Hospodářský cyklus, nezaměstnanost, inflace, hospodářská politika státu

- typickým znakem tržního systému je cyklický vývoj hospodářství
- je to kolísání makroekonomických veličin HDP během určitého systému
- každý hospodářský cyklus je tvořen posloupností čtyř fází:
1)expanze (rozmach) – domácnostem a firmám se daří, rostou zisky, roste spotřeba statků a služeb, tudíž stát dostává více daní a může více investovat
2) vrchol – firmy neustále produkují, ale poptávka začíná mírně zaostávat – dochází k převisu nabídky nad poptávkou
3) krize (deprese) – poptávka se zbrzdila, firmy mají problémy s odbytem, propouštějí zaměstnance, zvyšuje se nezaměstnanost, lidé začínají mít existenční problémy, ti co práci mají, radši spoří a neutrácejí, tudíž firmy prodávají méně a dochází k prohlubování krize
4) dno (sedlo) – poptávka nikdy nemůže klesnout na nulu. Firmy, které přežily, museli minimalizovat náklady a ceny a poptávka se začíná oživovat, tím dochází k oživování nabídky, firmy začínají nabírat nové zaměstnance, tím mají domácnosti vyšší příjmy, mohou více utrácet a opět dochází k rozvoji hospodářství.

- podle délky trvání cyklů rozlišujeme typy:
a) krátkodobé (kolem 5let)
b) střednědobé (10 – 20let)
c) dlouhodobý (50 let)
příčiny vzniku: a) války, revoluce, převraty
b) nové vynálezy a objevy
c) velká spořivost domácnosti

Nezaměstnanost – jeden z největších makroekonomických problémů současné ekonomiky
- vzniká tehdy, jestliže na trhu práce nabídka pracovních sil převyšuje poptávku po pracovní síle
1) dobrovolná – lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí nebo nemusejí ji vynakládat
2) nedobrovolná – lidé chtějí a potřebují pracovat, ale nemohou sehnat odpovídající zaměstnání a) frikční – způsobena migrací osob, mateřskými dovolenými, změnou zaměstnání b) sezónní – v určitých oborech má práce sezónní charakter, po ukončení této sezóny je nedostatek práce (stavebnictví, zemědělství)
c) strukturální – v posledních letech se změnila struktura NH, některá odvětví se dostala do útlumu (těžební, těžký průmysl) a lidé pracují v těchto odvětvích se stali nepotřebnými – tato příčina se podílí největší měrou
d) cyklická – hospodářství se nevyvíjí rovnoměrně, ale cyklicky a v období krize dochází k nárůstu nezaměstnanosti

Inflace – patří k dalším negativním projevům tržního hospodářství
- jedná se o proces znehodnocování peněz, neboli o snižování kupní síly peněz
- navenek se inflace projevuje jako vzestup cenové hladiny zboží a služeb za určité časové období – měsíc a rok
- vývoj inflace je velmi pečlivě sledován a kontrolován
- růst cenové hladiny se měří ve statistice pomocí tzv. spotřebního koše (několik stovek zboží) – pevně stanovený soubor určitých zboží a služeb u kterých se sleduje vývoj cen
- k vyjádření velikosti inflace se používá ukazatel míry inflace
cenová hladina v roce (t-letošní) – v roce minulém (t-1)
míra inflace = cenová hladina v roce (t-1) . 100(%)
Podle ročního vzestupu míry inflace rozeznáváme tyto stupně:
1) mírná (plíživá) – vzestup cenové hladiny se pohybuje kolem 10% - tento stupeň je považován za přirozený a přijatelný
2) rychlá (pádivá) – vzestup cenové hladiny je do 100% (zdvojnásobení cen), lidé přestávají věřit penězům a začínají preferovat cizí měny nebo jiné trvalejší hodnoty
3) hyperinflace – ukazatel míry inflace je 100% a více, při této situaci dochází k rozpadu ekonomiky, peníze ztrácejí své funkce a lidé preferují naturální směnu, tento stav je typický pro období válek a politických převratů
Příčiny- defice státního rozpočtu, růst cen strategických surovin, nárust mezd (opět se musí zdražit výrobky – inflační spirála) zavedení nových daní (ekologická..)
Důsledky – znehodnocování úspor, ovlivňování úvěru (ve výhodě dlužníci), znehodnocování vyplacených dávek (např. důchodů – valorizace=odstranění vlivů i.)
- hlavním úkolem státu je udržovat rozumný stupeň inflace