- vnější měnová politika => zaměřena na stabilitu kurzu měny – ČNB, MF
- vnější obchodní politika => zaměřena na vyrovnanou nebo aktivní platební bilanci
=> tyto 2 politiky spolu těsně souvisí, protože nestabilní kurz způsobuje velké výkyvy v platební bilanci
- vnější obchodní politiku provádí:
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
MINISTERSTVO FINANCÍ – spadá do něj celá oblast celnictví, formuluje devizový zákon, celní zákon a daňové zákony
směry obchodní politiky:
1. protekcionismus
2. liberalismus
Protekcionismus /ochranářství/
-stát zasahuje do zahraničního obchodu a jeho zásahy jsou zaměřeny na:
1. ochranu vnitřního trhu a domácích výrobců - cla, množstevní omezení dovozu a vývozu
2. podporu konkurenceschopnosti našeho vyváženého zboží - dotace ze st.rozpočtu k vývozním cenám, daňové úlevy pro vývozce, devalvace měny, úvěry vývozcům
Liberalismus
-omezování zásahů státu do ZO, omezují se překážky, které vedou k volnému pohybu zboží a služeb
-projevem liberalizace po roce 1990 je:
1. zavedení vnitřní směnitelnosti měny v roce 1990 a následně úplná směnitelnost v roce 1994
2. od roku 1990 může v ZO podnikat jakákoli FO i PO podle běžných oprávnění k podnikání /ŽL, zápis v OR/ - dříve státní monopol ZO => ZO prováděly jen vybrané státní podniky
zahraničně-obchodní politika je součástí zahraniční politiky státu a jsou dodržovány zásady:
1. zásada státní suverenity - stát je samostatný subjekt a jiný stát nemá právo zasahovat do jeho vnitřních záležitostí => porušeno v roce 1968 v ČSSR - vojska Varšavské smlouvy
2. zásady nejvyšších výhod - týká se celnictví a používání smluvních sazeb cla, jestliže stát uzavře s jiným státem dohodu a poskytne nejvyšší výhody, umožní proclívat smluvní sazbou cla a tato je stejně velká vůči všem zemím, se kterými je tato smlouva uzavřena
3. zásada národního režimu - cizí firmy na našem území mají stejné podmínky pro podnikání jako naše firmy => řídí se obchodním zákoníkem, daňovými zákony…
4. zásada rovnosti - týká se občanů trvale žijících v cizí zemi, podle této zásady mají stejná práva jako občané dané země
5. zásada reciprocity - jestliže jedna země udělá vůči jiné zemi ústupek, očekává, že tato země provede ústupek ve stejné míře => např. provoz kamionů o So, Ne a svátcích nebo v nočních hodinách…
PROSTŘEDKY OBCHODNÍ POLITIKY
AUTONOMNÍ SMLUVNÍ
PASIVNÍ AKTIVNÍ DVOUSTRANNÉ MNOHOSTR.
Autonomní prostředky - stát samostatně rozhoduje jaké prostředky obchodní politiky použije
Smluvní prostředky - stát ve smlouvě s jiným státem nebo skupinou jiných států dohodne zásady obchodní politiky, zda bude nějakým způsobem omezovat obchod, jak se bude platit /volně směnitelná měna X clearing/, zda si budou vzájemně poskytovat úvěry a jak se bude zdaňovat, aby se nezdaňovalo 2x.
Pasivní prostředky obchodní politiky
- jejich smyslem je ochrana trhu a patří k nim:
1. cla
2. množstevní omezení vývozu a dovozu
3. obchodní licence
4. dovozní přirážky
5. dovozní depozita
6. jakostní certifikáty
Cla
- je to dávka, která se platí při přechodu zboží přes hranici
- funkce cla:
1. fiskální - clo je příjmem státního rozpočtu /cca. 4,5 – 5%/
2. cenotvorná - clo se započítává do ceny dováženého zboží => cena se zvyšuje
3. ochranná - tím, že zatěžuje cenu zboží, podražuje dovážené zboží a chrání domácí výrobce a jejich konkurenceschopnost
základní rozlišení cel:
1. všeobecná
2. smluvní
všeobecné sazby cla
- používají se vůči zemím, kterým nebyly uděleny nejvyšší výhody, tzn. nebyla s nimi uzavřena dvoustranná obchodní smlouva, ani nejsou členem WTO-Světové obchodní organizace /sídlo v Ženevě, členem je více jak 140 zemí světa, cílem je liberalizovat světový obchod, odstraňovat překážky obchodu - snižovat cla, odstraňovat množstevní omezení, zužovat okruh zboží, na který je potřeba dovozní a vývozní licence, zrušit dovozní depozita a přirážky/
- dalším důvodem pro použití všeobecné sazby je, že dovozce neprokázal původ zboží
smluvní sazby cla
- mezi zeměmi, které si udělily doložku nejvyšších výhod, uzavřely dvoustrannou obchodní smlouvu nebo jsou členy WTO
- musí se prokazovat původ zboží /dokladem je osvědčení o původu, které získá dovozce od vývozce/
- smluvní sazby jsou několikanásobně menší než všeobecné sazby
rozlišení cel dle směru pohybu zboží:
1. dovozní - u nás je praktikováno na všechny dovozy, které nejsou osvobozeny od cla
2. vývozní - u nás není praktikováno, stát jej může uvalit na suroviny nebo materiál, aby zajistil jejich dostatek pro domácí výrobce
3. tranzitní - u nás není praktikováno, platí se za převoz zboží přes území země /1921 – Ženevská úmluva o nepoužívání tranzitních cel, podepsaly evropské země, v současnosti pouze nejchudší země v Africe a Asii vybírají toto clo z důvodu příjmu do státního rozpočtu/
rozlišení dle stanovení celní sazby:
1. valorická cla - je dáno % sazbou z celní hodnoty zboží, u nás používáno, celní zákon určuje, co se započítává do celní hodnoty
=> CH=cena zboží bez zahr.DPH x kurz ČNB + náklady s pořízením zboží na hranici ČR
=> základ pro výpočet=CH + clo + spotřební daň, je-li uvalena
2. specifická cla – závisí na množství dováženého zboží, je dáno v penězích na jednotku množství
– je zcela nezávislé na ceně zboží
3. kombinovaná cla - kombinuje se valorické a specifické clo => část zboží se proclívá podle ceny % a část podle množství stanovenou sazbou => celní zákon musí určit jak velká část zásilky bude proclívána kterou sazbou
rozlišení dle účelu zavedení cla:
1. ochranná cla - účelem zavedení je ochrana domácího trhu
2. finanční cla - účelem zavedení je příjem do státního rozpočtu
3. odvetná cla - zvýšení cla je opatření, které následuje jako odveta na obdobné opatření jiného státu, může dojít a k celní válce => vystupňování cel nad hranici únosnosti => zboží je neprodejné a přestane se dovážet
4. antidumpingové clo - /dumping = cenové podbízení v ZO, zahraniční zboží se prodává na našem trhu za velmi nízké ceny, cílem je získat daný trh, zlikvidovat konkurenci a poté ceny zvyšovat/
– stát by měl prodej za velmi nízké ceny hlídat a pokud se podaří prokázat, že zahraniční výrobce prodává za ceny menší než jsou jeho náklady na výrobu nebo, že ve své zemi prodává stejné zboží za ceny výrazně vyšší než na našem trhu, pak se jedná o dumping a stát brání domácí výrobce zavedením tohoto cla
– toto clo se platí navíc nad běžné clo, sazby nejsou určeny, ale je nastaveno tak, aby dorovnalo cenu na tuzemském trhu, pokud je dumping prokázán, vybírá se zpětně
5. vyrovnávací clo - praktikuje se tehdy, jestliže zahraniční vývozce vyváží také za velmi nízké ceny, ale tyto jsou důsledkem toho, že výroba nebo vývoz jsou státem dotovány, také se platí nad běžné dovozní clo a je možno vybírat zpětně
6. preferenční clo - praktikuje se na zboží, které pochází ze zemí, kterým je uděleno smluvně určité celní zvýhodnění, preference může být vyjádřena 3 způsoby:
nulová celní sazba - země se dohodly, že na určité zboží nebudou cla praktikovat
preferenční celní sazba - místo smluvní sazby se dohodne ještě menší sazba a ta je používána
preferenční sleva na clu - zboží se proclívá smluvní sazbou cla uvedenou v celním sazebníku a od vypočteného cla se odečítá určitá sleva /např. 20%/
celní kvóty - je množství zboží, na které se vztahuje určitá celní výhoda => preferenční clo, pokud je celní sazba vyčerpána, proclívá se běžnou smluvní sazbou; čerpání kvót si sleduje Ministerstvo průmyslu a obchodu
Množstevní omezení vývozu a dovozu
A. embargo – úplný zákaz vývozu či dovozu
– důvody mohou být: politické - válečný stav v dané zemi atd. => embargo na vývoz zbraní a válečného materiálu do dané země
epidemiologické - cílem je zabránit šíření chorob => embargo na dovoz hovězího masa z EU…
– v případě, že pominou důvody embarga, může být zrušeno
B. kontingenty – kvóty na vývoz nebo dovoz zboží, je-li kvóta vyčerpána, vývoz a dovoz se nesmí uskutečnit
– stát je může vyhlásit jednostranně nebo jsou předmětem dvoustranných jednání mezi státy, dohodnuté kvóty se vyjadřují v tzv. zbožových listinách, které jsou součástí obchodních dohod
Obchodní licence
- povolení k vývozu nebo dovozu, vydává je MPO /licenční správa/
- jsou vydávány na základě písemné žádosti vývozce nebo dovozce, přikládá se tzv. proforma faktura - forma závazné nabídky - je to návrh kupní smlouvy ze strany prodávajícího a musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy /smluvní strany, datum a místo vystavení, podpis prodávajícího, druh zboží, množství, jakost, cena, dodací podmínky, platební podmínky/, na zadní straně formuláře jsou předtištěny všeobecné prodejní podmínky - nenahrazuje fakturu, není ani daňovým ani účetním dokladem
- za poskytnuté licence se platí poplatky /za dovozní licenci kolem 500,-- Kč a za vývozní 0,5% z ceny zboží/
- licence má určitou platnost, je vydána na určitou hodnotu a množství zboží, licenční správa eviduje vydané licence a CÚ přísně kontroluje platnost licence, pokud by byla prošlá platnost, musí se žádat o prodloužení.
vývozní licence - léky, starožitnosti, drahé kovy, dřevo
dovozní licence - zemědělské produkty, textilní zboží, jeansový program
- ve vývozu i dovozu - zbraně, zbrojní materiál, cement, ocel => citlivé zboží
- seznamy zboží na které se vztahují kontingenty a licence vydává MPO vyhláškou
Dovozní přirážka
- u nás se nepraktikuje na žádné zboží
- je vyjádřena v % z ceny zboží a vybírá se navíc nad běžné clo
- může být uvalena na veškeré zboží z dovozu, nebo jen na vybrané druhy
Dovozní depozita
- u nás se momentálně nepraktikují, byly praktikovány naposledy v roce 1997, důvodem byla neustále záporná PB a stále se zvětšující schodek PB, cílem bylo omezit dovoz
- podstatou je, že dovozce musí složit určité % z hodnoty dovozu u banky /20%/ na určitou dobu /180 dní/ bezúročně, po uplynutí této doby jsou depozita vrácena
- může být uplatněno na veškeré zboží nebo jen na některé
- důsledkem bývá zvýšení cen ve vnitřní ekonomice /inflace/, negativní ovlivnění malých a středních firem => odčerpává jim to peníze; u velkých a kapitálově silných firem to problémy nečiní - mají dost kapitálu a lépe získávají úvěry => celkový účinek na zmenšení dovozu je malý
Administrativní opatření – jakostní certifikáty
- cílem je, aby do země bylo dováženo jen kvalitní zboží, které má kvalitu potvrzenou certifikátem
- certifikáty jakosti vydávají: a) státní zkušebny jakosti
b) specializované instituce na kontrolu jakosti
- certifikáty mohou být národního nebo mezinárodního významu, kupující a prodávající by se měli v kupní smlouvě dohodnout jaký typ certifikátu bude požadován
Aktivní prostředky obchodní politiky
- jsou zaměřeny na podporu vývozu a posílení konkurenceschopnosti našeho zboží na zahraničním trhu
1. vývoz je osvobozen od cla a DPH
2. subvence k vývozním cenám - u nás se nyní nepoužívají => vývozce může prodávat v zahraničí za nižší, protože dostává cenu doplácenu od státu ze státního rozpočtu
3. měnový dumping - základem je, že stát provede devalvaci své měny prostřednictvím CB => uměle sníží kurz své měny /viz. devalvace/
4. úvěrování vývozu
a) úvěry zahraničním odběratelům /dovozcům/ - jedná se o obchodní úvěr, který poskytne prodávající kupujícímu tak, že je odloženo placení ; úvěr se úročí, úroková míra je smluvní a odvozuje se od stejnodobých bankovních úvěrů, bývá ale předmětem konkurence => je menší, pro prodávajícího vznikají tato rizika:
I. riziko platební neschopnosti dovozce /není schopen platit/
II. riziko platební nevůle dovozce /nechce platit, upřednostňuje někoho jiného/
III. riziko kursových ztrát /v den fakturace 1 EUR = 33,275 CZK; v den splatnosti 1 EUR = 32,261 CZK/
IV. riziko zvýšení inflace v zemi vývozce
-tato rizika lze krýt zárukami nebo pojištěním
b) úvěry vývozcům na pořízení zboží pro vývoz - týká se firem, které vystupují jako prostředníci při nepřímé obchodní metodě => nakupují zboží od výrobců a prodávají ho do zahraničí a na tento nákup by měli mít možnost získat výhodnější úvěry, specializuje se na ně Česká exportní banka
c) překlenovací úvěry - poskytují je obchodní banky nebo ČNB, jsou poskytovány na krátkou dobu, zpravidla do 1 roku ; mohou mít také nižší úrokovou míru, pokud žadatel zdůvodní, že potřebuje tento úvěr proto, že poskytl obchodní úvěr zahraničnímu odběrateli a tak se dostal do finančních potíží
5. záruky za obchodní úvěry - zajišťují obchodní úvěr, kryjí platební neschopnost nebo i platební nevůli, ručitelem může být banka, specializovaná instituce na poskytování záruk, stát se SR nebo jiný podnik
- ručitel se zavazuje, že nebude-li platit při termínu splatnosti úvěru dlužník, bude platit ručitel a to na 1. výzvu věřitele
- u nás funguje specializovaná instituce na poskytování záruk - EGAP, vznikla po roce 1990, má formu a. s., ale základní kapitál byl vložen se SR a držitelé akcií jsou hospodářská ministerstva; vydává záruky a poskytuje pojišťovací služby
28. prosinec 2012
4 817×
1942 slov
