Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace
- ověření skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni a jeho porovnání se stavem účetním. Tím se uplatňuje Zásada věrného zobrazení – účetnictví musí zachycovat úč. případy v souladu se skutečnostmi. Účetnictví musí být úplné, průkazné a správné.
- je to provádění kontroly věcné správnosti účetních zápisů.

Nejdůležitější části inventarizace
1. Inventura – zjištění skutečného stavu majetku a závazků.
- rozlišujeme:
a) inventuru fyzickou – užívá se u hmotného majetku a některého ne-
hmotného např.: software…, počítání, měření, vážení..
b) inventuru dokladovou – použijeme v případech, kdy nelze provést inventuru fyzickou např.: pohledávky, závazky, na bank. účtech…(odsouhlasení pohledávek dlužníky).
2. Porovnání skutečného stavu se stavem účetním – tímto porovnáním můžeme zjistit, že skutečný stav je nižší než účetní = Schodek tzv. Manko. Můžeme též zjistit, že skutečný stav je vyšší než účetní = Přebytek.
3. Vypořádání inventarizačních rozdílů – účetní musí uvést do souladu stav účetní se stavem skutečným. Invent. rozdíly se vyúčtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
Inventarizační komise rozhodne o míře zavinění odpovědnou osobou a předepíše jí manko k náhradě. Odpovědná osoba (např.: skladník) může požadovanou částku uhradit buď v hotovosti do pokladny, nebo poštovní poukázkou na BÚ a nebo je možno provést srážku ze mzdy.

Druhy inventarizací
1. Řádná – může být:
a) periodická – uskutečňuje se pravidelně k určitému datu např.: k 31. 12.
b) průběžná – u zásob.
2. Mimořádná

Zákon o účetnictví stanový lhůty pro provádění inventarizací. Účetní jednotky jsou povinni prokázat provedení inventarizace po dobu 5 let po jejím provedení.Lhůta pro peněžní prostředky v hotovosti je nejméně 4x ročně u zásob a u závazků 1x ročně a u ostatního HM nejdéle jednou za 2 roky.
Provádění inventarizací je upraveno vnitřní směrnicí. Vedoucí inventarizační komisi vyhotoví inventurní soupisy pro jednotlivé druhy majetku. Inventurní soupisy musí být podepsány osobami, které inventuru prováděly.
Poslední etapou inventarizace je vyhotovení inventarizačního zápisu, v němž se uvede zejména:
- druh a rozsah inventarizace,
- datum vyhotovení a podpisy,
- den, k němuž byla inventarizace prováděna,
- počet inven. komisí a jejich složení,
- den zahájení a ukončení, invent. rozdíly s uvedením příčin,
- přehled inventurních soupisů.

Inventarizační rozdíly u materiálu způsob A
1. Stav skutečného materiálu je nižší než stav účetní – Schodek tzv. Manko
a) Přirozené úbytky materiálu – u některých druhů mat. dochází v důsledku přirozených vlastností k úbytkům (vysychání, rozprášení,..). Stanoveny normy přirozených úbytků. Tyto nezaviněné úbytky do norem přirozeného úbytku se účtují jako běžná spotřeba materiálu MD – 501 a na D – 112 – Materiál na skladě.
b) Ostatní manka – zaviněná manka, manka nad normu přirozeného úbytku, manka u materiálu, kde normy přirozeného úbytku nejsou stanoveny jsou mimořádným N, a proto zaúčtujeme na MD – 582 – Manka a škody a na D – 112 – Materiál na skladě – úbytek.
Předpis manka skladníkovi k náhradě – částka může být vyšší, nižší, ale i stejná jako manko. Pohledávku za skladníkem zaúčtujeme jako MD – 335 – Pohledávky za zaměstnanci a na D – 688 – Ostatní mimořádné výnosy.
2. Stav skutečného materiálu je větší než stav účetní – Přebytek zaúčtujeme na MD – 112 – Materiál na skladě a na D – 688 – Ostatní mimořádné výnosy. Pokud k přebytku došlo prokazatelně chybným vystavením výdejky, považujeme ho za snížení spotřeby materiálu a účtujeme na MD – 112 – Materiál na skladě a na D – 501 – Spotřeba materiálu.

Součástí inventarizace mat. zásob je zjištění, zda jejich ocenění v účetnictví odpovídá prodejní ceně zásob snížené o N spojené s prodejem. Jestliže je snížení hodnoty zásob dočasné např.. v důsledku měnící se poptávky, tak v tomto případě účtujeme tvorbu opravných položek. Opravný účet snižuje hodnotu zásob mat. na skladě.
Tvorba opravných položek je pro podnik N MD – 559 a na D – 191 – Opravná položka k materiálu – snížení hodnoty materiálu. Zrušení opravných položek při zvýšení prodejní ceny zaúčtujeme MD – 191 a na D – 659 – Zúčtování opravných položek.

Inventarizační rozdíly u materiálu způsob B
Při řádné periodické inventarizace na konci roku postupujeme takto:
KS mat. na skladě zaúčtujeme podle skl. karet, případná manka účtujeme potom stejným způsobem jako u A. Nezaviněné přir. úbytky do norem MD – 501 a na D – 112 a všechna ostatní manka (nad normu, zaviněná..) MD – 582 a na D – 112.
Při mimořádné inventarizaci v průběhu roku zaúčtujeme manka nad normu, zaviněná manka na MD – 582 a na D – 501 – Spotřeba materiálu (materiál se ztratil nebo byl poškozen a nebyl spotřebován).

Inventarizační rozdíly u IM
Nově zjištěný (dosud neevidovaný)
- dělíme:
a) odpisovaný – dále neodepisujeme, účtujeme podle VÚD jako zařazení IM při zjištění inv. přebytku v RPC na MD – 01,02 a na D – 07, 08.
b) neodpisovaný – účtujeme podle VÚD jako zařazení IM při zjištění inv. přebytku v RPC na MD – 03. a na D – 413 – Ostatní kapitálové fondy.
Vyřazení pro poškození nebo manko
- daňová uznatelnost je jen do výše přijatých náhrad za manka nebo škodu vyjma zvláštního případu např.: živelné pohromy…, účtování: ,
· poměrná část ročního odpisu za dobu, kdy byl IM používán MD – 551 a na D – 08.
· mimořádný odpis poškozeného (ztraceného) IM MD – 582 a na D – 08.
· účetní vyřazení v PC MD – 08. a na D – 02.

Inventarizační rozdíly u KFM
Pokladna
- podle Zákona o účetnictví se provádí fyz. inven. pokladny minimálně 4x ročně.
Pokladní příbytek je pro podnik V. Peněžní prostředky zjištěné fyz. inventurou se porovnávají s částkou zapsanou v pokladní knize. Je-li mezi těmito částkami rozdíl, může nastat:
1. Pokladní schodek – skutečný stav peněz v pokladně je menší než stav zapsaný v pokladní knize. Účtování MD – 335 a na D – 211. Úhrada schodku na MD – 211 a na D – 335 (srážka za manko ze mzdy MD – 331 a na D – 335).
2. Pokladní přebytek – skutečný stav peněz v pokladně je menší než stav zapsaný v pokladní knize. Účtování přebytku na MD – 211 a na D – 688.