se jejich výše s objemem výroby, např. spotřeba materiálu

Variabilní náklady:

§ proporcionální – mění se stejně rychle jako objem výroby, např. spotřeba materiálu
§ progresivní – rostou rychleji než objem výroby, např. práce přesčas
§ degresivní – rostou pomaleji než objem výroby, např. slevy za materiál, doprava zboží

Celkové náklady – tvořeny fixními + variabilními náklady/jednotka výroby*objem výroby
CN = fN + jednotkové vN * Q

Fixní a variabilní náklady na jednotku výroby:

Fixní náklady na jednotku výroby s růstem objemu výroby klesají. Snaha je vyrábět co nejvíce.

Variabilní náklady na jednotku výroby se změnou objemu výroby nemění.

Marginární náklady = (mezní, hraniční) přírůstek nákladů (zvýšení), který je vyvolán tím, že se objem výroby zvýší o jednotku.

2. Výnosy
VÝNOSY = výkony podniku vyjádřené v peněžních jednotkách, odpovídá jim přírůstek majetku v podniku.

Druhy výnosů:
§ tržby – peníze za prodané výkony
§ předání výkonů - cena materiálu vlastní výroby - cena výkonů pro vlastní prodejnu - cena výkonů pro vlastní nevýrobní střediska (rekreační objekt)
§ změna stavu zásob nedokončené výroby a výrobků
§ ostatní výnosy – např. prodej materiálu

Podle účelu:
z jaké činnosti podnik výnos získal

Podle hospodářského výsledku:
§ provozní – z běžné činnosti podniku
§ finanční – z finančních investic podniku
§ mimořádný – prodej strojů, rozprodání majetku podniku
3. Hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek – rozdíl mezi výnosy a náklady

Části hospodářského výsledku:
1. provozní HV – porovnání provozních N a V
2. finanční HV – finanční N a V
3. mimořádný HV – mimořádné N a V

Formy HV:
§ zisk - N < V
§ ztráta - N > V
§ nulový HV - N = V

hrubý zisk = V – N
čistý zisk = hrubý zisk – daň z příjmu
daňový základ = hrubý zisk – odčitatelné položky + připočitatelné položky

Připočitatelné položky – náklady, které se mají zdanit, nejsou daňově uznatelné (nad limit)
Odčitatelné položky – výnosy, např., přijaté dividendy (již se zdanily u zdroje)

Dělení zisku:
1. příděl do povinných fondů – ze zákona
fond rezervní, nedělitelný, FKSP
2. příděl do dalších fondů
3. zaplacení ztrát z minulých let
4. vyplacení dividend, podílů na zisku
5. investice
6. nerozdělený zisk do příštích období
7. navýšení základního jmění
o bodech 2-7 rozhoduje sám podnik

Bod zvratu – objem výroby, kdy se ztráta mění v zisk, minimální velikost výroby, kdy firma nezkrachuje
MB = mrtvý bod
Bod zvratu = fN .
cena výkonu – jednotkové vN

4. Zdroje financování podniku
Zdroje financování podniku jsou v rozvaze na straně pasiv.

Podle původu:
§ vlastní – patří podniku
§ vnější - cizí – zvenku, běžně používané - zvláštní – jen mimořádné

1. Vlastní:
§ základní kapitál
§ fondy tvořené ze zisku
§ ostatní fondy
§ nerozdělený zisk z minulých let

2. Cizí:
§ úvěry
§ stálá pasiva = závazky
§ leasing
§ zálohy přijaté od odběratelů
§ vydané CP ve formě dluhopisů

3. Zvláštní:
§ factoring
§ forfaiting
§ tiché společenství
§ rizikový kapitál = venture capital
§ dotace

1. Vlastní zdroje financování
Základní kapitál
základní jmění = prostředky vložené do činnosti podniku při počátku činnosti.
může se zvyšovat i snižovat
Fondy tvořené ze zisku
1. povinné
rezervní (ostatní), nedělitelný (družstvo), FKSP (státní organizace)
v Obchodním zákoníku uvedeno, kdo musí mít a jaká je minimální rezerva
2. nepovinné
závisí na podniku, jestli si je zřídí

Ostatní fondy
tvořené jinak než ze zisku – dar, příspěvek, emisní ažio
záleží na podniku, jestli ho vytvoří
Nerozdělený zisk
věc podniku, co s ním provede
2. Cizí zdroje financování
Úvěr
prostředky většinou od banky, musí je vrátit v domluvené době, platba úroku
Leasing
= dlouhodobý pronájem
§ operativní – na dobu kratší než je životnost věci, rizika spojená s věcí po dobu smlouvy nese pronajímatel, po skončení dohodnuté doby se věc vrací pronajímateli
§ finanční – na dobu, která se blíží době životnosti věci, rizika spojená s věcí po dobu smlouvy nese nájemce, po skončení doby pronájem přechází na nájemce

Nejčastější položkou v ČR, která je poskytována leasing jsou osobní auta, dále stroje, přístroje a zařízení.
Leasing je snadněji získatelný, než úvěr,
rychlejší, není vyžadován ručitel,
poskytuje se i na menší částky (500 000 Kč),
menší úrok, platí se poplatky, které zvyšují ceny za služby za uzavření smlouvy,
leasingové splátky lze zahrnout do daňového základu jako daňově uznatelný výdaj (úvěr je neuznatelný),
odpisy věcí pořízených na leasing nelze zahrnout do daňově uznatelných výdajů – cizí vlastnictví (úvěr ano)
Stálá pasiva
krátkodobé závazky, peníze, které podniku nepatří, ale on s nimi může po omezený čas nakládat

Zaokrouhlujeme alespoň na 1000 dolu

§ závazky vůči zaměstnancům
§ závazky vůči odběratelům
§ závazky vůči státu

a) Stálá pasiva u zaměstnanců
dluh podniku, který má u zaměstnanců. Vzniká tak, že zaměstnanci pracují každý pracovní den a měli by každý den dostat mzdu, na kterou mají nárok. Mzda se vyplácí 1Ӳ krát v měsíci. Ostatní dny má podnik peníze k dispozici.
stálá pasiva = prům. denní mzdové N * prům. počet dní zpoždění výplaty
b) Stálá pasiva u odběratelů
dluh, který má podnik u svých dodavatelů. Za zboží neplatí jim ihned, když dostane fakturu. Určitou dobu má podnik zboží i peníze, které má zaplatit.
stálá pasiva = prům. denní dodávky zboží v peněžních jednotkách * prům. dny zpoždění zaplacení faktury

dny zpoždění faktury = dny splatnosti faktury + fakturační lhůta - dny, kdy je zboží na cestě + záměrné zpoždění zaplacení faktury

FAKTURAČNÍ LHŮTA = doba, která průměrně uplyne u dodavatele od odeslání zboží k době vystavení faktury

c) Stálá pasiva u státu
dluh podniku vůči státním orgánům, vzniká proto, že daně a další platby se téměř nikdy (vyjma spotřební dně) neodvádí každý den
stálá pasiva = prům. denní výše odvádění * prům. dny zpoždění odvodu
Zálohy přijaté od odběratelů
krátkodobé cizí zdroje dokud nedodáme zboží nebo nevrátíme zálohu
Vydané dluhopisy
směnky a obligace, které podnik vydá, které v dohodnuté době je povinen vyplati
obligace – platí vždy úrok
směnka – úrok jen podle dohody
3. Zvláštní zdroje financování
Factoring + forfaiting
prodání pohledávek před jejich splatností – získá peníze
prodá za cenu nižší než je cena pohledávky, firma si účtuje výnos a rizika
factoring – krátkodobé pohledávky, odkoupení několika najednou
forfaiting – dlouhodobé pohledávky, na každou pohledávku speciálně smlouva
Tiché společenství
„tichý společník“ vloží peníze, není veřejně znám – nemůže se stát společníkem, jen se podílí na HV – na ztrátě se podílí jen do výše vkladu, dostává podíl na zisku
Rizikový kapitál
mezinárodní označení venture capital
vkládá se do rizikových podniků, není jisté, jestli se to vyplatí
není v ČR příliš rozšířen, v zahraničí velmi oblíben
podnik není ziskový, je v potížích
rizikový kapitalista – firma zaměřující se na investice do podniku za předem dohodnutou dobu – spolumajitel (stanoví si vedení podniku)
dostává podíl na zisku, prodá svůj podíl po uplynutí doby
velký zisk při prodeji znovu úspěšného podniku
firma dočasné ztratí svoji nezávislost, neplatí úroky, ale část zisku

Typy:
§ předstartovní financování
velmi málo využívané, na vývoj nového výrobku – nelze předem vědět, jak si bude stát
§ startovní financování
prostředky k zahájení výroby, má předložen výrobek
§ financování počátečního rozvoje
peníze do firmy, která existuje méně než 3 roky, pro nové firmy krátce působící na trhu
§ rozvojové financování
na trhu delší dobu, chce se rozšířit nebo nové výrobky
nejoblíbenější – není zde zas tak velké riziko
§ pro financování dluhů
firma byla úspěšná, dobré postavení na trhu, z důvodu, které nemohla ovlivnit je v dluzích, častý způsob
§ záchranné financování
firma je na tom celkově špatně již delší dobu
§ financování akvizic
firma, která se chce spojit s jinou firmou, peníze jsou určeny na fúzi
Dotace
velmi výjimečný zdroj
nic za něj nemusíme dávat, nenutí k efektivnější činnosti
nebývají dány tomu, kdo je potřebuje
Cena
§ z hlediska ekonomie
§ z hlediska práva

CENA (eko) = peněžní vyjádření užitečnosti statku nebo služby

S růstem množství statků a služeb roste celkový užitek člověka (více jsou uspokojeny jeho potřeby), ale tzv. mezní užitek klesá
Zákon klesajícího mezního užitku.

MEZNÍ UŽITEK = přírůstek uspokojení potřeb, který je vyvolán tím, že zboží je o jednotku víc.

CENA (prn) = peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží

Zboží je určeno:
§ názvem
§ množstvím
§ dodacími podmínkami

Části ceny podle zákona:
§ náklady _ na vytvoření zboží a jeho oběh
§ přiměřený zisk – je na trhu obvyklý, aby nedocházelo k zneužívání monopolů
§ clo
§ daně – spotřební, DPH

Typy cen:
§ volné (smluvní) – cena, která vzniká dohodou mezi prodávajícím a kupujícím, stát nezasahuje
§ regulované – stát zasahuje

Regulované ceny:
§ pevné – přesně daná státem, bez možnosti ji měnit
v tržní ekonomice jen výjimečně, např. telefonní karty, jízdné MHD – lístky
§ limitované – stát stanoví horní, někdy i dolní hranici, která se nesmí překročit
např. u nájemného, taxi, kupóny MHD – horní limit
napr. zemědělství – min. cena produktů, dopravci – spodní limit

Cena:
§ absolutní – konkrétní částka za zboží
§ relativní – tou se řídí zákazník, vztah ceny zboží k cenám podobného zboží a k příjmu zákazníka

Metody stanovení ceny:
§ nákladová metoda – sestaví se kalkulace (všechny skutečné náklady a zisk)
výhody: zahrne skutečně vynaložené prostředky
nevýhody: výrobek se může stát neprodejný – nezohlednili poptávku
§ na základě konkurence – stanoví cenu podobnou jako má konkurence
výhody: prodá zboží
nevýhody: nemusí vypovídat o jeho nákladech
§ cena stanovená podle poptávky – průzkum u potencionálního zákazníka, za kolik by tento výrobek byl ochoten koupit
nevýhody: zákazníci zkreslují odpovědi – při výzkumu řeknou vyšší částku, než by byli skutečně ochotni zaplatit
§ další zvláštní metody
cena stanovená konkurzem
cena stanovená na základě uzavření závazků

Při tvorbě ceny podnik zohledňuje:
§ psychologické vlivy – čísla končící na 9, délka splatnosti, vytváření cenových řad, zvýhodnění stálých zákazníků – kartičky Delvita, zvýhodnění určitých zákazníků – děti, důchodci, studenti
§ množstevní slevy
§ místo, kde se prodává
§ sezónnost – předsezónní a posezónní slevy
§ komplementování zboží – prodej v sadách
§ rozdělení ceny na vstupní a uživatelskou, vstupní velmi nízká – přiláká zákazníka, uživatelská vyšší – přináší zisk
Zakladatelský rozpočet
Sestavuje se:
§ před zahájením podnikatelské činnosti
§ před rozšířením podnikatelské činnosti

podklad, zda je výhodné začít nebo rozšířit podnikání
má podobu rozvahy – sestaví se počáteční rozvaha, zahrne se, co je k dispozici
rozvaha se mění podle plánovaných záměrů