Inflace

- je projevem ekon. nerovnováhy, jejímž vnějším znakem je vzestup cen v ekonomice (růst cen v rámci celkové cenové
hladiny)
- opakem inflace je dezinflace = deflace = dochází k ní, když klesají ceny
- na poč. 20. let tohoto století byla u nás A. Rašínem prováděna tzv. deflační politika

DRUHY inflace:
1. mírná
– dochází k tempu růstu cen, cenová hladina roste max. o 10%
- peněžní systémy (toky) dobře fungují
- lidé nepřestávají důvěřovat penězům
- nevznikají vážnější ekonomické problémy
2. pádivá
- při této inflaci dochází k růstu produktivity práce, ale její tempo zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí svoji hodnotu
- rozpadají se finanč. trhy (kapitálový + peněžní)
- lidé přestávají důvěřovat penězům
- tržní subjekty přeměňují peníze za zboží
- dochází k růstu cenové hladiny v rozmezí 10 – 100 %
3. hyperinflace
- u ní dochází k úplnému rozpadu peněžní soustavy
- peníze přestávají plnit funkci všeobecného ekvivalentu
- přechází se k naturální směně
- není zajištěn vzájemný soulad mezi tempem růstu cen a růstem výroby
- poměrné ceny i reálné mzdy výrazně kolísají
- v ekonomice dochází k vysoké nerovnováze

PŘÍČINY inflace:
Existují v ekonomice nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a na tomto základě může dojít k růstu cenové hladiny = infl.
Podle hlediska tzv. prvotních zdrojů, které inflač. proces vyvolává, rozlišujeme:
A) poptávková inflace
- má prvotní zdroj na straně poptávky
- k popt. inflaci dochází zejména ze dvou příčin:
1. tzv. nadměrná (expanzivní) monetární (měnová) politika
2. nadměrná (expanzivní) fiskální politika (ve vztahu ke stát. rozpočtu)
B) nabídková, resp. nákladová inflace
- má prvotní zdroj na straně nabídky
- projevuje se v růstu cen
- zvýšení cen je nejčastěji vyvoláno:
1. růstem nominálních mezd (těch, co vyplácí zaměstnavatel)
2. růstem cen energie
3. růstem cen služeb a ostatních výr. faktorů
4. růstem míry zdanění
5. technologickými změnami
6. změnami v rámci měnového kurzu

DUSLEDKY inflace:
V ČR se nyní inflace pohybuje kolem 5 %.
S existencí inflace jsou spojeny další nepříznivé dopadky na obyvat., čímž dochází k těmto důsledkům:
1. dochází k poklesu kupní síly peněz
2. dochází k poklesu reálných mezd
3. dochází k růstu sociálních nepokojů
4. dochází k znevýhodnění věřitelů
5. dochází k znevýhodnění dlužníků
6. dochází k deformaci poměrných cen
7. znehodnocení informací, které vytváří pro domácnosti nebo firmy, podnik. cenový systém
8. přerozdělování důchodů a bohatství ve společnosti