Kontrola

- z obecného hlediska lze kontrolu chápat jako přezkoumávání, dozor, dohled.
- kontrolní činnost je nedílnou součástí manažerských aktivit na všech stupních
- souvisí s plánováním, smyslem je zjistit, zda se realita vyvíjí žádoucím směrem a zda bude dosaženo vytyčených cílů, odhalují se nedostatky, ztráty, skryté rezervy

Kontrolní proces
1) získávání a výběr informací pro kontrolu – jsou primární (přímé sledování) a sekundární (zprostředkované informace dle dat, UCE)
2) ověřování správnosti získaných informací – posuzuje se formální a věcná správnost získaných informací, ověřují se náležitosti, úplnost a podpisová oprávnění, zde se vyskytuje mnoho nedostatků, protože v evidenci chybí záznamy nebo jsou přidávány dodatečně, nebo chybně a zkresleně
3) hodnocení kontrolovaných jevů a procesů – jádro kontrolního procesu, podstatou je hodnocení a srovnávání, kdy skutečné hodnoty porovnáváme s určenými kritérii
4) závěry a návrhy opatření – jsou tohoto druhu:
- nechat být – vývoj je v žádoucím stavu, nejsou nutná opatření
- provést korigující opatření – vývoj reality je mírně odchylující, musí se přijmout opatření, aby se realita dostala do žádoucího stavu
- přijmout nové rozhodnutí – vývoj reality je zcela odlišný od žádoucího stavu, je třeba přijmout nová rozhodnutí, které bude znamenat jiný směr vývoje
5) zpětná kontrola – je realizována v případě, kdy na základě předcházející kontroly byly zjištěny nedostatky a navrhnuty nápravní opatření

Druhy:
1) podle místa : přímá (fyz.inventura, inspekce), nepřímá (výkazy, hlášení, ztráty)
2) z časového hlediska – předběžná (preventivní), průběžná (operativní), následná (audit)
3) podle trvání – nepřetržitá, občasná (inventura) a občasná nepravidelná (přepadovka)
4) podle rozsahu – komplexní (rozbor ročních výsledků) a dílčí (kontrola nákladů)
5) podle toho, kdo ji provádí – vnitřní )pod.kontrola) a vnější (finančák)
Chyby – cílem kontroly je zjišťování odchylek, nedostatků a chyb a jejich příčin
1) vědomé – záměrné (vzdor), z nedbalosti (flegmatismus) a záměrně zatajované
2) z nedostatku znalostí – málo zkušeností, dovedností, zvyšujeme tedy kvalifikovanost
3) z nedotatečného soustředění – díky nadměrnému přetěžování, únavy – odstranění vhodným uspořádáním pracovišť, zařazení přestávek

Zaměření kontroly
- předmětem kontroly je plnění plánů a dodržování příkazů, směrnic, pokynů
- zaměření a způsob závisí na stupni řízení, na kterém se provádí
1) kontrola na úrovni vrcholového managementu – kontrolují se výsledky hospodaření, likvidita, platební schopnost, využívá se především nepřímé kontrolní techniky (výkazy, hlášení), zaměřuje se na finanční stránku a na kontrolu vztahů s vnějškem (banka, věřitelé), manažeři využívají výsledků odborných podnikových útvarů
2) kontrola na střední úrovni – zaměřena na kontrolu operativních úkolů a na řešení dílčích problémů podniku, provádějí ji vedoucí jednotlivých útvarů, zaměřena na kontrolu hospodaření s hmotnými, energetickými a lidskými zdroji
3) na nejnižší úrovni – provádí mistr, zaměřuje se na plnění krátkodobých úkolů a je směřována k výkonným pracovníkům – dělníkům

Kontrolní systémy
1) systém kontroly s dopřednou vazbou – kontrolují se vstupy do procesu, v praxi moc nevyužívaná, je náročný – TQM – systém totální jakosti
2) systém kontroly se zpětnou vazbou – měří skutečné hodnoty na výstupu, porovnávají se s požadovanými, identifikují se a analyzují se odchylky

Kontrolní techniky
1) controlling – součást celopodnikového řídícího systému, provádí útvar pod. kontroly
- východisko je vyhodnocení, plnění plánů a rozpočtů
- využívá se údajů z UCE, statistiky, informace o obrazu skutečnosti stavu firmy, je nápomocen při sestavování plánů a podává Informace externím kontrolním org.
- srovnává se a vyhodnocuje stav plnění plánů
2) audit – nestranné prověřování určité činnosti v podniku
a) účetní
b) daňový
c) jakosti
d) ekologický audit
- provádí ho nezávislé a nestranní odborníci, prověřován průběh procesů z hlediska dodržování stanovených postupů, předpisů a směrnic