Kalkulace

- představuje stanovení nákladů (výdajů) na kalkulační jednici.

Kalkulační jednice – je určitý výkon (výrobek nebo služba)

Dělení kalkulací:

a) kalkulace předběžná
- stanovuje se před zahájením výroby a vychází se při jejím výpočtu z technicko hospodářských norem, z objemu výroby a z předpokládaných nákladů

b) výsledná – sestavuje se po skončení výroby a vychází se při jejím výpočtu z celkových dosažených skutečných nákladů.

Předběžná a výsledná kalkulace
- na základě výrobních úkolů podniku se rozpočtují a kalkulují náklady na kalkulační jednice. Předem propočtené náklady na kalkulační jednici představují nákladový úkol, jehož plnění se kontroluje v systému vnitropodnikového ekonomického řízení.
- ve výsledných kalkulacích se zvyšují skutečné náklady na kalkulační jednici. Sestavují se po skončení výroby popřípadě v opakované (hromadné a velkosériové) výrobě koncem účetního období.
Slouží ke:
- kontrole hospodárnosti
- mezipodnikovému porovnávání
- zjištění skutečné rentability jednotlivých druhů podnikových výkonů
- stanovení prodejních cen
- kontrole předběžných kalkulací
Při sestavování výsledné kalkulace je třeba nejdříve zjistit skutečné náklady vynaložené na celkové množství dokončených výkonů. Podklady pro zjištění těchto nákladů poskytuje účetnictví jednotlivých vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek). Proto se má tato evidence organizovat tak, aby bylo možno kdykoli sestavit výslednou kalkulaci, kteréhokoli podnikového výkonu, a to v členění podle používaného kalkulačního vzorce (kalkulační připravenost).
Obsah nákladů zjišťovaných ve výsledné kalkulaci na kalkulační jednici má být srovnatelný s předběžnou kalkulací. Proto se používají při výpočtu nákladů na kalkulační jednici tytéž způsoby (metody) jejich přičítání jako v předběžné kalkulaci. Určení účtů, z nichž se čerpají údaje pro výslednou kalkulaci, závisí na použitém způsobu evidence nákladů ve vnitropodnikovém účetnictví.

Kalkulační písemnosti:
Kalkulační písemnosti jsou kalkulační listy na nichž se provádějí kalkulační zápisy a kalkulační doklady.
Kalkulační listy obsahují:
- druh kalkulace
- údaje o kalkulovaném výkonu
- stanovenou kalkulační jednici
- kalkulované množství
- údaje určující výši částek jednotlivých kalkulačních položek
- zápisy částek v jednotlivých položkách kalkulačního vzorce
- podpisy pracovníka
- datum sestavení kalkulace
Kalkulační listy mohou být nahrazeny jinými písemnostmi např. účtovacími listy analytické evidence.

Pro přesné stanovení nákladů používáme kalkulační vzorec:

1) přímý materiál
2) přímé mzdy přímé náklady
3) ostatní přímé náklady
4) _výrobní režie____
vlastní náklady výroby
5) zásobovací režie nepřímé náklady
6) správní režie_____
vlastní náklady výkonu
7) odbytové náklady_____
úplné vlastní náklady výkonu
8) zisk_____________
prodejní cena bez DPH

Vysvětlení:

1) přímý materiál – tvoří podstatu výrobku a patří sem suroviny a základní materiál k výrobě

2) přímé mzdy – jedná se o mzdy výrobních dělníků, kteří se přímo podílejí na výrobě, započítává se jen odpracovaná doba (nelze započítat dovolenou, nemocenskou nebo jiné náhrady

3) ostatní přímé náklady – jsou to všechny ostatní náklady, které patří nebo jinak souvisí s výrobou např. pojistné sociální a zdravotní, náklady na technologické palivo nebo energii, doplňkový materiál

4) výrobní režie – jedná se o náklady související s řízením a obsluhou výrobní činnosti např. odpisy strojů a zařízení, opravy strojů, spotřeba energie, mzdy vedoucích pracovníků, náklady na čistící prostředky, náklady na provozovací látky apod.

5) zásobovací režie – jsou to náklady týkající se příjmu materiálu, evidenci materiálu a jeho výdej (příjemky, výdejky)

6) správní režie – jsou to náklady na mzdy managementu, účetního aparátu, náklady na výpočetní techniku, náklady spojené s právním oddělením, sociální a zdravotní pojištění těchto pracovníků apd.

7) Odbytové náklady – jsou náklady spojené s expedicí výrobků, reklamou, inzercí, mzdy dealerů, provize zprostředkovatelů apod. Zde se započítávají i náklady na obaly.

8) Zisk – určujeme pevnou částkou nebo procentuelní výši nebo rozdílem stanovené prodejní ceny a dosažených úplných vlastních nákladů výkonu.

Metody zjišťování kalkulací:
1) kalkulace dělením:
a) prosté dělení
b) pomocí poměrových čísel

2) kalkulace přirážková
a) pomocí rozvrhové základny
b) postupná a průběžná

ad 1a) lze ji použít v případě, že se vyrábějí naprosto stejné výrobky, používá se u hromadné výroby. Režijní náklady se vypočítají dělením částky rozpočtovaných nákladů, plánovaným množstvím výrobků.

ad 1b) používá se v podnicích, u nichž se vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků, které se mezi sebou liší velikostí, hmotností, pracností apod. V případech, kdy nelze tyto odlišnosti pominout, vytvářejí se nákladově rovnocenné jednice uměle, a to pomocí poměrových čísel. Poměrová čísla vyjadřují poměr mezi náklady jednotlivých skutečných kalkulačních jednic. Jeden z výrobků, zpravidla ten, který je ve výrobě nejdůležitější, si zvolíme za základní kalkulační jednici. Na tento výrobek přepočteme pomocí poměrových čísel všechny ostatní výrobky a úhrnem přepočtených kalkulačních jednic vydělíme celkové náklady. Takto zjištěné náklady násobíme poměrovými čísly.

Příklad na kalkulaci dělením - pomocí poměrových čísel
Válcovny plechu vyrábí železné plechy o síle 1; 2; 2,5 mm. Náklady na jednotlivé druhy plechů se rozvrhují v poměru 1:0,8:0,65 a celkové náklady činí 150.000,- a plán je stanoven takto: 102, 120, 80.

Rozdělení nákladu = 600 x Přepočet (102)
Náklady na 1 t = rozdělení nákladů (61.200) : plán v t. (102)

Síla plechu Poměrové číslo Plán v t. Přepočet Rozdělení nákladů Nákl. na 1 t
1 1 102 102 61.200,- 600
2 0,8 120 96 57.600,- 480
2,5 0,65 80 52 31.200,- 390
Celkem 302 250 150.000,-

150.000 = 600 náklady na 1 t. přepočtených jednic
250

Kalkulace přirážková
- používá se v podnicích, kde se vyrábí několik nákladově různorodých výrobků. Jednotlivé druhy výrobků vyvolávají rozdílné náklady a to jak přímé tak nepřímé. V takových případech se pro rozvrh nepřímých nákladů používají různé základny. Použitá základna rozhoduje o přesnosti zjištění podílu nepřímých nákladů na kalkulační jednici, proto za rozvrhovou základnu volíme veličinu, které jsou nepřímé náklady přímo úměrné (zvýší-li se základna, zvýší se stejným způsobem). Zvolená základna má být pokud možno stálá. Nejčastěji používanou základnou jsou přímé náklady, cena výrobku apod. Používá se rovněž přímý materiál nebo součet přímého materiálu a přímých mezd. Abychom mohli zjistit podíl nepřímých nákladů je nutno nejprve vypočítat poměr mezi celkovou částkou rozpočtovaných nákladů a určenou rozvrhovou základnou. Tento poměr se vyjadřuje jako režijní přirážka.

Režijní přirážka v % = celkové náklady
rozvrhová základna

Příklad na kalkulaci přirážkovou:
Vypočtěte pomocí kalkulace přirážkové náklady na správní a výrobní režii. Rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy, celková výrobní režie je 60.000,-Kč a správní režie 40.000,-Kč, přímý materiál u výrobku A=40,-Kč a plán 200 ks, přímé mzdy u výrobku B=50,-Kč a celkový plán je 500 ks.

Položky kalkulačního vzorce 1 ks 200 ks 1 ks 500 ks Celkem
1.přímý materiál 40,- 8000,- 60,- 30.000,- 38.000,-
2.přímé mzdy 20,- 4000,- 30,- 15.000,- 19.000,-
3.výrobní režie 63,- 12.600,- 94,50 47.250,- 59.850,-
Vl. náklady výroby 123,- 24.600,- 184,50 92.250,- 116.850,-
4. správní režie 42,- 8.400,- 63,- 31.500,- 39.900,-
Vl. náklady výkonu 165,- 33.000,- 247,50 123.750,- 156.750,-

Výrobní režie = (rozvrhová základna)20 . 315 %=63

Výrobní režie = VR (výrobní režie) = 60.000,- . 100 = 315%
RZ (rozvrhová základna) 19.000,-

Správní režie = SP (správní režie) = 40.000,- . 100 = 210%
RZ (rozvrhová základna) 19.000,-